Generální ředitel Pivovarů Staropramen Petr Kovařík | foto: Michal Šula, MAFRA

Česká piva mají stejnou pověst jako německá auta, říká šéf Staropramenu

  • 147
Staropramen chce více pomáhat hospodám, kterým dlouhodobě slábnout tržby z piva. Speciály bude vyrábět speciálně pro ně, v obchodech si je lidé nekoupí. V hospodách chce také dvojka na trhu více protlačit čepovaný Braník. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl ředitel Petr Kovařík.

Jako sládek prošel Kovařík všemi třemi pivovary, které pod Pivovary Staropramen patří či patřily. Do Česka se vrátil letos v polovině roku z postu šéfa maďarského pivovaru.

Je velký rozdíl řídit pivovar v Maďarsku a v Česku?
Z pohledu řízení firmy tam rozdíl není. Liší se postavení piva ve společnosti. V Maďarsku pochopitelně není taková pivní kultura jako u nás, je to země pyšná hlavně na svá vína, spotřeba piva na hlavu je tam poloviční. V Maďarsku jsem si uvědomil, jak dobře je české pivo v zahraničí vnímáno a jaký potenciál má. Pobyt tam zvýšil moji hrdost na české pivovarnictví. Je to odvětví, ve kterém jsme celosvětově na špici - česká piva jsou v zahraničí vnímána jako francouzská vína či německá auta. Jako ta nejlepší. Proto věřím, že se nám podaří export a licenční výrobu Staropramenu v zahraničí navýšit, už dnes tvoří více než polovinu celkových prodejů značky.

Jedním z vašich hlavních odbytišť je Velká Británie, nemáte obavy, co bude následovat po brexitu?
Zatím víme o jediném dopadu, kvůli poklesu kurzu libry nám export podražil. Nečekám ale zásadní vlivy. Ve Velké Británii rosteme, máme marketing a distribuci více pod kontrolou. Doposud jsme tam prodávali produkci Staropramenu přes distribučního partnera pivovar Carlsberg, teď už ho má na starosti naše mateřská společnost Molson Coors. Myslím, že velký potenciál máme i na dalších trzích. Chceme být v zahraničí ještě úspěšnější.

Český trh je na druhou stranu nasycený, spotřeba piva spíše dlouhodobě klesá, do toho přichází ještě spousta nových minipivovarů. Je tu nějaká cesta, jak růst, zvláště když se říká, jak je český zákazník konzervativní?
Myslím, že už neplatí, že jsou Češi konzervativní. Vidíme to na našich pivech a nápojích. Když jsme například před lety začínali s pivními mixy, neodhadli jsme, jak moc budou prodejně úspěšné. Po velkých nárůstech přišlo sice oslabení, ale právě teď jsou prodeje na úrovni, kterou jsme původně očekávali. Ukázalo se, že Češi už rádi zkoušejí a my můžeme dál přinášet novinky.

Jak se to projeví ve vaší nabídce?
Chceme jít cestou více speciálů, přinášet pivo s novým příběhem. Začali jsme vařit limitované edice, které jsou většinou dostupné jen pro hospody, ať lidé mohou ochutnávat tam. Je to cesta, jak je podpořit, mohou nabízet něco exkluzivního, co si člověk v obchodě nekoupí. Hodně se dá také ještě pracovat na technologiích čepování piva - investovali jsme například do zařízení, díky kterému je konstantní teplota piva od sudu až k pípě, máme zchlazovací kamiony pro velké festivaly... Přes všechny inovace však platí, že klasický ležák a desítka zůstávají dominantní.

Jak se zatím vyvíjí letošní rok?
Co se celkového pivního trhu týká, tak první čtvrtletí dopadlo dobře, velmi příjemně nás překvapilo, že rostl i odbyt sudového piva. Druhé čtvrtletí však už tak pozitivní pro hospody nebylo a letošní červencové prodeje byly pochopitelně slabší, nebylo tak příznivé počasí jako loni. Pokles trhu v červenci odhaduji přes deset procent, ale je nutné vzít v úvahu, že loňský červenec byl, co se teplého počasí a prodejů piva týká, extrémní. Na odhady celkové letošní spotřeby je ještě brzy, máme před sebou celé čtvrtletí a třeba září je zatím velmi teplé.

