Služby jako AirBnB trápí hoteliéry už i v Česku, kvůli Uberu zapalují francouzští taxikáři svým konkurentům auta. Oni a často ani současní regulátoři se nedovedou vyrovnat se změnou, kterou do jejich byznysu vnesly informační technologie. Zejména potom ty, které místo nakupování věcí služeb od profesionálů umožnily i amatérům sdílet ty svoje.
Mnoho odborníků už nějaký čas tvrdí, že další na řadě jsou banky a „jejich Uberem“ budou P2P půjčovací platformy nebo platební technologie. Donedávna podobná slova zaznívala hlavně od samotných zakladatelů tzv. fintech start-upů nebo jejich investorů. Doba se ale změnila a dnes tyto vize zní i v nejvyšším patře pražského mrakodrapu České spořitelny. Z úst jejího šéfa Pavla Kysilky.
Co vás zaujalo v Silicon Valley?
Uvědomil jsem si, že velká civilizační změna je nevyhnutelná a že přijde rychle. Digitální revoluce, na jejímž prahu stojíme, bude stejně hluboká jako předchozí velké civilizační revoluce. Jako ta neolitická, která lovce a sběrače přeměnila na zemědělce a připoutala je k půdě a vytvořila prostor feudalismu. A jako pozdější průmyslová, která nás od půdy vyhnala do měst, do industriálních center.
Kam nás vyžene digitální revoluce?
Z měst do virtuálního světa. Ten nás neuvěřitelně osvobozuje od hmoty a místa na kterém se nacházíte. Přináší nám to obrovské pohodlí, rychlost a zábavu. To jsou tři věci, které lidi dnes poptávají. Toho se ujímá byznys a snaží se na tom vydělat. Kapitál, který proudí do inovací, je neuvěřitelný. Všichni žasnou, jaká je hodnota Amazonu nebo Googlu na burze a nebo valuace AirBnB či Uberu. To láká další inovátory a investory.
Co bude mít největší vliv na bankovnictví?
Inovace ve všech oborech změní čtyři věci. Tou první je vlastnění. Dnes řeknete, že taxi firma nebo banka musí mít auta nebo pobočky a bankomaty. Digitál to ale mění. Zmenšuje nutnost vlastnit věci k tomu, abyste je mohli užívat nebo dokonce nabízet. Uber nevlastní ani jeden taxík. AirBnB nevlastní žádný hotel ani pokoj. Vy jako spotřebitel nemusíte také vlastnit spoustu věcí - proč byste to dělal, vždyť je to zátěž, odpovědnost a riziko. Můžete věci sdílet.
Co bude další změna?
Se sdílením souvisí i ztráta nutnosti zaměstnávat lidi. Uber nezaměstnává. P2P půjčovací platforma nepotřebuje také zaměstnávat lidi. Digitální inovace způsobí, že většina lidí bude na volné noze. Dopoledne budete třeba řídit taxík a odpoledne například půjčovat svůj byt, potom třeba psát články do digitálních novin. Změní to nároky na naše vzdělávání a flexibilitu. Ale bude to pestré.
Jak se změní soukromí?
Všichni budeme žít v digitálu, nebude jiná šance. Náš dům, auto, děti s námi budou propojeny. Budeme nosit mikročidla, která budou měřit klíčové tělesné i psychické parametry. Data z nich bude vyhodnocovat aplikace a doktor. Všude zanecháme nekonečnou digitální stopu. Google a spol. o nás už dnes vědí velmi hodně. Někteří proto říkají, že soukromí je mrtvé, lidé se ho pro pohodlí a zábavu dobrovolně vzdávají. Druzí naopak říkají: Neblázněme, vždyť soukromí je svoboda, chraňme si ho. Pak by ale řešením byly obrovské náklady do ochrany osobních dat a bezpečnostní nepohodlí.
P2P půjčováníPeer to peer (P2P) lending patří mezi fenomény padající pod takzvanou „sdílenou ekonomiku“. Tam patří i služby jako AirBnB nebo Uber či Lyft. Idea je ve stručnosti taková, že současné technologie (zejména internet a přístup k němu) umožňují přeměnit klasické byznys modely na jednoušší verze, které upozadí (a tím pádem zlevní) roli prostředníka. V P2P lendingu jsou tímto eliminovaným prvkem banky a lidé si tak mohou přes internetovou platformu posílat peníze výhodněji. |
Kam se vydá regulace?
