Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Data nejsou v Česku drahá, ale naopak v Polsku extrémně levná, říká šéf O2

  13:17aktualizováno  13:17
Podle šéfa O2 Tomáše Budníka nejsou v Česku mobilní data drahá, ale například v Polsku jsou extrémně levná. Za vychýlený trh s mobilními službami podle něj mohou takzvaní šedí operátoři a regulátor, který je nedostatečně hlídá.

Šéf O2 Tomáš Budník. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Čeští mobilní operátoři se několik let po zavedení neomezených hlasových tarifů opět propadli na evropský cenový chvost (psali jsme třeba zde). Před volbami si toho všimli i politici a začali drahé telekomunikace kritizovat. Šéf O2 Tomáš Budník se však zlevnění či přidání datových objemů do stávajících tarifů brání.

Co byste řekl zákazníkovi, který se podívá na srovnání s jinými zeměmi a zjistí, že v Polsku nebo Rakousku jsou data mnohem levnější nebo že jich operátoři nabízejí mnohem víc?
U nás je řada služeb, přes které se zákazníci dostanou k datům jinak, proto to není možné srovnávat. Dobrý příklad je naše aplikace Datomat pro mladé do 26 let. S ní můžete získat hodně dat zdarma. Máme více než sto tisíc aktivních uživatelů. Nebo nabízíme neomezená data vázaná na konkrétní lokality v rámci pilotně zkoušeného bezdrátového připojení na internet. To jsou konkrétní případy, které děláme jinak.

V Polsku stojí neomezená předplacenka 155 Kč. V Česku 900 korun

Ale když to srovnáváme se zahraničím, tak se bavíme jednoduše o množství dat nabízených k neomezeným hlasovým tarifům.
Když jste narazil na Polsko, tak regulátor může operátorům povolit, že si znovu budou moci účtovat příplatky ve výši velkoobchodní ceny roamingové služby. Tamní Orange už v reportingu výsledků oznámil, že nebude vyplácet dividendy, protože trh je velmi konkurenční a on tam ztrácí a zároveň očekává, že polský regulátor jim umožní pokrývat ztráty z roamingu. Takže jednoduchá otázka: Chceme, aby zákazníci za roaming opět připláceli?

Podle vás tedy český trh není drahý, ale ten polský je až nezdravě levný?
Přesně tak. Myslím si, že polský je extrémní, a uvidíme, jak to bude vypadat, až začne platit roaming pro koncového zákazníka za domácí ceny.

Jiní operátoři, kteří přišli s neomezenými datovými tarify – třeba americký T-Mobile nebo finská Elisa, naopak hlásí v hospodářských výsledcích zlepšení. Proč jim to funguje?
Finsko je příklad trhu s nízkými ceníkovými cenami, ale relativně vysokými průměrnými výnosy na zákazníka. Tedy opak českého trhu, kde jsou ceníkové hodnoty vysoké a reálná cena, kterou většina zákazníků platí, podstatně nižší. Je otázka, který z těchto extrémů je pro zákazníky výhodnější. Z dlouhodobého hlediska je správně nastavený trh někde uprostřed, zlatá střední cesta. A nemyslím si, že by strategie amerického T-Mobilu mohla uspět na českém trhu. Paušál na úrovni sto dolarů za dvě SIM karty, navíc bez roamingu, není nabídka pro běžného zákazníka, i kdyby se potvrdilo, že to bude fungovat v USA.

Můžeme závidět téměř celé Unii. V Česku dostáváme datové „drobky“

Srovnání s Evropou je ale jasné. Na západ od nás jsou ceny většinou nižší, ty vyšší začínají u nás a táhnou se na Balkán.
Znovu se bavíme čistě o ceníkových cenách. Rakousko je trh, kde z pěti operátorů zbyli tři. Ceníkové ceny jsou levnější, ale jsou tam zase poplatky, které u nás nejsou. Poplatek za provoz SIM karty, přenos čísla, ukončení smlouvy. Když je rozpočítáte do průměrných výnosů na zákazníka, tak už jsme na stejné úrovni.

Tomáš Budník (47)

Vystudoval strojařinu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Dříve pracoval v Českém Telecomu nebo společnosti MobilKom.

Od roku 2011 dělá pro PPF Petra Kellnera. Nejprve se pro něj snažil rozjet projekt čtvrtého operátora. Poté PPF koupila od Telefóniky O2 a Budník tak nastoupil do pozice generálního ředitele jediného síťového operátora v českých rukou.

V Česku je zásadní problém v tom, že statistika průměrných výnosů na zákazníka je ovlivněna firemními nebo neveřejnými nabídkami. Je to jinde také tak?
Určitě existuje rozdíl mezi veřejnou a neveřejnou cenou. Ale ty nůžky nejsou tak rozevřené. Hlavní rozdíl vidím v tom, že v Rakousku i v Německu, stejně jako jinde v Evropě je nemyslitelné, aby se používaly firemní tarify i pro rodinné příslušníky zaměstnanců, jako je tomu u nás.

