Na důchod by lidé měli mít našetřeno tři miliony korun, říká šéf fondu

  14:58
Na penzi si lidé dobrovolně do třetího pilíře odkládají stále málo peněz. Penzijní fondy proto hledají cesty, jak do systému přivést další prostředky. Třeba povinnými příspěvky od zaměstnavatelů. A znovu chtějí také rozproudit debatu o povinném vstupu do penzijního spoření. „Na penzi a na pohřeb nikdo dobrovolně nemyslí,“ říká šéf KB Penzijní společnosti Pavel Racocha.

Pavel Racocha. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Má smysl začít spořit na důchod, když jsou všude nulové, nebo dokonce záporné úrokové sazby?
To je momentální situace, spoření na důchod je v ideálním případě záležitost na čtyřicet padesát let. A tak dlouho to trvat nebude. Inflace se pomalu zvedá. I sazby půjdou nahoru. Pokud chci mít za desítky let něco naspořeno, je nejlepší začít teď. A při spoření na penzi navíc mohu dosáhnout na státní příspěvek, daňové úlevy či případný příspěvek zaměstnavatele.

Loni fondy vydělaly v průměru 1,15 procenta, jaký výsledek čekáte letos?
U „starých“ transformovaných fondů, do nichž bylo možné vstoupit naposledy v roce 2012, je fér říct, že výnosy budou všude nižší než loni (mají povinnost být každý rok v plusu – pozn. red.). Ale pořád věřím, že prostředky zhodnotíme nad inflaci. A co se týče „nových“ účastnických fondů – ty dynamičtější, které investují převážně do akcií, jsou sice od začátku roku v záporu, ale člověk nespoří na půl roku. Za tři roky, co tyto fondy existují, jsou v plusu, u dynamického jsme například zhodnocovali v průměru o tři procenta ročně. Je vidět, že dynamičtější strategie jsou dlouhodobě pro klienty výhodnější.

PŘEHLEDNĚ: Jak mít jistotu, že se peníze z důchodového pilíře vrátí?

Přitom teď fondy hlásí více nově uzavřených smluv. Čím to tedy je?
Loni to bylo měsíčně deset tisíc, letos je to patnáct tisíc. Je to však stále méně, než kolik lidí odchází, protože si už naspořené peníze mohou vybrat. Fondům pomohly legislativní změny, které platí od ledna. Zdvojnásobila se provize pro zprostředkovatele, už pro ně není tak nevýhodné – při srovnání s ostatními produkty – nabízet penzijní spoření. Nově se otevřela možnost spořit i pro děti. A je populární, každá dvanáctá nově uzavřená smlouva je pro nezletilé.

Někteří poradci však tvrdí, že rodiče mají mít pro své potomky jiné priority než spoření na důchod.
Sice to může znít divně, ale při bližším pohledu to tak není. Je to velice dlouhodobý produkt. Čím dřív začnu, tím déle mohu čerpat státní výhody. Můžu si dát kdykoliv pauzu. Od 25 do 35 třeba spořit nemusím, protože myslím na hypotéku. A pak mohu znovu začít. Jednou už tu smlouvu mám a odkládat si na důchod považuji za normální. Ale většina lidí to stále za normální nepovažuje. Říkají si: „Stát se o mne postará. Sice špatně, ale co já s tím zmůžu. Až jednou půjdu do důchodu, tak se mně bude dařit špatně.“ Ale vždyť to tak nemusí být.

Dnes si lidé po ukončení spoření odnášejí v průměru jen devadesát tisíc korun. Kolik by měla být pro člověka s průměrnou mzdou ideální cílová částka?
Pokud si bude chtít udržet svůj životní standard po celou dobu důchodu, měl by mít našetřeno kolem tří milionů. Jenže to by znamenalo odkládat celý život měsíčně třeba sedm tisíc korun a to si prakticky nikdo s průměrnou mzdou nemůže dovolit. Lidé jsou rádi, že si mohou odložit pár stovek.