Dnes je spousta oborů včetně bankovnictví přeregulovaná naprosto iracionální globální i evropskou regulací. Ale vedle ní existuje a roste svobodný neregulovaný prostor. P2P půjčovací platforma, která dělá to samé jako banky, je mimo regulaci. Zatím. Otázka je, zda navždy. Pokud regulace nastoupí i na nové platformy, může to pomoci starému světu a zbrzdit digitální pokrok. Já ale věřím, že nastane druhá možnost a digitální revoluce nás zbaví nadměrné regulace. Bude to velký civilizačně-hodnotový souboj, zda nová generace vpustí regulátory do zatím svobodného digitálního prostoru, na který jsme si zvykli.
Jak se souběh těchto změn projeví pro zákazníka banky? Například, jak bude vidět na bankovních produktech?
Dnes nejde jen o vytváření užitečných digitálních řešení. To, co lidé poptávají a co dramaticky ovlivní veškerý byznys, je, že nechtějí být pouhým spotřebitelem. Dnes lidé hledají možnost být zaangažovaní, aktivní, participující. To umožňuje digitál.
A jak tedy s tím mohou pracovat přímo banky?
Třeba zaangažováním lidí do spoluvytváření finančních řešení pro život. Sedneme si spolu a vůbec se nebudeme bavit o věcech, které umí chytrá aplikace. Budu se s vámi bavit o vašem životě. Co vás čeká, co jsou vaše životní milníky, sny, nejistoty. Já budu jako bankéř poslouchat a příště se nějakým způsobem naživo nebo na dálku spojíme a já vám nabídnu správnou hypotéku, pojištění, investici.
Člověk ale doufá, že takto to funguje už nyní.
Banky se to učí, směřují k tomu, ale myslím si, že jsme teprve na začátku. Jde o to, že teprve teď technologie osvobozují lidi od času tráveného s otravnými věcmi a lze se soustředit na to ostatní. Naprosto klíčové budou mobilní aplikace, opět nejen jejich užitečnost, ale mobilní zážitek vůbec. Mnoho odborníků ne nadarmo tvrdí, že banka by si měla zaplatit mobilního génia, a to by měl být druhý nejlépe placený člověk v bance.
Sdílená ekonomikaBankovnictví není prvním oborem, jehož obchodní model nové technologie narušily tím, že odbouraly roli prostředníka. Uber a taxikáři AirBnB a hoteliéři |
A platíte si ho?
Snažíme se. Banka v mobilu vás zabaví a osvobodí, uvolní čas a energii. Když vás totiž osvobodí od těch procesních věcí, tak bude čas na povídání si o životě a finančním plánování pro jeho zlepšení.
Říkáte, že se nebude třeba zatěžovat s nezbytnou administrativou. Nové regulace, například zákon o půjčkách, jde ale proti tomu, proti jednoduchosti a papírování naopak přináší víc...
Často to tak je proto, že za regulací je schován populismus pod nálepkou ochrany spotřebitele. To by se nás ale měli zeptat, jestli chceme, aby nás pořád někdo takzvaně chránil a komplikoval nám ve skutečnosti život. Využíváním digi aplikací se regulaci vyhýbají nabízející a ochraně spotřebitele dobrovolně i vlastní spotřebitelé. Platí to i o půjčkových P2P platformách.
Vidíte jako bankéř nějakou výhodu, kterou mají naopak banky vůči P2P?
Banky mají obrovskou výhodu v tom, že mají širokou, hlubokou a dlouhodobou informaci o tom, kolik vám chodí peněz na účet, co z toho platíte, jaké máte příjmy a výdaje. To je doposud výlučná doména bank, nikdo jiný na to nevidí. To stále zůstane spojené s bankovní licencí - nikdo jiný než licencovaná banka nemůže sbírat vklady obyvatelstva. Doposud také platilo, že jediná banka si může udělat credit scoring, tedy vaši úvěrovou bonitu, vaši schopnost a ochotu splácet půjčku.
Určit kreditní scoring se už ale také, i když jinými metodami, pokoušejí i P2P platformy...
Ano s touto dosavadní výhodou bank je konec. Přesunujeme se do digitálního světa a zanecháváme za sebou stopy. Na ty se mohou poskytovatelé digi platforem dívat a vytvářet nad nimi modely. Ví, jak vypadáte, jak jste staří, co děláte, kam jezdíte na dovolenou, co si kupujete… Stovky nebo tisíce osobních charakteristik mohou prohnat statistickými modely, které je korelují s úvěrovou bonitou. Statisticky tak určí vás úvěrový scoring. Může se to mýlit ve vašem případě, ale nezmýlí se statisticky v tísícovce případů. A tento scoring si od nich můžete koupit a vystavit ho na P2P platformu, kde se ucházíte o půjčku. Už nepotřebujete data, ze kterých se kreditní scoring dělal dosud.
