Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český dodavatel u nás nemá moc šanci, říká šéf výrobce dílů do letadel

  16:31aktualizováno  16:31
Letecký průmysl je v kolotoči kontrol a auditů za miliony. Na školení jednoho pracovníka v letňanské výrobně dílů Latecoere Czech Republic padnou i stovky tisíc korun. Českým dodavatelům se honba za drahými razítky nevyplatí. „Bez kvalifikací nemají šanci, je to víceméně uzavřený trh,“ říká ředitel závodu Ivan Dubský.

„Jsme vytížení na několik let dopředu,“ říká ředitel Latecoere ČR Ivan Dubský. | foto:  Petr Topič, MAFRA

V letňanském závodě Latecoere se vyrábějí především dveře do letadel. Komu dodáváte?
Našimi zákazníky jsou čtyři nejvýznamnější letecké firmy: Airbus, Boeing, Dassault a Embraer. Nemáme kontakty s Bombardierem. Dveře buď provedeme do finální podoby, což je případ Airbusu A320 a Embraer, anebo to jako u A380 a Dassault probíhá jen do určité fáze, protože nejsme kvalifikováni na instalace elektrických kabelů.

Jak vnímáte trend využívání elektroniky v letadlech?
Vidíme, že se přechází z mechanických funkcí na elektrické, ale i ty se musí několikrát jistit. Ne všechno se dá dělat elektricky. Třeba A320 je historický program, naproti tomu A380 a Dreamliner mají některé funkce převedeny z mechanických na elektrické.

Ivan Dubský

Ředitel Latecoere Czech Republic

Absolvent Strojní fakulty ČVUT obor letecká výroba. Hned po absolvování školy nastoupil do tehdejší firmy Letov jako technolog. Po profesní zastávce na generálním ředitelství československých leteckých podniků, se vrátil do Letova, kde řídil tým pro zavedení programu výroby nouzových dveří letounu A321 s německou firmou EUROCOPTER. Šlo o první sériovou výrobu pro Airbus v ČR. Dále organizoval vznik samostatné společnosti LETOV letecká výroba, která byla v červnu 2000 začleněna do skupiny LATECOERE. V roce 2006 byl vyznamenám francouzským rytířským Řádem národních zásluh.

Jaké další trendy hýbou leteckým průmyslem?
Jedním z hlavních parametrů je váha. Během své životnosti, což bývá minimálně dvacet až třicet let, se několikrát u letadel snižují náklady a odlehčují se. Z různých korodujících ocelových materiálů se přechází na nerez nebo titan. Ten je korozně odolnější, ale hlavně lehčí. Ocelové konstrukce se někdy nahrazují titanovými. Někde se přechází dokonce na dural - slitinu hliníku. Titan je velice drahý. Dalším trendem je integrace funkcí do jednoho dílu. Dřív se mechanismus skládal z mnoha dílů, teď má mnoho dílů působit jako jeden díl. Trendem je také prodlužování životnosti a nahrazování kovových materiálů kompozitními. Jejich největší výhoda je vysoká pevnost, nízká hmotnost a relativní bezúdržbovost.

Roste vám díky oživující ekonomice počet zakázek?
U velkých dopravních letadel, pro která vyrábíme, nejsou reakce z roku na rok. Jde o dlouhodobé zakázky. Nevyrábíme na sklad, ale na objednávku. Ani krize v leteckém průmyslu se na nás významně nepodepsala.

Co vyrábíte nejvíce?
Velký význam pro celou skupinu má program A320, počet jeho letounů ve světě se dnes blíží k sedmi tisícům. Začínáme se také angažovat v novém programu A320neo, čili budeme vytížení na mnoho dalších let. Momentálně máme práci na několik let dopředu.

Dodávají vám české firmy?
Pokud se ozve někdo z Česka, zajímá nás, zda má kvalifikaci. Třeba od Airbusu, Boeingu... Pokud ne, poděkujeme mu. Dodavatelé bez kvalifikace v podstatě nemají šanci odbornost získat. Je to obrovsky drahé a víceméně je to uzavřený trh. Český dodavatel má šanci v nářadí, mazivech a podobně, ale základní materiál pochází ze zahraničí, například od německých, holandských a amerických firem. Různé kvalifikace pochopitelně musí mít i naše firma, a to i pro lidi.

Jak kvalifikace fungují?
Získávají je někteří pracovníci z povrchových ochran, lepení, technologové a další. Po nástupu do firmy absolvují školení, někdy i v cizím jazyce. Po přezkoušení získají certifikát, ale až třeba po 700 hodinách, kdy se osvědčí v praxi. Je to velmi drahé. Na získání jedné kvalifikace padnou až statisícové náklady. Z osmi set pracovníků má zkoušky do sta lidí. Lidé s osobními certifikáty jsou vedeni na různých seznamech Boeingu, Airbusu a dalších firem.

Fotogalerie

Kolik dílů v Letňanech vyrábíte?
Celkem asi 5,5 tisíce položek. Jsou to obrobky, plechové detaily, kompozitní díly, kinematické sestavy a další. Některé dveře obsahují až 600 součástek. Nejsou to jen dveře „otevři, zavři“. Jsou součástí struktury trupu a musí přenášet sílu. Provádí se stres analýza a pevnostní výpočet, který potvrdí, jestli se každý díl může použít nebo ne.

Jak nákladné jsou z hlediska výroby všechny kontrolní mechanismy a certifikace?
Velmi. Každý audit na kvalitu stojí zhruba od 150 tisíc do půl milionu korun a je jich do roka hodně. Stojí to mnoho milionů korun.

Předloni Latecoere Czech Republic prodělala 17 milionů, loni měla zisk 147 milionů. Čím to je?
99 procent vyvážíme do zahraničí a logicky nám pomohla změna kurzu koruny k euru. Vyhovuje nám, aby koruna byla co nejslabší při vývozu. Na druhou stranu hodně nakupujeme i za dolary a eura a na dovoz má oslabení negativní vliv.

Máte ve firmě odbory. Roste tlak na mzdy?
Odbory máme a máme s nimi dobré vztahy. Má to určitou váhu u zahraničních klientů. Třeba v očích Boeingu partner, který má odborovou organizaci a dobře s ní vychází, tak má vyšší status. Mzdy u nás rostou každý rok, snažíme se minimálně pokrýt inflaci. V leteckém průmyslu jsou nadprůměrné mzdy, navíc jsme v Praze. Ale třeba vůči Škodě Auto nabízíme méně, tam jde o extrém.

Rýsují se na obzoru nové zakázky v letectví?
Stávající objednávky A320 a A320neo rostou. Stoupá i kadence Dreamlineru a rozbíhá se i program brazilského letounu Embraer, u kterého budeme mít monopolní postavení jako u A320neo. Jsme relativně vytížení, naše technologie i výroba jsou velice atraktivní.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.