Pracovat budeme až do smrti, jsou smířeni mnozí Češi. Na důchod si nespoří

A jak z toho ven?
Je potřeba přivést do systému nové prostředky. A zároveň prodloužit dobu spoření, jak nejdéle to půjde, tedy začít co nejdříve. Lidem samozřejmě hodně pomůže, pokud mají na stáří zajištěné vlastní bydlení. Odpadnou jim starosti s placením nájmu, na který obvykle padne velká část rodinných financí.

Připravují se v tomto směru už nějaké změny?
Nejdál jsou v důchodové komisi diskuse o povinném příspěvku zaměstnavatele na důchodové spoření. Zatím se mluví o těžkých profesích, jako jsou horníci, slévači, hutníci či stavební dělníci, kteří nemusí být schopni svou práci vykonávat až do 65 let, ale sami si nemohou spořit tolik, aby je to v době před odchodem do penze zabezpečilo, a peníze od zaměstnavatele by jim mohly pomoci. A je otázka, zda by se tato povinnost časem nerozšířila dál.

Je šance, že to projde?
Mohla by se na tom najít shoda. Nezazněl kategorický nesouhlas, podporují to i odbory. Jen je třeba najít způsob, jak zaměstnavatelům ulehčit jinde, aby se v souvislosti s povinným příspěvkem nezdražovaly dále náklady práce.

A jak prodloužit dobu spoření?
Lidé si dnes začínají spořit vlastně až ve chvíli, kdy je důchod prakticky „na dohled“. A pokud si neodkládají opravdu hodně, naspořená částka pak není nijak ohromující. Nejlepší by bylo, kdyby začali spořit ve dvaceti nebo v době, kdy nastoupí do prvního zaměstnání.

Jak byste je k tomu chtěli přimět?
Mělo by se znovu začít diskutovat o povinném vstupu do penzijního spoření, protože jinak bude velmi obtížné do toho mladé dostat. Na penzi a na pohřeb nikdo dobrovolně nemyslí. To se musí buď někomu nabídnout a vysvětlit, nebo ho automaticky zařadit do systému. A dát mu možnost, aby třeba později – na základě vlastní volby – ze systému vystoupil.

Anketa: Jak se zabezpečit na důchod

Alena B. (31) lékařka, svobodná, Praha, hrubá mzda 40 tis. Kč

Mám penzijní připojištění, šetřím si 500 měsíčně, asi osm let. O zajištění na stáří jsem nikdy nepřemýšlela, nevidím to jako problém. Pro mne je teď daleko důležitější pořídit si byt. Ze svých kamarádů vlastně neznám nikoho, kdo by k tomu přistupoval jinak – většinou si odkládají do nějakého fondu pár stovek a moc to neřeší.

Ondřej K. (31) modelář (OSVČ), svobodný, Praha, kolem 45 000 Kč čistého

Mám spoření v nějakém penzijním fondu, asi u České spořitelny. Ukládám 500 Kč měsíčně, začal jsem hned po nástupu do práce po vysoké. Myslím, že se tak dá našetřit nejvýš na pár měsíců života v penzi. Začnu to ale řešit, až bude vhodná doba. Teď řeším hlavně hypotéku. A hodně cestuju a sportuju, moc peněz na úspory mi nezbývá.

Kateřina H. (50) projektantka (OSVČ), svobodná, Stč. kraj, 40 000 Kč čistého

Spořím od půli 90. let v penzijním fondu Komerční banky. Začínala jsem na třech stovkách měsíčně, dnes dávám 2 tisíce. Už jsem měla možnost si peníze po 20 letech vybrat, ale neudělala jsem to a s celou částkou pokračuji dál. Jaký budu mít státní důchod? Netuším. Jako OSVČ stejně nedostanu skoro nic, budu muset dělat do smrti.

Stanislav T. (44) výškové práce (OSVČ), ženatý, Stč. kraj, 16 až 19 tis. čistého

Spořím asi 10 let, po pětistovce měsíčně do nějakého penzijního fondu. Kromě toho posílám dalších 500 měsíčně na životní pojištění. Platím si úrazové pojistky a splácíme hypotéku na byt, víc si odkládat nemůžu. Nevím, kolik si na penzi naspořím. Spíš budu muset dělat do smrti, důchodu se prostě nedožiju. Ale je to daleko, tak to neřeším.