Dosud se ale třeba české platformy, pokud to lze, snaží tento scoring doplňovat právě o údaje z bankovního registru.
Ano, více informací snižuje riziko. Ale i pouhý digitální stochastický scoring bude jednou neuvěřitelně přesný, spolehlivý a mocný. Tím pádem banky podstatně ztratí to, co bylo doteď jejich komparativní výhodou.
Z pohledu spotřebitele - pomocí P2P platforem si mohu půjčit levněji. Proč si tedy půjčovat dál v klasické bance?
Myslím, že to bude dobře žít vedle sebe. Platformy jsou hodně v plenkách, jsou to novorozenci, scoring, se kterým pracují, ještě není vyladěný. I když některé, co jsem viděl, vypadaly hodně dobře.
Klíčovou odpovědí bank bude odpovědné poradenství. Protože banky vždy měly sílu v tom chránit sebe i dlužníka, poradit, jestli do půjčky jít nebo ne a jak. Když to necháte na statistickém automatu nebo na chování člověka na sítích, tak si nemůžete být v konkrétním případě tolik jistý.
Digitální bankovnictví bude stát na dvou nohách. Tou první budou v mnohem větší míře než teď technologie pro mobil. Z bank se stanou technologické společnosti. Budou mít kreativní inovátory a budou muset nepřetržitě inovovat. A druhou nohou bude finanční plánování a poradenství. V této kombinaci je silná budoucnost bankovnictví.
Příklady úspěšných finančních start-upůLending Club Kreditech Německý poskytovatel spotřebních půjček se proslavil zejména svým automatickým scoringem. Algoritmus umí během několika sekund vyhodnotit data ze 20 tisíc zdrojů a určit schopnost žadatele o půjčku splácet. Využívá informace o lokaci, vztazích na sociálních sítích, používaném softwaru či nákupech na e-shopech. V Česku funguje jeho pobočka Kredito24. Square |
Z bank se tedy stanou technologické společnosti. V současnosti se ale děje i opak - velké technologické firmy se pouštějí do finančnictví. Čínská trojka BAT (Baidu, Alibaba, Tescent) už obdržela od vlády bankovní licenci a první pilotní programy už spustily.
V tom je ona jasná logika. Kdo má dnes přístup k našim digitálním datům, tak má šanci působit ve financích. Otázka je, k jakému obchodnímu modelu se kdo rozhodne. Buď je bude prodávat někomu dalšímu, kdo je využije pro poskytovaní finančních služeb, nebo se tyto firmy mohou rozkročit do finančnictví a začnou tedy využívat digi data samy. Google doposud fungoval hlavně na reklamě, Alibaba v prodejích. Oni a další si můžou říct, že se přesunou do finančních služeb. Záleží na tom, zda budou chtít prodat data, nebo služby na nich založené.
Nyní to vypadá spíše na druhou možnost. Zmínil jste význam pohodlí, rychlosti a zábavy. V tom přece mají současné velké technologické a internetové firmy náskok. Apple, Facebook a Google již mají nebo připravují platební systémy, které vycházejí z prostředí, na které jsou lidé uživatelsky zvyklí. Nebojíte se toho?
Banky se toho musí bát. Kdyby se nebály, tak nic neudělají a zahynou. Musíme být už teď proaktivní, ne jen reaktivní. Musíme zaplatit nejdražší a nejšikovnější lidi, kteří perfektně ovládají virtuální digitální svět a vědí, jak v něm lidé žijí. Kdo to pochopí první, bude mít velkou výhodu, kdo jako poslední, ten zmizí z trhu.
Zvládnou ale takovou přeměnu rozsáhlé bankovní organizace zevnitř?
Musí to udělat na okraji svého dvorku, nebo možná úplně mimo něj. Musí vyčlenit ven silný inovační tým. Takto se třeba v Erste vyvinulo naprosto nové internetové bankovnictví George a řada skvělých mobilních aplikací. To se nedalo udělat zevnitř banky, ti lidé museli být vysunuti mimo. A byli to primárně nebankéři a technologové, kteří připravili něco, co umí zaujmout lidi. Musíte být připraveni dělat s nebankéři, primárně s kreativními lidmi, kteří skvěle rozumí digitálu.
Oslabí tento vývoj roli klasických bankéřů?
Do budoucna nebudete potřebovat tak sofistikované produktové bankéře. Dřív banky přidávaly nové a nové rysy produktů, vychytávky. S tím je konec, na to už nikdo není zvědavý. Produkty vám stačí jednoduché, banky je budou mít plus mínus stejné. Stává se z nich komodita. Důležité bude, co postavíte kolem nich.
