Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z prodavačů se opět stanou zbožíznalci, říká šéfka Svazu obchodu

  16:30aktualizováno  16:30
Podle šéfky Svazu obchodu Marty Novákové zmizí z řetězců postupně profese, které nahradí stroje. Prodavači tak zase budou mít čas mluvit se zákazníky. Samoobslužné technologie jsou podle ní čím dál tím jednodušší.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Firma Marty Novákové už léta dodává obchodním řetězcům software a technologii. Pohled současné šéfky Svazu obchodu a cestovního ruchu tak může vypadat jako sci-fi. Řada věcí si však už pomalu nachází cestu do praxe.

Téměř v každé prodejně obchodního řetězce dnes visí oznámení, že se hledají zaměstnanci. Proč se obchodníkům nedaří volné pozice obsadit?
To má několik aspektů. První je, že obchod nikdy nebyl ideálním zaměstnavatelem z pohledu mezd, ani dnes není vnímán jako prestižní povolání. Lidé, kteří mají ambice a kvalifikaci, do něj často nejdou přesto, že zaměstnavatelé zájem mají. Do budoucna je proto třeba počítat s jednou věcí. Těžko obsaditelné profese budou ve velké míře nahrazeny automaty. Podle některých prognóz do pěti let budou ve velkých prodejnách jen jedna dvě pokladny a občas kontroloři, kteří hlídají, zda je vše naskenováno a zaplaceno.

Marta Nováková (62)

Úspěšná podnikatelka Marta Nováková

vystudovala systémové inženýrství na VŠB.

Začínala v obchodním domě Prior, od roku 1991 podniká.

Vlastní společnost U & Sluno, která dodává počítačové systémy obchodním řetězcům.

Známá se stala díky působení jako investorka v reality show České televize Den D.

Prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu byla zvolena před dvěma lety.

Samoobslužné pokladny vidíme v menší míře už dnes, do jaké míry je možné prodejnu automatizovat?
Třeba ve skladech už má dnes řada obchodníků systémy s hlasovým vyhledáváním, které přináší zvýšení produktivity práce až o 30 procent. Automatizuje se celý dodavatelský řetězec. Vytváří se různé logistické jednotky, tak aby zboží bylo nachystáno a stačilo je jen rychle zadat do regálů. Pro kamery v obchodech už existuje software, který dokáže nejen sám vyhodnotit, jestli třeba zákazníci nekradou, ale i to, jak se které zboží prodává. Takže podle pohybu zákazníků po prodejně vysílá signály do logistiky, že se něco vyprodalo rychleji a je potřeba dodat nové zboží. Automatizace se odehrává na všech úrovních, ačkoliv to není navenek úplně vidět.

Znamená to, že stávající prodavači skončí bez práce?
Obchodníci si díky úspoře personálních nákladů dokážou vydělat na to, že se z prodavače stane opět odborný rádce, zbožíznalec. Tedy to, co se v poslední době vytrácí a celé řadě zákazníků chybí. Daleko více se soustředí na kvalifikovanější pracovníky, kteří budou zvládat technologii a dokážou poradit při samotném nákupu. To si dnes nemohou dovolit, ale do budoucna by se k tomu obchodníci měli začít vracet.

Ještě dlouho však bude existovat třeba skupina starších lidí, kteří si se samoobslužnými pokladnami neporadí.
Mně je 62 a nemám s technologií žádný problém. Hranice se pořád posouvá, a navíc jsou technologie čím dál tím jednodušší. Globus nabízí třeba službu Scan&Go, kdy si zákazník může zboží sám markovat už během nákupu (více čtěte zde). Zatím je potřeba mít skener, ale brzy bude stačit mobilní telefon. V oblasti informačních technologií jsou nesmírné možnosti, které jsou zatím omezeny jenom náklady. Musí se dostat do takové situace, aby se obchodníkovi vyplatily.