V čem konkrétně je rozdíl?
Typický nešvar jsou šedí operátoři (firmy, které se slevou v soutěži získají větší množství SIM karet od jednoho ze tří hlavních operátorů a prodávají je dál – pozn. red). Takových bází jsou desítky tisíc, možná statisíce. Český telekomunikační úřad nejenže šedé operátory nereguluje, dokonce je často aktivně podporuje. Například ve sporech, které O2 s těmito subjekty vedl.

Operátoři často prodávají služby firmám levněji než za velkoobchodní ceny pro legální virtuální operátory. To vypadá, jako byste firmám prodávali služby pod vašimi náklady – a hojili se na individuálních klientech. Není to zvláštní?
My jsme revoluční v jedné věci. Před dvěma roky jsme dobrovolně oddělili operátora od infrastruktury. Jsme schopni vyčíslit nákladové ceny na provoz mobilní sítě. Pro konkurenty je každá nová SIM karta nový příjem, pro nás i náklad, takže se na to díváme jinak. Takže se v tendrech zastavíme na nákladových cenách a pod ty nejsme ochotni jít.

Analýza: Mobilní trh je zase křivý jak šavle. Jen vyvolení volají levněji

Ale třeba Vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu (CASRI) od vás má šest SIM karet s neomezeným tarifem, 10 GB dat a platí za to dohromady 1 440 korun, což je méně, než by normální klient platil za jednu takovou SIM kartu. Takže nákladová cena na neomezený tarif s 10 GB dat je 240 korun?
Máte pravdu, že historicky tato firma chodila do tendru ve stejném módu jako ty ostatní, ale po rozdělení už to extrémně hlídáme. V síti máme bohužel nějaké relikty, toho co z mého pohledu je podnákladová cena.

Ale smlouvu s centrem CASRI jste uzavřeli loni v říjnu. Nejde o relikt.
V konkrétním případě CASRI jde o dílčí součást většího tendru pro osm subjektů spadajících pod ministerstvo obrany. Bavíme se tady o skoro dvou tisících SIM karet.

Když vám vadí soutěž ve firemním segmentu, proč tedy nesnížíte ceníkové ceny a nezaútočíte u koncových zákazníků?
Řeknu to jednoduše: my měli za rok 2016 v Česku tržby asi 31 miliard korun a generujeme hotovost asi 4,5 miliardy. Kdybychom přecenili koncové zákazníky třeba jen o deset procent dolů a nic neudělali s šedými zónami, tak jsme na nule s provozním ziskem.

Jsou šedí operátoři opravdu problém, kvůli němuž nenabízíte lepší ceny koncovým zákazníkům?
Když se neopraví jedná část lodi, do které teče, tak s tou druhou stranou nic neuděláte.

Pokud byste zlevnili, nalákali byste tím přece zákazníky od konkurence.
Snížení cen nám nic nepřinese.Free revoluce (zlevnění neomezených hlasových tarifů – pozn. red), kterou udělalo O2 před čtyřmi lety, byl extrémní příklad. Velmi utajovaný projekt další dva operátoři zkopírovali do 24 hodin. Nestalo se tak nic.

Minimálně konkurentům O2 dost zamotalo hlavy. A ani tehdy nebylo vaší primární motivací snížit ceny, ale zabránit vstupu dalšího operátora.
To ano, ale chtěl jsem říct, že to je příklad toho, že na velkou změnu další dva operátoři také zareagují. A skutečný problém trhu a nečinnost regulátora se tím nijak neřeší.

Vodafone nesměle rozjíždí novou mobilní revoluci

Když to ale uděláte dobře, stanete se atraktivnější pro zákazníky, naberete jich víc a vykompenzujete pokles.
Já v to nevěřím. Snížit ceny nebo přidat data je velmi jednoduché. My do produktů přidáváme jiné věci, které se nedají tak jednoduše srovnat a změřit. Dáváme do našeho tarifu za 749 korun každý měsíc voucher v hodnotě 200 korun na O2 Active, za které si můžete koupit digitální obsah – knihu nebo hudbu. Nebo zákazníkovi nabízíme k tarifu pojištění.

Vodafone už zlevnění velmi zlehka nakousl. Na svém rodinném – nikoli hlavním – tarifu přidal dokupový balíček, který je mnohem levnější, než dosud bylo zvykem. I T-Mobile říkal, že o navýšení datových limitů přemýšlí. Co třetí hráč?
Ano, rodinné tarify jsou podle mne jednou z cest. Jsme však firma na burze, takže podrobnosti nemůžu komentovat.