Finančních technologických firem už je v Americe víc než bank. A ještě jedno zajímavé číslo - za poslední rok bylo v USA zavřeno víc bankovních poboček než za celou historii předtím.
Počítáte s tím, že počet poboček bude snižovat i Česká spořitelna?
Může se stát, že poboček bude méně, ale nikoliv poradců. V posledních letech počet našich poboček nerostl, mírně se redukoval. Zároveň jsme je přesouvali blíž k lidem. Třeba do nákupních a zábavních center.
Do pobočky si ale lidé chodí momentálně i pro ono poradenství. Neznamená jejich úbytek i úbytek poradenství? Nebo to opustí pobočky a také se „zdigitalizuje“...
V Americe jsem viděl úspěšné banky, které nemají jedinou pobočku, ale tisíce poradců. Ti jsou mobilní - budou s vámi na obrazovce, nebo fyzicky. Tak jako mi v budoucnu lékař na základě dat sesbíraných z nositelné elektroniky večer pošle zprávu, ať už si nedávám pivo nebo ať se ještě projedu na kole, tak mi poradce řekne, ať 30 tisíc korun, které se mi válejí na účtě, vložím do nějaké přiměřené konzervativní investice.
Podobnou budoucnost, kterou jste dosud popsal, věští studie Accenture nebo PwC i americkým bankám. V obou případech se dívají k roku 2020. Jak myslíte, že budou tyto změny rychlé v Česku?
Do konce dekády je to zde v plné síle. Ve všem, o čem jsem mluvil. Do pěti let nosíte náramek s čidlem, máte superchytré mobilní aplikace pro dům, auto, děti, fyzické zdraví i finanční život. Nad tím vším bude sedět digitální i živé poradenství. A to bude muset byt chytřejší než dosud. Po průmyslové revoluci jsme žili v cyklu: narodím se, chodím do školy, vystuduju, jdu do zaměstnání, ožením se, založím rodinu, jdu do penze, starám se o vnoučata a potom zemřu. Dnes se to změní. Vzdělání a doučování bude permanentní, vztahy jsou také flexibilnější a práce se bude měnit na rotačním principu podle toho, co bude v nabídce. S tímto složitějším životem se zkomplikuje i životní plánování. K tomu by vám měli mechanik, bezpečák, doktor i bankéř připravovat poradenství, plánovaní a řešení pro život.
Myslíte si tedy, že to bude vyžadovat živé lidi? Že ta data nedovede vyhodnotit algoritmus?
Bude to vyžadovat chytré a vnímavé lidi. Na základní doporučení bude stačit aplikace - například mě upozorní, že mám příliš volných prostředků na účtu. Nebo naopak, že mi dochází a mám přitom před sebou čtyři velké platby. Ale nezvládnou životní poradenství.
Výhodou P2P platforem je, že jsou mnohem menší a lidsky méně náročné než banky. Tudíž jim stačí z úrokového rozdílu ukrojit menší díl a jsou levnější. Budou se tím směrem ubírat i banky?
U banky našeho rozsahu a velikosti náklady vztažené k půjčce nejsou tak dramatické - máme úspory z rozsahu. Přímé jednotkové náklady klient příliš nepocítí. Co by ale měl vždy pocítit, jsou rizikové náklady. To, jaký má úvěrový rating, bonitu, jaké je riziko, že nebude moci splácet. Teprve se tedy uvidí, jestli rizikové modely P2P lendingu a tedy plánované rizikové náklady nejsou příliš optimistické. Platformy, které to nebudou umět ošetřit, zaniknou.
Zeštíhlování bank tedy podle vás není cestou?
Dramaticky posílí technologická část, která bude tlačit bankovnictví do hezké, příjemné a digitální zkušenosti - a jednoduchým operacím. Nad tím potom bude chytré poradenství. A navíc se budeme muset zaměřit po určitou dobu na edukaci klientu ohledně jejich přechodu na digitální bankovnictví.
Jak se to všechno promítne v České spořitelně?
Tento manévr není řešitelný na úrovni jednotlivých bank. Řešíme jej na úrovni celé bankovní skupiny (Česká spořitelna patří pod rakouskou Erste Group - pozn. red.). Proto vznikl onen Erste Hub, který vyvíjí internetové bankovnictvím a mobilní aplikace, které kvartál po kvartálu dáváme k dispozici klientům. Nové digitální bankovnictví spustíme i u nás brzy.