Skener snímá z poměrně velké dálky a velice rychle. Globus, Čakovice.
V osmi procentech případů se stává, že vás systém nepustí k placení. V tom případě musí obsluha znovu překontrolovat a naskenovat celý košík. Globus, Čakovice.

Globus nabízí službu Scan&Go, kdy si zákazník může zboží sám markovat už během nákupu.

V současnosti se jim však nedostává klasických zaměstnanců, které potřebují. Medián mzdy v obchodě s potravinami byl loni 13,7 tisíce korun. To je opravdu málo vzhledem k tomu, jak se ekonomice i maloobchodu daří. Proč výdělky nerostou?
Platí, že čím větší zaměstnavatel, tím vyšší mzdy. Průměr je výrazně ovlivněn nejmenšími obchodníky, kteří nejvíce využívají institutu minimální mzdy. Jde často o rodinné prodejny, které si najdou někoho z vesnice, ženy na mateřské i lidi na pracovním úřadě, kteří si tam přivydělávají načerno. Rozdíly mezi mzdami v podnicích do a nad tisíc zaměstnanců se mohou pohybovat v řádu 20, 30 i 40 procent.

Takže pokud se bavím o těch 13,7 tisíce korun, tak prodavač ve velkém řetězci, jako je Tesco či Kaufland, vydělá i o 40 procent více?
Ano, velcí zaměstnavatelé pracují mnohem efektivněji a mohou si dovolit i více platit. A pokud se daří ekonomice, tak i řetězce přidávají. Existuje celá řada příkladů. Známá je současná kampaň Lidlu, který nabízí nadprůměrné mzdy. Nedostatek lidí se v obchodě projevuje stejně jako ve všech dalších oborech, a to se odráží na potřebě získat nové lidi. Růsty mezd se pohybují v řádu od tří do pěti procent. Problém je na malých prodejnách, kde jsou mzdy skutečně nízké a ovlivňují celkový průměr. Aby mohly tyto prodejny vůbec existovat, nemohou si dovolit více platit.

Má však vůbec taková prodejna na volném trhu místo, pokud není její provozovatel schopen ani v časech ekonomického růstu zajistit odpovídající výdělek?
To je otázka toho, jak by to mělo v regionech vypadat. Zda by tam měly prodejny potravin vůbec přežít. Všechny obce by dobře zásobený obchod mít chtěly. Obchodník má však problém se uživit. Je velká konkurence, lidé v místě většinou nepracují, ale dojíždějí za prací do větších měst, kde i nakupují. Ročně proto končí asi 300 prodejen.

Spousta zavřených kas, fronty bůhvíkam. Pokladních je málo a nepřibývají

Nové prodejny však také vznikají. Často potraviny zavřou a do téhož místa se nastěhuje vietnamská prodejna.
I pro ně však platí, že pokud tam rodina pracuje sama, tak se uživí. Pokud by tam však měla zaměstnance se všemi odvody, které z toho plynou, tak je to pro ně daleko komplikovanější.

V poslední době stále hlasitěji zaznívá kritika údajně neúměrných marží obchodních řetězců. Jak vysoké tedy marže jsou?
To je zbytečný evergreen, který mě už nebaví. Mám jednoho známého, jenž má středně velký podnik na zpracování masa. Vedle toho má ještě asi padesát menších venkovských prodejen, samoobsluh s potravinami. A tento zpracovatel a obchodník v jedné osobě mi naposledy říkal, že pokud marže není alespoň 30 procent, tak se z ní nedá vyžít. Takže marže jsou prostě takové, aby z nich obchodníci vyžili. Pokud se snad někomu zdá, že jsou nepřiměřené, tak ať si to zkusí. Samozřejmě, že mohou být i výkyvy marží u některých položek zboží, které souvisí se strategií obchodníka. Pokud se rozhodne, že ve spotřebním koši chce preferovat určité položky, tak na ně dá marži nižší a na jiných položkách jinde ji zase přidá. To je ale normální byznys.

