Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát si neví s ubytovnami rady. Je to na obcích, říká starosta Bohumína

  0:10aktualizováno  0:10
Státu vadil narůst počtu ubytoven, které inkasují od sociálně slabých obyvatel dávky za přemrštěné nájemné. Novelizoval tak zákon o pomoci v hmotné nouzi. Obce se ale zlobí, že situace se nezměnila. Podle senátora za ČSSD a starosty Bohumína Petr Vícha by situaci vyřešila především sociální práce s lidmi v ubytovnách.

Petr Vícha, starosta Bohumína a senátor za ČSSD | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Obce musí dát od května souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko ke každé žádosti o doplatek na bydlení do ubytovny na svém území. Doplatky vyplácí úřady práce. Už v červnu ale ministerstvo vnitra zveřejnilo právní výklad, podle kterého stanovisko obce není závazné a úřad práce se jím nemusí řídit. Obce se zlobí – zákon po nich chce zbytečnou práci a problémy kolem ubytoven neřeší.

„Před třemi lety byly v Bohumíně dvě ubytovny, dnes jich je deset. Doplatek na bydlení by se měl dávat jen do bytů, ne do ubytoven,“ říká senátor Vícha. 

V ostravské ubytovně vyskočil jeden klient z okna, prý z obavy, že mu obec zamítla doplatek na bydlení. Co je na tom pravdy?
Podle mých informací měl dotyčný dlouhodobé psychické problémy. Nikdo v Bohumíně ani v Ostravě ještě o žádnou dávku nepřišel. I kdyby obec doplatek neodsouhlasila, všichni v ubytovnách by si mohli být jisti, že dostanou dávku mimořádné okamžité pomoci a mají tři měsíce na to, najít si bydlení.

Jak se dnes v Bohumíně rozhoduje o tom, kdo dostane doplatek na bydlení?
Rada města schvaluje souhlasy a nesouhlasy, jeden úředník to musí zadministrovat na městě, další na úřadu práce. Schvalovali jsme v první várce 126 žádostí, teď 42. Naše nesouhlasy úřad práce na základě výkladu ministerstva vnitra hází do koše. Obě strany s tím mají spousty práce - je to nezávazné a k ničemu.

Petr Vícha (51)

  • Vystudoval Vysokou školu báňskou. Od roku 1991 působil na Městském úřadě Bohumín, začínal jako vedoucí finančního odboru.
  • Od listopadu 1994 je v Bohumíně starostou.
  • Od roku 1995 je členem sociální demokracie. V říjnu 2006 se stal senátorem, ve volbách roku 2012 svůj post obhájil.
  • Má dvě děti. Rád hraje šachy a sportuje. 

Jsou případy, kdy úřad práce stanovisko obce k žádosti o doplatek brát v potaz musí?
Úřad dává na město žádost o informaci, zda dotyčný aktivně řešil svou bytovou situaci a požádal o bydlení a zda mu bylo vyhověno. Pouze nabídka bydlení a její nerespektování uchazečem nebo to, že uchazeč nejevil zájem o bydlení, je jediný důvod, kdy by mu doplatek na bydlení neměl být poskytnut.

Kolik může doplatek na bydlení v ubytovně činit?
Dověděli jsme se, že úřad práce okamžitě vyplácí automaticky celých 90 procent normativních nákladů, stanovených pro velikost daného města. Přitom by měl zkoumat, jaké jsou v místě obvyklé náklady na bydlení a vyplácet jen do jejich výše – úřady práce ale automaticky vyplácejí maximum možného. Máme přes 4 300 bytů a víme, jaké tyto náklady jsou. Je ale nemorální, aby člověk - když v našem bytě o stejné velikosti jsou náklady na bydlení 3 až 4 tisíce, - v ubytovně platil 12 tisíc jenom proto, že jim stát ty peníze dá. Kdyby majitel ubytovny dostal jen ty 4 tisíce, které normálně platí za byt, tak by do toho byznysu nešel.