Květa V. (56) učitelka, vdova, Stč. kraj, 30 tis. Kč (mzda + vdovská penze)

Mám penzijní spoření asi 10 let. Začínala jsem pětistovkou, dnes ukládám 1 000 Kč měsíčně. Vím přesně, že do penze půjdu v 62 letech, ale zatím nemám představu, jak bude velká. Jsem si vědoma toho, že v důchodu mi příjmy hodně klesnou. Bydlíme ve vlastním domku, takže mne aspoň nečeká starost, jak zaplatit bydlení.

Alena D. (56) zaměstnaná v soukr. firmě, vdaná, Stč. kraj, 22 000 Kč čistého

Mám od půli 90. let penzijní připojištění, platím 1 000 Kč měsíčně, ale začínala jsem tuším na pětistovce. Po dvaceti letech jsem měla naspořeno 150 tisíc a mohla si peníze vybrat, tehdy jsem z toho utratila asi třetinu a zbytek jsem převedla na novou spořicí smlouvu. Vím, že důchod budu mít malý, ale máme naštěstí vlastní dům.

O povinném vstupu se debatovalo i u druhého pilíře při reformě penzí za Nečasovy vlády. Nakonec byl dobrovolný a nynější vláda ho zrušila. Může to projít nyní?
Byla to chyba, že to z druhého pilíře vypadlo. Určitě kolem toho budou diskuse, ale mohlo by to nyní být schůdné. Pokud to bude povinné, může vzniknout i nějaký garantovaný či pologarantovaný fond, aby stát nenutil někoho vstupovat do příliš rizikového produktu.

Když mluvíme o garanci, jak se daří „starým“ fondům držet při nízkých sazbách alespoň nulové zhodnocení?
Záruka nezáporného zhodnocení – a to každoročně – je něco, co nahlodává budoucnost transformovaných fondů, kde dnes stále spoří nejvíce lidí. Tyto fondy by měly investovat velmi bezpečně, nejlépe do státních dluhopisů nebo na účty u bank, ale když dnes koupíte dluhopis s pětiletou splatností, musíte státu ještě zaplatit. Desetiletý vynáší méně než 0,3 procenta. A to by mělo vydělat na klientovo zhodnocení a na naše náklady.

A co s tím?
Jednou z možností je garantovat třeba jen 90 procent vložených prostředků. Nebo negarantovat 100 procent každý rok, ale jen k datu, kdy klientovi vznikne poprvé nárok na výplatu, což je dnes v 60 letech. Stávající garance je svírající právě proto, že ji musíme dosáhnout každý rok. Každý rok jste svázán tím, že nemůžete prodělat ani korunu, nemůžete investovat do aktiv, která by v dlouhodobém horizontu mohla přinést vyšší výnos.

Prosadit to bude asi ještě složitější než povinný vstup?
Politicky asi ano. Garance je něco, co klienti opravdu oceňují. Nemusí se starat, mají své peníze jisté. A jestli vydělají o čtvrt procenta více či méně, není zas tak podstatné. Na druhou stranu, systém se připravoval v době úplně jiných tržních podmínek, kdy sazby u státních dluhopisů byly dvě tři procenta. Zodpovědný politik by se měl podívat, jestli není zapotřebí ten systém poupravit, aby plnil svou funkci i v budoucnosti. My hledáme investice, které by byly bezpečné, něco by vydělávaly a zároveň by byly likvidní, protože zhruba třetina klientů už má díky věku nárok na výplatu, ale peníze u nás stále ponechávají. Ale takové investice dnes nejsou.

Jak to, že transformované fondy tedy loni vydělaly?
To jde ze starších investic, které jsme nakupovali před několika, třeba i deseti lety. A teď se peníze musí investovat znovu, nakupujeme na dalších například deset let s výrazně nižším výnosem. Loňské průměrné zhodnocení bylo na dlouhou dobu jedno z nejvyšších.

