Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec lidí zvenku, slibuje šéf kritizovaného Ředitelství vodních cest

  3:00aktualizováno  3:00
Ředitelství vodních cest (ŘVC), které nedávno zkritizoval Nejvyšší kontrolní úřad za utrácení, začalo podle ředitele Lubomíra Fojtů šetřit tím, že všechnu důležitou práci už dělají její zaměstnanci. Objem peněz, které míří do vody, má během tří let stoupnout.

Šéf Ředitelství vodních cest je ve funkci od loňského října, kdy nahradil Jiřího Skalického. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Nedávná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu velmi kritizovala některé výdaje ŘVC. Jde o nákupy v dobách, kdy jste tu ještě nepůsobil. Co se od té doby změnilo?
Zpráva pro nás nevyzněla příliš dobře, na druhou stranu ne se všemi závěry kontroly jsme souhlasili. Nerad bych sklouzl k tvrzení, že vše, co se tu dělalo, bylo špatně. Například když nás kritizují za to, že vydáváme peníze za propagaci vodních cest. Přesně to máme ve zřizovatelské listině, že máme dělat.

Zpráva mluví ale hlavně například o způsobu zadávání zakázek, výdajích na jednoho zaměstnance atd…
Najímání externích firem na přípravu zakázek skončilo, děláme si teď už všechno sami. Zrušili jsme práci na IČO, všechno důležité dělají už naši kmenoví zaměstnanci. Přijali jsme čtyři lidi navíc, většinou to byli ti, kteří pro nás pracovali externě. Ušetřili jsme tak přes milion korun ročně. Škrtli jsme zásadně výdaje na reprezentaci, v tom mám asi jiné představy, než můj předchůdce. Co se týče nákladů na pronájem našich kanceláří, to skončilo úplně, přestěhovali jsme se do budovy ministerstva. Upřímně nechápu, proč to neudělal někdo dříve. Ty přesuny mezi Želivského (stanice metra, pozn. red.) a ministerstvem zaberou tolik času, že když by se to vyčíslilo peněžně, byly by to obrovské peníze.

Čekáte další kontrolu?
Jedna další tu běží, tentokrát na investiční výdaje. Výsledek zatím neznáme.

V minulosti se mluvilo o tom, že by se ŘVC zrušilo a spojilo s plavební správou nebo se začlenilo do odboru ministerstva. Jsou ještě tyto úvahy?
Nevím o tom, tyto nápady vznikly hlavně kvůli tomu, že tu panovaly napjaté vztahy mezi vedením a jedním z tehdejších náměstků ministra. K rušení není důvod, spolupráce teď funguje dobře. Staráme se o majetek za 600 milionů, nově pod nás spadá ještě přístav Hamburk. Potřebovali bychom spíše ještě personálně posílit, je spousta projektů v přípravě. Posílili jsme na 18 lidí, ale to je stále málo.

Podle návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury by se měly v příštích třech letech výdaje na vodní cesty ztrojnásobit. Jaké projekty chystáte?
Máme v různé fázi rozpracovanosti zhruba padesátku projektů. V podstatě jde o dva směry: investice do rekreační plavby na Labi a Vltavě a pak do splavnění Labe. Například na Labi budujeme přístaviště, čtyři jsme už postavili, dalších sedm je v plánu. Vltava by se mohla brzy dočkat splavnění od Českých Budějovic až k Orlíku, pokud se podaří dobudovat plavební komoru v Hněvkovicích.

V případě Vltavské vodní cesty se velké investice vysvětlovaly podporou cestovního ruchu. Čísla o provozu lodí za loňský rok ale v meziročním srovnání vykazují naopak pokles. Čím to je?
Byly povodně, to byl hlavní faktor. Na Vltavě máme téměř každý den novou žádost o povolení ke kotvení, lodí tam přibývá a jsem přesvědčen, že to bude podobně úspěšné, jako Baťův kanál. Zvláště, pokud se podaří někdy splavnit cestu až do Prahy.

