Je pravda, že cesta k vlastní firmě je v Česku rychlejší než v nejhůře hodnoceném Kongu, kde vyřízení všech náležitostí trvá 215 dní. V Austrálii je však totéž možné za pouhé dva dny. A v Mongolsku za 31 dní.
Pokud jde o zrušení firmy, dopadlo Česko ještě hůře, bylo čtvrté nejhorší. Vernovi hrdinové by končili 42. kolečko kolem Země a podnikatel v Česku by svůj podnik stále likvidoval.
Rozjet firmu v Česku trvá déle než v Etiopii
Australanovi stačí udělat dvě úřední operace a zaplatit v přepočtu 5600 korun a za dva dny má zaregistrovanou firmu. Dán za to samé nemusí platit vůbec nic a má podnik zapsaný za čtyři dny.
V Česku je však k založení firmy s ručením omezeným potřeba operací deset a trvá to téměř 90 dní, neboli tři měsíce. K tomu došla analýza Světové banky 'Doing Business in 2004' zveřejněná 7. října, která zařadila Česko podle doby založení firmy až na stosedmou příčku ze 132 zemí.
Podnikatelé v Česku se mohou těšit z toho, že - co se týče výše poplatků potřebných ke startu firmy - jsme se umístili v lepší polovině. V tuzemsku to vyjde na 11,7 procenta hrubého národního důchodu, což je v přepočtu asi 20 tisíc korun, zatímco relativně nejdráž založí firmu v Sieře Leone, za 1297,6 procenta hrubého duchodu na hlavu.
Ještě hůř dopadlo Česko v hodnocení doby, za kterou se dá podnik zlikvidovat. S 9,2 roku se Česko umístilo jako čtvrtá nejpomalejší země, nepočítaje 21 převážně rozvojových zemí, kde se bankroty vůbec neprovádějí.
"Tohle je naprostý základ pro fungování ekonomiky. Jak rychle můžete začít a přestat podnikat, je vizitka flexibility ekonomiky a prostředí k podnikání," říká Luděk Vrána, právník mezinárodní kanceláře Linklaters& Alliance, jež se na studii částečně podílela.
"A u nás to bohužel trvá. Mohou za to hlavně obchodní rejstříky, ale také funkce notářů. Pro Česko je typické, že tady na všechno potřebujete notáře."
Experti washingtonské instituce zkoumali také flexibilitu v najímání a propouštění zaměstnanců, vymahatelnost smluv, získávání úvěrů a rušení podniků. Využili informací právníků, soudců i regulačních orgánů ve všech zemích a porovnali je s výsledky dalších analýz.
A k čemu došli? Více regulace znamená větší náklady, vyšší nezaměstnanost, více korupce, ale nezvyšuje kvalitu. "Přehnaná regulace má perverzní efekt právě na ty, které má regulovat. Bohatí a ti s dobrými kontakty se mohou přísným regulacím vyhnout, nebo se jimi dokonce chránit. A na ty ostatní dopadá regulace o to více," uvádí se v analýze.
Přesně k tomu dochází i v Česku. "Je jasné, že u nás je to problém," říká Lubomír Lízal, šéf ekonomického ústavu CERGEEI. "Proto se to obchází, a hospodářství se tak stává netransparentní." I když doba 9,2 roku na likvidaci firmy se může zdát přehnaná i na české poměry, Lízal dodal, že v Česku se likvidace často odsouvá. "Tady se firma raději prodá, a tím se problém odsouvá do budoucna," říká.
Přitom nemusí vždy znamenat, že čím chudší země, tím je regulace větší. Lotyši jsou devátí nejrychlejší, v Rize to trvá jen 11 dní. Pákistán nedávno zavedl nový elektronický systém a zrychlil registraci firem z 53 na 22 dní.
