José vychází z rodinné zkušenosti. Když se jeho dědovi dařilo ve dvacátých letech minulého století hůř, sebral se a odjel na několik let do Argentiny. V Buenos Aires si vydělal peníze, za které si následně koupil ve Španělsku pozemek a začal podnikat.
Krize ve ŠpanělskuŠpanělsku se po vstupu do EU v roce 1986 dařilo dobře. Ekonomika i díky štědrým evropským dotacím rostla a země sloužila za příklad toho, jak moudře dokážou peníze EU podporovat stabilitu a růst. Po zavedení eura se ale zdravý vývoj zasekl, rozjel se stavební boom a dosud konzervativní banky přestaly být obezřetné v tom, komu a kolik peněz mohou půjčit. Realitní bublina ale splaskla a banky se příchodem finanční krize v roce 2008 začaly dostávat do potíží. V roce 2009 se španělská ekonomika propadla meziročně o 3,7 procenta. Samotný vládní dluh dosáhl loni 68,5 procenta k HDP, což sice překračuje povolený 60% limit, nicméně průměr EU byl v roce 2011 82,5 procenta. Španělsko tak do dluhových potíží dostávají především nezdravé banky. |
Těm, co se živí pěstováním ovoce a zeleniny, se podle Josého daří dobře, ostatním ale hůř a nejvíc je to vidět na mladých lidech, kteří jsou zvyklí dlouho studovat a držet se doma až do třicítky.
"Pak najednou vidí, že nemohou najít práci, nemohou si pořídit bydlení a založit rodinu. Je to těžké, jsme ztracená generace a musíme emigrovat," opakuje José, kterému našla před třemi lety práci v Praze jeho slovenská manželka.
Tradičně nejjednodušeji najdou podle něj mladí Španělé uplatnění v Latinské Americe, kde má své dceřiné společnosti řada španělských firem, jako je Telefónica, Endesa, Repsol či Red Eléctrica. Dobré uplatnění a za více peněz mohou podle něj Španělé najít v zemích Evropské unie. Musí se ale víc snažit.
Sluníčko je skvělé, ale brzdí aktivitu
"Španělé mají dva 'problémy'. Jedním je to, že jsou velmi fixováni na rodinu a přátele a řada z nich se nechce stěhovat. Druhým je paradoxně krásné počasí. Je tak pěkné, že lidi rádi tráví svůj čas venku a užívají si ho a nejsou nuceni měnit své zvyky," popisuje život ve Španělsku José.
Podle něj se však bude brzy muset mentalita mladých lidí změnit, jinak na to země za pár let doplatí. Propast mezi chudými a bohatými se bude zvětšovat a řada lidí skončí v chudobě.
Ačkoliv na první pohled není vidět, že by lidé nesli krizi těžce, ve skutečnosti to tak podle něj je. Růst chudoby je podle Josého vidět například na počtu lidí, kteří se obracejí na charitu a chodí si každý den do kostela pro jídlo.
"Každý den je jich víc a víc. Není to nic příjemného, lidé se k tomu nechtějí přiznat a nosí černé sluneční brýle," popisuje situaci třiatřicetiletý muž.
Španělé se bez siesty obejdou
José sám je s prací v cizině spokojený. Už v minulosti pracoval rok v Německu a nyní překládá a dělá marketing softwarové firmě, která navrhuje stavební konstrukce a snaží se proniknout do Španělska. Že tím přišel o polední siestu, mu nevadí. "Naopak, pro rodinný život je to lepší. U nás nejde kvůli velkým horkům pracovat, a pak musíme pracovat i večer. To nám sice umožňuje komunikovat s firmami v Latinské Americe, ale zdejší život, kdy se odchází z práce dřív, mi vyhovuje víc," pochvaluje si pracovní režim.
Španělsko podle něj udělalo v minulosti velkou chybu v tom, že se soustředilo výhradně na stavebnictví. Po přechodu na euro se podle něj začala roztáčet ničivá spirála. Ceny nemovitostí rostly a lidem i politikům přišlo, že to tak bude věčně. Lidé skupovali byty a prodávali je dál, skoro každý druhý měl realitní kancelář a banky půjčovaly peníze i těm, kteří neměli stálé zaměstnání.
Právě to podle Josého zapříčinilo následný kolaps. Mzdy totiž lidem nerostly a ceny bytů byly najednou tak vysoko, že je lidé nedokázali splácet a krachovali. Podíl nesplacených úvěrů byl tak velký, že nyní potápí španělský bankovní sektor. Podle odhadů některých expertů potřebuje na ozdravení 20 až 150 miliard eur. Kolik přesně banky potřebují, mají odhalit posudky auditorů. (více o auditech velké čtyřky čtěte zde)
Platy musí jít dolů, podnikání potřebuje vzpruhu
Španělsko se tak podle Josého musí nyní více soustředit na posílení byznysu v Latinské Americe a podporovat investice a inovace ve všech oborech, nejen ve stavebnictví.
Nezaměstnanost ve ŠpanělskuŠpanělsko má nejvyšší nezaměstnanost v Evropské unii. V prvním čtvrtletí 2012 vystoupala na 24,4 procenta. V zemi, kde žije zhruba 47 milionů lidí, tak bylo bez práce 5,6 milionu obyvatel. Zhruba polovinu nezaměstnaných tvoří mladí lidé do 25 let. |
Půjčovat si peníze od mezinárodních institucí by však Španělsko podle Josého zatím nemělo (vláda už ale oznámila, že o pomoc, zatím jen pro banky, požádá, pozn. red.). Usuzuje tak podle příkladu zemí, které požádaly Evropu o pomoc (Řecko, Portugalsko, Španělsko i Irsko) a jimž se dobře nevede. "Současná vláda se snaží zavádět reformy. Nechme ji pracovat tři roky, pak uvidíme. Věřím, že se naše země může do té doby z problémů sama dostat," doufá José.
Součástí reforem podle něj ale musí být i to, že se lidem sníží platy. "Lidem se to nebude líbit, budou se bouřit, ale jinak to nejde. Lepší je mít nižší plat než nemít práci," uvažuje pragmaticky José a vypočítává, že Češi mají sice průměrné mzdy mnohem nižší než Španělé, zato mají třikrát nižší nezaměstnanost, a to se vyplácí (v květnu míra nezaměstnanosti dosáhla 8,2 procenta, pozn. red.).
Španělské ekonomice podle něj také pomůže ještě větší podpora turismu. José zároveň ukazuje, jak na to. "Valencie je nádherné město a z letiště to na pláž trvá jen třicet minut. Řekněte to svým čtenářům," žádá.