Ministerstvo vnitra obcím do pravomoci rozhodovat, kdo na ubytovnách bude bydlet, zasáhlo, protože se obávalo, že řada lidí skončí bez střechy nad hlavou. Stalo by se to?
Stanjurův (poslance za ODS Zdeňka Stanjury - pozn. red.) pozměňovák legislativně dobrý nebyl, ale poukázal na problém plýtvání státními prostředky v ubytovnách. Během dvou let se o miliardu zvýšily doplatky na bydlení a počet ubytoven se o stovky zvýšil. Obcím vznikly nové sociálně vyloučené lokality, často v centrech měst, kde to je absolutně nevhodné.

Zákon byl schvalován loni v říjnu a účinnost ustanovení byla až od 1. května 2015. Mnohokrát jsme chtěli od úřadu práce vědět, jací lidé bydlí na ubytovnách a kolik jich tam je. Odpověď byla, že čekají na metodické pokyny a že odpověď nám dají až po 1. květnu, až to bude účinné a až budou lidé žádat doplatky. Ministerstvo práce má teď za úkol předložit úpravu zákona, připravuje ji ve spolupráci se Svazem měst a obcí.

Lidé bez práce

Nezaměstnanost patří v 21tisícovém Bohumíně na severu Moravy k nejnižším v regionu - je zhruba 10 %, asi 1700 nezaměstnaných. Přispívá k tomu také to, že ve městě působí velké firmy - Železárny drátovny Bohumín, Bonatrans, Rockwool, Bochemie. 

Proč musí lidé v Bohumíně bydlet na ubytovnách – nemůže jim pomoci s bydlením obec?
Máme několik desítek volných sociálních bytů, ale zastavili jsme přidělování. Nemůžeme tam lidi stěhovat, protože když jim byt dáme, tak uvolněné místo v ubytovně majitel ubytovny okamžitě zaplní dalšími lidmi z jiných měst. Nemáme tolik bytů, abychom do nich přesunuli všechny, kteří přijdou. Když se jednou pro vždy ukončí byznys na ubytovnách, řekne se, že to není místo k trvalému bydlení zejména pro rodiny s dětmi, pak můžou dostat byty. Chápu, že jiná města mohou mít jiné problémy, protože nemají vlastní byty.

Proč se problém s ubytovnami tak rozmohl?
Před třemi lety byly v Bohumíně dvě ubytovny, dnes jich je deset. Bylo to způsobeno sociální reformou v roce 2012, přesuny sociální práce z obecních úřadů na úřady práce. Ministr Drábek tak úřady práce prakticky zdecimoval - přesunul tam agendu, ale oni tam na to neměli lidi. V podstatě jen vypláceli dávky a byli rádi, že stíhají aspoň to, už jim nezbýval prostor pro sociální práci.

Když byly sociální dávky pod naším úřadem, tak naši lidé chodili na kontroly do heren a když tam potkali nějakého příjemce dávek a hrál na automatech, dali mu dávku v poukázkách, aby to všechno neprohrál. Jakmile to přešlo pod úřady práce, takový systém kontrol skončil ze dne na den a dávky se jim vyplácejí.

Ubytoven nebylo v minulosti tolik, naši lidé byli s rodinami v kontaktu, více s nimi pracovali. Když to přešlo na úřady práce, přišel požadavek, zaplatilo se, nikdo to nekontroloval. V první chvíli nekontrolovali u ubytoven ani jestli mají stavební povolení, povolenou kapacitu, splňují hygienické požadavky. Dokonce ani neposuzovali v jednom pokoji společně žijící osoby - v jedné místnosti byly tři rodiny a všechny dostávaly doplatek na bydlení. To vše už se ale změnilo k lepšímu.

Pomohlo by vrátit sociální práci zpátky na obce?
Je to jedna z možností, ale obávám se, že mnohé obce už nebudou chtít. Bohumín by byl pro. Bylo s tím způsobeno spoustu nákladů, z obcí přecházelo přes 1 600 lidí na úřady práce, ty pro ně vybudovaly nové zázemí, zřizovaly budovy, vybavovaly je. Nebylo by to levné. Ale spolupráce lidí, kteří přešli na úřad práce s lidmi z obecního úřadu, je dobrá, lidé se znají.

