Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Němci mají vítr na moři, my máme jádro, říká člen představenstva ČEZ

  16:30aktualizováno  16:30
Polostátní energetická společnost ČEZ hledá cesty, jak se zbavit přílišné závislosti na „špinavém“ uhlí. Dvě své uhelné elektrárny, Tisovou a Chvaletice, nedávno prodala. „ČEZ se odklání od uhlí. Zaměřuje se na služby spojené s energiemi. A vynáší to,“ říká šéf divize obchod Pavel Cyrani.

Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ | foto:  Michal Šula, MAFRA

ČEZ začal znovu jednat i o prodeji uhelné elektrárny v Počeradech s jedním z nejbohatších Čechů Pavlem Tykačem, ačkoliv ještě před dvěma roky si chtěl elektrárnu nechat. Státní rozpočet, kam každoročně posílá miliardy z dividend, chce „krmit“ zisky z prodeje chytrých energetických služeb.

Už v roce 2015 jste mohli elektrárnu v Počeradech prodat, ale ponechali jste si ji. Co se od té doby změnilo?
Hlavně postoj Evropské unie, která není uhlí nakloněna. Šrouby se utahují postupně, mezi roky 2015 a 2016 se situace značně zhoršila. Vznikl takzvaný zimní balíček, který jednoznačně dává důraz na obnovitelné zdroje. V podstatě znamená další potemnění výhledu pro uhelné i další konvenční zdroje včetně jádra. Uhelnou energetiku čekají hubená léta. A v případě Počerad jde o to, zda spojením elektrárny a lomu, které nyní patří dvěma různým vlastníkům, neprodloužit životnost lokality o pár let.

Uhlobaron Tykač má zájem o elektrárnu Počerady, ČEZ není proti

ČEZ však do modernizace uhelných elektráren investoval desítky miliard korun.
S aktuální situací se lépe vypořádají zdroje, které jsou navázány na vlastní těžbu, proto jsme modernizovali Tušimice, Prunéřov a Ledvice. Naopak jsme příliš neinvestovali do elektráren, které jsou na cizích lomech. Když Vršanská uhelná nabídla jednání, byli jsme připraveni diskutovat. Protistrana navíc přišla se zajímavými koncepty, které už neznamenají jen možnost prodat elektrárnu a dostat za ni peníze, nebo neprodat a mít kontrakt na dodávky uhlí.

Jaké koncepty máte na mysli?
Je brzo o tom hovořit. Jednání nebudou trvat dny, spíš týdny.

Zmínil jste, že elektrárny s vlastním lomem jsou na tom lépe. Přichází v úvahu, že byste Lom Vršany koupili?
To není na stole, ale v minulosti jsme o tom přemýšleli. Pokud se dnes bavíme o tom, že hnědouhelná energetika může skončit za deset, patnáct let, tak kupovat lom nemá smysl.

Ale třeba na Lomu Bílina, který spadá pod vaše Severočeské doly, je perspektiva těžby zhruba do roku 2050.
Vytěžit uhlí je relativně malý náklad. Jedna věc tedy je, pokud už lom máte. Druhá věc je vzít miliardy korun a jít si lom koupit.

Cesta k bezemisní energetice je, zdá se, nevyhnutelná. Někteří menšinoví akcionáři, jako třeba analytik Michal Šnobr, ale některé vaše aktivity, třeba nákupy větrných parků v Německu s odkazem na jejich minimální výnosy, hlasitě kritizují. Co jim vadí?
Naše strategie stojí na třech pilířích. První je optimální provoz tradiční energetiky. Druhý decentralizovaná energetika, tedy instalace a provoz malých zdrojů. A také zařízení, která energii z nich využívají přímo u zákazníků. A třetí jsou obnovitelné zdroje. Ty nastupují a cíle EU jako celku jsou nekompromisní. Cílem je, aby většina energetiky do roku 2050 byla kombinací obnovitelných zdrojů, případně s nějakými decentrálními řešeními. Pro nic jiného prostor nevidím.