Znamená to opět myšlenky na výtahy pro lodě?
Ten projekt tu stále je, jeho čas ještě myslím přijde. Máme na ně územní rozhodnutí. Propojení Prahy a Českých Budějovic by mohlo výrazně pomoci cestovnímu ruchu, přivést nové návštěvníky.

Bavíme se zatím ale jen o menších projektech, co ty větší, především pak plavební stupeň Děčín, kvůli kterému není stále Labe splavné?
Jsme v závěrečné fázi studie EIA, která posuzuje vliv na životní prostředí. Řeší se teď připomínky na úrovni náměstků ministra dopravy a životního prostředí, v září by měla být hotová. Ustoupili jsme ekologům ve spoustě věcí, například tam bude poprvé v Česku instalovaná turbína ohleduplná k rybám, tři rybí přechody, pohyblivý jez. Věříme, že teď už ekologové nebudou mít nic proti, zvláště, když je to sama o sobě velmi ekologická stavba, která může přinést velký přesun zboží ze železnice na lodě.

Kdy začnete stavět?
V roce 2016 bychom mohli začít územní řízení. Reálně se dá pak začít tak v roce 2019.

Do té doby bude Labe splavné jen podle počasí?
Ano, bohužel. Je to stavba, která přitom může přinést splavnost Labe 345 dní v roce.

Přesto plánujete stavět a investovat pro větší lodě na Labi výše, i když tam lodě dosud nedoplují. Má to smysl?
Má, nedá se postavit vše najednou a ve správném pořadí. Věříme, že plavební stupeň v Děčíně se podaří konečně jednou postavit, pak všechny investice výše na Labi budou mít smysl.

Jednu dobu bylo v plánu hlavně zvedání mostů kvůli tomu, aby mohly podjíždět větší lodě. To je ještě v plánu?
Je hotový projekt na zvedání celkem osmi mostů mezi Prahou a Mělníkem na Vltavě, teď to půjde do soutěže na projektanta.

Jednou z největších zakázek, kterou začnete ještě letos, je plavební stupeň Přelouč. Soutěž na tuto zakázku proběhla už před pěti lety, nebylo by lepší ji vypsat znovu?
Nejde ji znovu soutěžit, je tam podepsaná smlouva se sdružením OHL – ŽS a Skanska. Je to velký projekt, kde se staví i dva úplně nové mosty.

Nově máte ve správě i české přístaviště v Hamburku, jaké s ním máte záměry?
Je to velký areál o rozloze asi 4 hektarů, do kterého se ale roky neinvestovalo. Není to přímo naše, ale máme ho dlouhodobě pronajatý od roku 1928. Momentálně ho má do roku 2021 pronajatý soukromá firma Ekologistics s.r.o. Nájem víceméně pokrývá částku, kterou musíme platit hamburskému přístavu. Máme tam velmi atraktivní území, ale s dosti zanedbanými budovami. Řešíme, co s areálem dál. Určitě má smysl pokračovat v dlouhodobém pronájmu, ale řešíme, z čeho financovat investici do tohoto areálu. Jednou z možnosti je i zapojení soukromého kapitálu. Zájem mezi rejdaři o využívání přístavu je, a pokud se podaří splavnit Labe celoročně, hodnota pozemků ještě stoupne.

Do vaší gesce spadá i otázka kanálu Dunaj – Odra – Labe, v jaké je teď fázi, když má hlavního zastánce přímo na Hradě? (velkým zastáncem kanálu je prezident Miloš Zeman, pozn. red.)
Aktuálně děláme pro ministerstvo dopravy analýzu 45 studií, které na toto téma vznikly. Na základě toho bychom měli vymezit mantinely pro soutěž na velkou studii proveditelnosti. Ta by měla definitivně říct, zda má smysl se dále kanálem zabývat nebo ne.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.