Vy říkáte, že problém trhu představují šedí operátoři. Šéf Vodafonu Jiří Báča zase v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že největší problém je, že dva největší operátoři sdílí sítě, a tím spolu nesoutěží. Co si o tom myslíte?
Je to nesmysl. Od začátku spolupráce platí, že při sdílení sítě každý operátor využívá vlastní síťovou infrastrukturu a udržuje si nezávislou obchodní strategii. Sdílení sítí je naprosto běžnou praxí v Evropě. Navíc není pravda, že by podobná spolupráce mezi jedničkou a dvojkou na trhu neexistovala nikde jinde.

Nedávno jste mluvil o tom, že by se měly zakázat podpultové tarify. Necelé dva dny nato se k velkému překvapení většiny toto objevilo v návrhu novely zákona o elektronických komunikacích. Stejně jako zákaz přeprodejů tarifů. Vy jste věděl, že se to v návrhu objeví?
Nevěděl. Nicméně my na tento problém upozorňujeme už dlouhodobě.

Po vyhazovu Mládka má být rychleji zákon výhodnější pro klienty operátorů

Co návrhu novely zákona o elektronických komunikacích říkáte?
Novela bude teprve vznikat, proto ji nebudu komentovat. Rozhodně jsme byli v minulých týdnech svědky bezprecedentního stavu, kdy se měnila doslova každým dnem, a strany, jichž se to týkalo, se o změnách dozvídaly z novin. Dění uplynulých pár dnů dává však dobrou šanci na to, že tento důležitý zákon bude vznikat tak, jak má (dočasný ministr průmyslu Bohuslav Sobotka z návrhu vyjmul odstavec o zákazu podpultových tarifů, dohodl zrychlené projednání v poslanecké sněmovně, ovšem na tři čtení a ve středu návrh schválila vláda - pozn.red.).

Návrh také ukládá operátorům povinnost umožnit zákazníkovi odstoupit od smlouvy bez sankcí po každé změně podmínek, kterou operátor udělá. Co si o tom myslíte?
Pokud budou muset operátoři umožňovat odstoupení od smlouvy i při pozitivních změnách, nebude je to logicky k takovým krokům příliš motivovat.

Byl by problém, kdybyste skončili se závaznými smlouvami uzavřenými na pevně stanovenou dobu? Mají dnes smysl?
Já odpovím šalamounsky: na Slovensku nemáme úvazky a pořád nám roste podíl na trhu. Ale každý evropský trh je jiný a nefunguje to samospásně.

Opravdu přichází roaming zdarma? Operátoři ještě poslední slovo neřekli

Od půlky června musíte umožnit zákazníkům volání z ciziny zdarma domácí ceny. Co to s vaším hospodařením udělá?
Kdybych uměl predikovat budoucnost, tak je ze mě miliardář. Reálné dopady a vyhodnocení uvidíme asi až na podzim. Dohody o cenách za roaming se dohadují zpravidla rok dopředu. Bude to asi poprvé, kdy se operátorům pořádně rozhýbou statistiky. Hraje tam ale dost nových neznámých – nevíme, jak se změní chování našich zákazníků v cizině, cizinců u nás, i chování operátorů.

Co když vzniknou úplně nové druhy zákaznického chování? Třeba si Češi budou kupovat simkarty s předplacenými tarify v Polsku, které jsou několikanásobně levnější než u nás a používat je v Česku. Po čtyřech měsících to podle tzv. politiky přiměřeného využívání mohou Poláci zpoplatnit, tak si uživatel koupí novou a jede dál...
Nevím, jak to přesně funguje v Polsku, ale bude tam asi nějaká černá listina, na kterou když se dostanete jako člověk, co to zneužívá, tak už vám další simkartu neprodají. Ale teoreticky by to tedy bylo tak, že polští operátoři by na tom prodělávali a čeští vydělávali. A oni by potom požádali polského regulátora o refundaci. A my bychom tomu asi museli upravit kapacitu sítě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vejce
Německo, Belgie a Nizozemsko stahují miliony toxických vajec z trhu

Miliony nizozemských vajec kontaminovaných insekticidem s vysoce toxickou účinnou látkou fipronil začaly tento týden stahovat z trhu Německo, Belgie a...  celý článek

Hotový uvařený kečup
Kaufland prodával kečup s klamavým obsahem rajčat, výrobek musí stáhnout

V kečupu vyrobeném v Polsku byla jen polovina rajčat, která v něm podle informace na obale měla být, zjistila laboratorní analýza Státní zemědělské a...  celý článek

Vejce se signaturou BE, tedy Belgií coby zemí původu
Většina směsi z toxických vajec na Slovensku již byla použita

Většina z dodávek vaječné směsi s nadměrným obsahem nebezpečné látky fipronil, které v uplynulých týdnech skončily ve čtyřech bratislavských hotelech, byla již...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.