Odbočili jsme od kritiky ze strany akcionářů.
Těch jsou dva druhy. Jedni chtějí během pěti let co největší dividendu a dál už je to nezajímá. Další skupina naopak požaduje dlouhodobou perspektivu růstu hodnoty investice a jsou připraveni ponechat nám část zisků, abychom rostli. A jak mám možnost vnímat příspěvky Michala Šnobra, mám pocit, že patří spíš do skupiny, která říká „nedělejte nic a hned nám vyplaťte všechno, co jste historicky naakumulovali“. To mi nepřijde jako správná cesta.

Z logiky volebního cyklu vyplývá, že i stát coby hlavní akcionář bude spíš tlačit na co nejvyšší dividendu. Umíte přesvědčit vládu, že to není úplně správná cesta?
Snažíme se udržet rovnováhu, abychom byli odpovědní vůči akcionáři a přispívali do rozpočtu, ale zároveň rostli. Podle toho, jak vysoká dividenda se vyplácela v minulosti, je vidět, že to byla vždy velká část zisku, nicméně nikdy sto procent, protože zbytek investujeme do růstu.

Slunce i vítr jsou levné jako nikdy. Němci draží zelenou energii v aukcích

V Německu zavedli systém aukcí kapacit solárních a větrných elektráren. Zapojujete se do nich?
Projekty, které jsme koupili, dostávají garantovanou výkupní cenu. Ale ano, díváme se i na projekty, které se teprve připravují, a předpokládám tedy i zapojení do aukcí.

Budete mít jako velká tradiční energetika oproti ostatním výhodu?
Věříme, že ano. Systém aukcí je i důvodem, proč věříme, že je dobré zaměřit se na obnovitelné zdroje. Historicky je ovládly dva typy investorů. Buď to byli malí hráči, farmáři, municipality. Nebo to byli čistě finanční investoři. Takže stačilo mít jen pozemek a peníze. Teď se situace obrací. Je potřeba rozvíjet větší portfolio projektů, připravit strategii, být připraven, že nezvítězí úplně všechno. Energetiky mají tedy šanci dostat se zpátky do hry.

Na jakou cenu byste dokázali v takové aukci až jít?
Závisí to projekt od projektu a nerad bych komentoval konkrétní ceny. Z předchozích aukcí ale víme, že ceny jdou dolů a že jsou nižší než garantované výkupní ceny. Je to způsobeno primárně poklesem cen technologií.

Dlouho se mluví o tom, že klesá cena solárních panelů. Platí to tedy i pro větrníky?
Ano. U solárů jde spíš o technologie uvnitř, které zvyšují účinnost přeměny. U větrníků je zlevňování díky tomu, že vrtule jsou stále větší. U pevninských elektráren se dnes staví převážně turbíny s kapacitou tří megawattů, u mořských se nyní diskutují i turbíny přesahující deset megawattů.

Potenciál elektromobility je hlavně ve veřejné dopravě

Zmiňoval jste pro ČEZ dvě novější cesty. Tu první, tedy obnovitelné zdroje, realizujete především v Německu, tu druhou, tedy decentralizaci, zase v Česku. Chcete jít s decentralizacemi do zahraničí?
Obě strategie chceme rozvíjet jak v Česku, tak v zahraničí. Z logiky věci fungují trhy jinak. S ČEZ ESCO, tedy s energetickými službami, jsme začali v Česku a nyní chceme expandovat do zahraničí. S obnovitelnými zdroji jsme začali v Německu a předpokládáme, že se s nimi vrátíme i do Česka. V Česku jsou na pomezí těchto dvou světů malé solární instalace.

Budou se v Česku rozvíjet obnovitelné zdroje stejným tempem jako v Německu?
Česká republika už cíle pro rok 2020 splnila, takže nečekám, že by se tu v dohledné době vytvořilo příznivé investiční prostředí. Státní energetická koncepce však po roce 2020 počítá s nárůstem obnovitelných zdrojů ve stejné míře jako s nárůstem jádra. Za tři roky se budeme muset v Česku začít bavit o tom, jaké obnovitelné zdroje budeme stavět. Ale nikdy nebudeme mít prostor pro to, co dnes většinově naplňuje produkci z obnovitelných zdrojů v Německu - větrné parky na moři, takzvané offshore parky. Offshorem Česka je jádro.

