Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V zahraničí se nám daří, v Bulharsku je problém kulturní, říká šéf ČEZ

  4:04aktualizováno  4:04
Bulhaři se seznamují s realitou podpory solárních elektráren a ČEZ naráží na kulturní problém spočívající v každoměsíčním vyúčtování za elektřinu. Tak shrnuje důvody bouřlivých protestů proti ČEZ kvůli růstu cen proudu člen představenstva firmy a ředitel divize distribuce a zahraničí Tomáš Pleskač.

Člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač (20. února 2013) | foto:  Michal Šula, MAFRA

V lednu odebrala licenci ČEZ albánská vláda a firma se musela ze země stáhnout. Podle Tomáše Pleskače by se něco takového v Bulharsku nemělo opakovat. "Jsem přesvědčen, že strategie zahraniční expanze byla a je správná, a potvrzují to výsledky, kterých dosahujeme. Všechny akvizice ČEZ v zahraničí s výjimkou Albánie jsou v plánované, nebo dokonce nad plánovanou návratností. Jsme se zahraničím spokojeni," uvedl Pleskač.

Celý rozhovor s Tomášem Pleskačem Čtěte ve čtvrtek 21. února

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Odmítá, že by se reakce bulharské veřejnosti na ceny elektřiny dala předpokládat. "V Bulharsku je stejně jako v Česku velmi striktní předpis o tom, co má být napsáno na faktuře pro zákazníky včetně odečítacího období. Ničím jsme naše zákazníky nepřekvapili, všechno mají napsané na vyúčtování," vysvětluje.

"Podobné věci se v Bulharsku opakují poměrně pravidelně a je otázkou, co z naštvání ulice jde přímo za námi a co je podníceno či manipulováno opozičními stranami," ukazuje na možnou politizaci případu.

ČEZ v Bulharsku

Tuzemský energetický obr do země vstoupil na počátku roku 2005, kdy mu vládl Martin Roman.

Celkem za tři distribuční společnosti zaplatil sedm miliard korun, o rok později ještě přikoupil elektrárnu Tec Varna, která ho vyšla asi na 7,7 miliardy korun.

Z 15 investovaných miliard má zatím pět zpět. Firma má v Bulharsku 2,1 milionu zákazníků, loni jim zdražila elektřina o 13 %.

Kumulovaná EBITDA za dobu působení v zemi dosáhla 15,3 miliardy Kč, většina byla investována v Bulharsku.

Firma narazila v Bulharsku i na rozdílnou kulturu plateb za energie. Problém je v tom, že v Bulharsku nefunguje zálohový systém jako například u nás.

"Předpis je takový, že každý zákazník musí být odečten a vyúčtován měsíčně. Takže musíme mít zhruba tisíc lidí, kteří odečtou každý měsíc 2,1 milionu našich zákazníků. V minulosti jsme se snažili s regulačním úřadem dohodnout způsob přechodu na kvartální zálohy, bylo to už odsouhlasené a připravené, ale nakonec regulátor souhlas zase stáhl. Narážíme tam na velký kulturní problém či, chcete-li, odlišnost, která spočívá v každoměsíčním vyúčtování. To s sebou nese velký vliv sezonnosti na účty za elektřinu."

Dalším problémem podle něj je, že se Bulhaři teprve teď seznamují s realitou podpory obnovitelných zdrojů v konečné ceně pro zákazníka. "Jde hlavně o solární elektrárny. Dnes už tvoří 10,5 procenta z celkové ceny a meziročně obrovsky podpora narostla," tvrdí Pleskač.

"Do Bulharska jsme vstupovali proto, že se mělo velmi rychle stát členem Evropské unie, což se stalo, a platí tam evropská pravidla. V Bulharsku uhodil blesk z čistého nebe. Kdo by před čtyřmi týdny tušil, že meziměsíční zvýšení účtů bude použito opozicí jako rozbuška k protivládním protestům?"







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.