Fenoménem celého pivního trhu jsou u nás minipivovary, nevnímáte je jako konkurenci?
Jsou samozřejmě konkurencí. Nicméně jejich vznik vítám, rozšiřují nabídku a zvyšují popularitu celého oboru. Z mého osobního pohledu je zajímavé, že když jsem před pětadvaceti lety studoval pivovarnictví, učili jsme se o jejich boomu v USA a západní Evropě, teď ho máme se zpožděním tady. Je to ale přirozené. Změnil se spotřebitel, je otevřenější a navíc tehdy jsme počítali návratnost investice do minipivovaru na 14 let, teď je třetinová, takže se není čemu divit, že jich tolik přibývá. Jejich přínos vidím v tom, že pomáhají z pití piva dělat opět módní záležitost. Lidé si obecně začali vážit více místní produkce, lokální výrobky jsou najednou v kurzu. Dříve, když jel někdo na chatu, vezl si s sebou lahvové pivo velkých značek, dnes bývá hrdý, že si tam koupí pivo z malého pivovaru. Z piva se stalo téma, což je dobře. Ostatně i Staropramen kdysi vznikl jako malý, v dnešním měřítku minipivovar. Vždyť v prvním roce uvařil jen deset tisíc hektolitrů. Produkce rostla postupně 145 let.

Za boomem minipivovarů stojí i nářky řady konzumentů, že velké pivovary vaří příliš unifikované pivo. Někteří vaši konkurenti začali měnit recepturu i u svých levnějších značek a tlačit je více z lahví do hospod. Jak na to budete reagovat v případě Braníku, který je vaší tradiční levnější značkou?
Braník je dlouhodobě mezi třemi nejprodávanějšími výčepními pivy v Česku, objemově velmi důležitá značka. Určitě s ním máme plány, jak ho posílit především v hospodách, má své zákazníky a je pravda, že většinou se prodává jen balený, nikoliv točený. Díváme se nyní ale na všechny naše značky, chceme jít více k jejich kořenům a více akcentovat to, jakou tradici vaření piva u nás na Smíchově i v Ostravě má. Receptury měnit neplánujeme, jsme s nimi spokojeni a jejich kvalitu potvrzují také úspěchy v odborných degustačních soutěžích, kde pravidelně získáváme ceny.

Tématem pro pivovary je, jak zastavit pokles prodejů sudového piva, čím dál více pivovarů zkouší i vlastní koncepty restaurací. Vy jste přišli jako první s franšízovým modelem Potrefených hus, budete síť ještě budovat?
Potrefené husy budou přibývat, nyní již ale pomaleji než v minulosti. Máme jich 27 po celém Česku, za optimální považujeme počet kolem 30. Stále by to měla být exkluzivní záležitost, aby si vzájemně nekonkurovaly. Proto jich nemůžeme mít víc. Je to však koncept, který se osvědčil. Abychom mohli růst v této oblasti více, tak jsme vymysleli další dva značkové koncepty, které už nemají tak přísná pravidla a jde typově spíše o klasické hospody, které jsou dnes stále populárnější. Jde jak o Ostravarnu, tak projekt Naše hospoda - a tam budou další hospody přibývat.

Nemáte obavy, jak na počty hospod dopadne EET a zákaz kouření?
Je to pro nás samozřejmě velká nejistota, jak vše dopadne, těžko se pak plánuje dopředu. Víme, že zákazníci jsou kvůli tomu značně nervózní, budeme jim nabízet veškerou podporu v oblasti poradenství, jak přechod na EET zvládnout. Víme už i o hospodských, kteří nám tvrdí, že skončí.

V Praze vaříte i značku Stella Artois, která patří konkurenčnímu InBevu. Nemůže se současná megafúze dotknout i její produkce v Česku?
Nemyslím si. Je to v podstatě největší zahraniční značka na českém trhu, její prodeje jsou stabilní, má své zákazníky a není důvod tu s výrobou končit. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tato fúze něco změnila.

Jak se jako česká dvojka díváte na fakt, že hlavní hráč na trhu Plzeňský Prazdroj změní vlastníky?
Nepředpokládám, že to na trh bude mít nějaký zásadní dopad. My si změnou majitele prošli už třikrát. Zahraniční majitelé vědí, že pokud pivovar na trhu funguje dobře, nemá smysl dělat nějaké zásadní změny směrem k trhu. Ke změnám v těchto případech dochází především interně.

Takhle se vyrábí dvanáctistupňový ležák:

15. září 2016