Odvolával jste se na státní energetickou koncepci, není to mrtvý dokument?
Myslím, že ne. Má smysl ho aktualizovat a debatovat o jeho dílčích parametrech. Jeho hlavní obrysy jsou správné - na začátku využít české lokální uhlí, jak jen to bude možné. A vedle toho tu základní první polovinu bezemisní elektřiny dělat z jádra a tu druhou z obnovitelných zdrojů, které postupně nahradí uhlí. Přestože bude klesat spotřeba energií všeho druhu, tak nepředpokládám, že by nějak výrazně klesala spotřeba elektřiny. Dnes tvoří pouze 20 procent konečné spotřeby energií, zbytek je přímé spalování uhlí, ropy, plynu v dopravě, ve vytápění či v průmyslu. To jsou místa, kde dokážeme výrazně zlepšit životní prostředí, když to překlopíme právě na elektřinu ze zelených zdrojů.

Jak v té souvislosti vidíte budoucnost elektromobility v Česku? Budete se podílet na vývoji elektroaut se Škodovkou?
Se Škodou Auto diskutujeme, mají v rámci koncernu Volkswagen ambiciózní cíle. Byli jsme jedni z prvních, kdo s propagací elektromobility začal. Ale nebudeme dělat auta, naše role je v oblasti infrastruktury. Čím víc bude elektromobilů, tím víc bude třeba lépe řídit jejich dobíjení, aby auta či autobusy měly energii ve chvíli, kdy ji potřebují. A zároveň se co nejlépe využily momenty, kdy vyrábějí obnovitelné zdroje. Tady můžeme využít naše know-how s řízením zdrojů.

Máte nějaký cíl, kolik by mělo být třeba v roce 2020 nebo 2025 v Česku dobíjecích stanic pro elektromobily?
Máme spíše dílčí cíle. Nyní provozujeme 71 dobíjecích stanic. Do konce příštího roku přidáme s pomocí evropských peněz z programu CEF dalších 42 rychlodobíječek. Mimo to bychom současně mohli postavit dalších zhruba patnáct. Chceme zatím pokrýt hlavní evropské koridory, dálnice. Když se řekne elektromobilita, každý si asi představí Teslu, ale já osobně vidím hlavní potenciál elektromobility ve veřejné dopravě. Je to bezemisní doprava, navíc se sníží hlukové emise. Je to součást konceptu chytrých měst, který už dnes nabízíme v rámci ČEZ ESCO nejen občanům a podnikům, ale i městům. Vedle dopravy jde o snižování energetické náročnosti v budovách či osvětlení.

Zisky z těchto aktivit ale asi nebudou takové jako třeba z výroby elektřiny v hnědouhelných zdrojích?
Co se týká návratnosti kapitálu, je to srovnatelné s tradiční energetikou. Služby tohoto typu nejsou tak kapitálové náročné, viditelný zisk na jednotku sice není tak velký, ale návratnost bude zajímavá, protože přidaná hodnota je ohromná. A abychom dosáhli těch zisků, které jsme byli schopni dosahovat z tradiční energetiky, budeme muset těch projektů udělat podstatně víc, budeme muset působit na mnohem větším území. Pokud se chceme udržet mezi největšími evropskými hráči v energetice a zároveň tomu úměrně přispívat do státního rozpočtu, musíme energetické služby, stejně jako obnovitelné zdroje, nabízet i v zahraničí. Už máme dceřinou firmu ČEZ ESCO v Polsku, plánujeme ESCO aktivity i v Rumunsku a v Německu, kde už dnes máme obnovitelné zdroje. To už jsou velké trhy.

Pokud se vám to tedy podaří, můžete ty současné zisky udržet dlouhodobě?
I přes pokles tradiční energetiky chceme udržet zisky na současné úrovni. Letos to bude zlomový rok, ČEZ ESCO poprvé vydělá víc na službách velkým zákazníkům, například na osvětlení, kogeneraci, solární energetice, lokální výrobě, než na samotném prodeji elektřiny koncovým zákazníkům. A rozdíl se bude ještě zvyšovat. Tržby ČEZ ESCO loni rostly přes 60 procent, letos by měly růst ještě rychleji.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.