Podle potravinářů dávají řetězce záměrně nižší marže právě u výrobků ze zemí, ze kterých pocházejí, čímž znevýhodňují české výrobce.
Povídání o tom, že německé nebo francouzské máslo je levnější než české proto, že na něj obchodníci dali vysokou marži, je nesmysl. Je to proto, že v některých případech obchodníci nakoupí německé máslo výrazně levněji než máslo tuzemské.

Proč je tedy německé máslo levnější než české?
To je dobrá otázka. Asi proto, že německý výrobce ho dokáže vyrobit efektivněji než český. Nebo tam mají lepší dotační tituly než u nás. Nelze přitom paušálně tvrdit, že výrobky z dovozu jsou méně kvalitní než české, to je nesmysl. Stejně jako jsou zahraniční výrobky kvalitní a nekvalitní, tak i české jsou kvalitní i nekvalitní.

Na jaře vstoupila v platnost vámi ostře kritizovaná novela zákona o významné tržní síle. Co změnila na straně řetězců?
Novela zákona zásadně změnila některé podmínky obchodování. Zákon znamenal přejednání všech smluv, všech dodavatelů se všemi obchodníky. Každý obchodník má tisíce až desetitisíce dodavatelů, přičemž s některými má i více smluv. Takže to znamenalo několikaměsíční martyrium pro obě strany. To vše při nejednoznačném výkladu některých ustanovení toho zákona.

Co konkrétně je nejednoznačné?
V rámci pozměňovacího návrhu se tam například dostala povinnost, aby poplatky za marketingové služby byly maximálně ve výši tří procent obratu za minulé období. Takže vyvstala velká diskuse, co v těch třech procentech může a nemůže být. Dodavatelé byli zvyklí, že jim obchodník poskytoval nějaké protislužby, za které zaplatil a bylo za ně jasné plnění. Dnes už to tak být nemůže a nemůže za tyto služby vybírat poplatky, a tudíž nemůže garantovat požadovanou službu. Jde třeba o umístění zboží v regálu. Dodavatelé to vyloženě vyžadují, chtějí mít jistotu, že zboží bude umístěno ideálně ve výšce očí u pokladny nebo v určité frekventované zóně, zákon jim to však znemožňuje.

Proč?
Samotný poplatek se nesmí vybírat. Stal se součástí těch tří procent na marketingové služby. V takovém případě však dodavatel nemá žádnou jistotu, že bude mít zboží právě tam, kde si přál. Přičemž tady bylo jasné protiplnění ze strany řetězce. Výsledkem bude, že dodavatelé budou tlačit na nákupčí a může to vést i ke korupčnímu jednání. Celá řada těch tolik diskutovaných poplatků byla obchodníky zavedena poté, co v devadesátých letech docházelo ke korupci a dodavatelé chtěli mít jistotu protiplnění. Proto vznikly třeba zalistovací poplatky nebo regálné.

Proč se tedy dodavatelé neozvali při projednávání novely, že tato situace už tady byla, že jsou pro ně tyto poplatky výhodné?
Šlo o politické zadání. Novela byla velké politické téma pro sociální demokracii i ANO a většina dodavatelů se přímo vůbec nevyjadřovala. Ministerstvo zemědělství se nyní snaží přesvědčit veřejnost, že novela byla prospěšná. Zároveň však hned v červnu vznikla při zemědělském výboru parlamentu komise, která má prověřit vztahy mezi dodavateli a řetězci a pod čarou připravit další novelu.

Co je tedy dalším řešením? Úplné zrušení zákona, nebo jeho další novelizace?
Myslím, že zákon je už dostatečně zralý na zrušení. I v důvodové zprávě poslední novely, zpracované na základě analýzy dopadů zákona pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, vyplynulo, že se zákon má zrušit a místo něj upravit jinou legislativu, která už existuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.