Agentura Moody's mezitím pohrozila, že by mohla snížit hodnocení schopnosti USA splácet závazky, které je nyní na špičkovém stupni Aaa, pokud politici ve Washingtonu rychle nenajdou shodu.
Zatím tomu nic nenasvědčuje, byť trhy stále věří, že žádná ze znesvářených stran nedopustí, aby se země de facto ocitla v bankrotu. Ve sporu jde o navýšení hranice pro zadlužení země, které musí schválit Kongres.
Se škrty souhlasí všichni, Obama chce i vyšší daně
Minulý limit ve výši zhruba 14,3 bilionu již USA vyčerpaly, nyní mají peníze do 2. srpna. Republikáni souhlas s dalším zadlužováním země podmiňují rozsáhlými rozpočtovými škrty. Obama s nimi v zásadě souhlasí, požaduje ale, aby je doprovázelo zvýšení daní.
Republikáni, kteří i díky odmítání nových daní výrazně posílili v listopadových volbách do Kongresu, to ale ostře odmítají. Jednání tak uvázla na mrtvém bodě, byť všichni zúčastnění tvrdí, že se chtějí dohodnout. Středeční Obamův střet s Cantorem ale dokládá, jak je dohoda obtížná.
Šéf Bílého domu prý republikánům řekl, že pokud nechtějí zvyšovat daně, musejí zapomenout na to, že škrty budou stejně hluboké jako navýšení limitu. Cantor opáčil, že obě strany jsou v takovém případě od sebe příliš vzdálené, než aby nalezly řešení. Navrhl, aby se strop pro dluh zvýšil jen o něco a aby to doprovázely menší škrty.
Obama: Eriku, přestaň mě tahat za nos
Obama, který něco takového odmítá, se prý naštval. "Eriku, přestaň mě tahat za nos," řekl. Dodal, že žádný americký prezident by na takových jednáních nevydržel. Pak přítomným zástupcům demokratického a republikánského vedení Kongresu řekl, že se znovu uvidí ve čtvrtek, a odešel. Demokraté takovou verzi událostí popírají.
I oni ale potvrdili, že se Obama s Cantorem střetl. Republikán prý prezidentovi opakovaně skákal do řeči. Demokraté míní, že by šéf sněmovny John Boehner měl svého kolegu usměrnit, aby se "dospělí mohli dát do práce".
Obama již dříve varoval, že nezvýšení limitu by mohlo mít katastrofální dopad na světovou ekonomiku. Tento týden pak uvedl, že americká vláda by mimo jiné neměla peníze na důchody či platy vojáků.
Zároveň by prudce klesla důvěra investorů v americké dluhopisy, jež se nyní na trzích považují za téměř bezrizikové. Pozorovatelé si i proto myslí, že politici ve Washingtonu nakonec nějaké řešení naleznou, byť třeba půjde o nepříliš pohledný kompromis.
Deficity rostly už za Bushe
Spojené státy se zejména v posledních letech potýkají s rychlým růstem zadlužení. Mohou za to obří rozpočtové schodky, které například během vlády prezidenta Baracka Obamy pravidelně překračují hranici bilionu dolarů. Deficity ale prudce rostly již za jeho předchůdce George Bushe.
Jen v nynějším fiskálním roce, který skončí v září, deficit amerického rozpočtu podle odhadů stoupne na rekordních 1,5 bilionu až 1,6 bilionu dolarů. Za vysokými schodky je nedávná hluboká recese, ale i výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu.
Ještě v roce 2005 činil americký státní dluh zhruba 8 bilionů dolarů. Současný strop pro zadlužení činí zhruba 14,3 bilionu dolarů. V roce 1980 přitom americký státní dluh představoval z dnešního pohledu pouhých 900 miliard dolarů.