Jak by se měl zákon tedy změnit?
Aby se doplatek na bydlení dával v bytech a nikoliv v ubytovnách. Existuje obava, že lidé, kteří jsou dnes na ubytovnách, nebude kde ubytovat. Je třeba říci, že od určitého data nebudou doplatky na bydlení na ubytovnách poskytované. Pak jim můžeme dát byty, protože tam už nepřijdou další. Bytů je dost - u nás má RPG tisíce volných bytů.

Jak tedy s problémem, že lidé na dávkách léta bydlí v ubytovnách, bojovat?
S ubytovnami řešíme jen následky - je třeba s lidmi pracovat a také jim dát práci. V Bohumíně jsme nastartovali spolupráci s Armádou spásy. Zažádali jsme o dotaci na sociální služby, z ní zaměstnáme jejich dva lidi a dáme k dispozici třicet bytů, kde oni budou se sociálně vyloučenými lidmi pracovat. Vychází to pro město na několik set tisíc korun ročně. Častý problém lidí na ubytovnách je, že dluží anebo jsou v insolvenci a pak nemohou nasmlouvat v bytech vodu, elektřinu. Když to zaštítí Armáda spásy, vyřídí potřebné dávky a z jejich doplatků na bydlení nájemné pokryje.

A jak lidem dáte práci?
Přednostně jsme se s ÚP dohodli, že na veřejně prospěšné práce budou vytipovávat pracovníky, kteří bydlí na ubytovnách, aby to nebylo placené z dávek, ale z výplaty. Pro stát to není nijak extrémně náročné - buď dá lidem peníze v dávkách, nebo ve mzdě. Myslíme si, že je lepší, když ráno přijdou do práce a nějakou práci odvedou a nepoflakují se před ubytovnou. Jenže výsledek byl špatný – oslovení nezaměstnaní nechtějí pracovat, protože když je na ně exekuce, tak sociální dávku nebo odměnu za práci načerno exekuovat nelze, ale oficiální mzdu ano.

Co bude s ubytovnami, pokud lidé přejdou do sociálních bytů?
Některé z ubytoven určitě zůstanou - možná 50 až 60 procent lidí tam bere dávky, ale ostatní si platí ubytování sami - dělníci, lidé, kteří se vrátili z výkonu trestu, dále ti, kteří po rozvodu přišli o bydlení. Sociální odbory s nimi pracují, hledají jim místa v ubytovnách, aby nebyli bez domova.

A co když obec nebude mít dost bytů pro sociálně slabé - budou mít ubytovny nějakou roli?
Ubytovna není místo k trvalému bydlení. Když se někdo dostane do potíží, je možné mu poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci po dobu několika měsíců i do ubytovny a ten člověk by si měl hledat řádné bydlení, zejména pokud jde o rodiny s dětmi. Nebo když dojde k soudnímu vystěhování neplatících nájemníků, tak je nemůžete vyhodit na ulici, ale zajistíte jim ubytovnu, než si najdou trvalé bydlení. Stát by měl za pomoci svých sociálních a neziskových organizací najít těm lidem sociální bydlení.

Zaspal podle vás stát v řešení situace kolem ubytoven?
I naše strana (ČSSD) měla ve volbách billboardy „zatočili jsme s ubytovnami“ a jediné, co jsme udělali, bylo podpořit Stanjurův návrh. Ale na spoustu takových věcí se najde řešení až když to vykvasí. Za ty roky mám podobné zkušenosti s hernami - 10 let bojujeme, aby byly zrušeny. Podobně bojujeme proti tomu, aby sběrny vykupovaly kradený šrot. To všechno spolu souvisí. Mají-li nájemníci zaplatit předraženou ubytovnu, aby z toho měl majitel ubytovny kšeft, část zaplatí ze sociálních dávek, část prací načerno, nebo si jdou někam nakrást šrot. A cestou ještě něco utratí v těch hernách.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.