A nemůže se stát, že vám dojdou peníze, že některé fondy padnou?
Kdyby se to stalo, tak penzijní společnost je povinna vzít své prostředky a doplnit je do transformovaného fondu. A kdyby jí došly, požádá svého akcionáře, ať jí navýší kapitál. Pak vezme ty peníze a dá je do transformovaného fondu mezi klienty. Asi kdyby se to dělo opakovaně, trochu by to zpochybnilo celý způsob fungování systému.

Jak se díváte na záměr koalice zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, o němž teď budou rozhodovat zákonodárci?
To projde, ale nemá to sebemenší relevanci. I v tom samotném vládním materiálu se hovoří o tom, že se periodicky bude revidovat výše věku odchodu do důchodu podle doby dožití. Teď je politické zadání, aby ten strop existoval. Dva roky teď můžete žít v iluzi, že půjdete do důchodu v 65 letech. Další vláda vám řekne, že to byl jen populismus předchozí vlády, a – vzhledem k stárnutí populace – hranici zase zvýší.

A kde tedy bude důchodový systém za pět deset let?
To bude pořád ještě dobré, skoro stejné jako teď. Problém nenastane za dalších pět deset let. Těžko se odhaduje, jak bude vypadat společnost třeba v roce 2050, ale je evidentní, že dosavadní zdroje, které jsou využívány na výplatu penzí, nebudou stačit. Bude třeba zapojit více zdrojů, třeba výnosy z některých daní.

Ale důchodová komise se soustředí jen na drobné změny, s ničím přelomovým nepřichází...
Nevím, jestli vůbec existuje taková vůle. Komise má zadání a v jeho rámci by měla fungovat. Její složení je trochu poplatné nejsilnější koaliční straně. Ale nedávno komise zkoumala ochotu jednotlivých politických stran dělat i větší změny v rámci Cestovní mapy české důchodové reformy. A z toho, co vím, byla odezva z mnoha stran poměrně vlažná. Příští rok nás čekají volby, těžko říct, jak se k problému, který se naplno objeví až za několik desetiletí, budou stavět současní politici.

Křišťálová Lupa 2016

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

16. března 2024

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě...

Výrazně zpomalte rychlovlaky, vzkazují obce k nové trati. A koleje chtějí skrýt

12. března 2024

Postavte rychlotrať v tubusu, a nebo na ní výrazně snižte rychlost. Tak by se daly zjednodušeně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pořád Big Mac, ale už spíše Big Tech. Co ukázal výpadek u fastfoodového obra

16. března 2024

Když McDonald’s ve 40. letech minulého století poprvé otvíral, zákazníci vybírali menu z papírových...

Soláry, kam se podíváš. Elektrárnám dochází místo, musí být kreativní

17. března 2024  10:52

Elektřina ze slunce bude podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v příštích několika...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kofola sáhla do svého loga. Nově v něm bude hranaté srdce

13. března 2024  13:48

Nápojářská skupina Kofola po devíti letech sáhla k úpravě loga. Ikonický lísteček lékořice na svých...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Japonsko už nemá záporné úroky. Centrální banka po 17 letech zvýšila sazbu

19. března 2024  6:37

Japonská centrální banka v úterý dle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků....

Cena elektřiny bude příští rok nižší než letos, říká analytik Matoušek

19. března 2024

Premium Dobrá zpráva: v příštím roce bude celková cena elektřiny nižší než v tomto roce. Ta méně dobrá zní,...

Irové svolili k nemyslitelnému. Na trh začali dodávat whiskey s příchutěmi

19. března 2024

Ochucené whisky vyrábějí palírny ve Spojených státech i Kanadě již několik desítek let a nejsou tak...

Musk přiznal užívání ketaminu. Je v zájmu investorů, abych pokračoval, tvrdí

18. března 2024  21:48

Miliardář Elon Musk v rozhovoru s bývalým moderátorem CNN Donem Lemonem přiznal, že užívá ketamin....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...