"Věřím, že během příštích dvanácti měsíců se dostaneme tak daleko, že budeme mít nebezpečí nákazy (dluhovou krizí) pod kontrolou a eurozóna bude stabilizovaná," řekl Schäuble pro německý list Handelsblatt.
Opačný názor mají významní evropští ekonomové oslovení v anketě BBC. Pětina z nich čeká, že eurozóna příští rok nezůstane v současné 17členné podobě. Podle většiny ekonomů je pravděpodobnost rozpadu eura třiceti až čtyřicetiprocentní.
V anketě odpovídalo 27 z 34 oslovených respondentů. Pětadvacet z nich je přesvědčeno, že se Evropa příští rok vrátí do hospodářské recese.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
O možném rozpadu eura se začalo spekulovat kvůli šíření dluhové krize z Řecka do Itálie a Španělska. Evropští politici se však takové variantě snaží za každou cenu vyhnout. Na nedávném protikrizovém summitu se proto dohodli na hlubší integraci eurozóny, na poskytnutí až 200 miliard eur (přes pět bilionů korun) Mezinárodnímu měnovému fondu a na dřívějším zavedení Evropského stabilizačního mechanismu.
Podle ekonomů jsou přijatá opatření správná, ale projeví se až za delší dobu. Eurozóna však potřebuje rychle získat zpět důvěru investorů, což se zatím nedaří. Zadlužená Itálie si na trzích stále půjčuje za úrok, který je dlouhodobě nad její možnosti (více čtěte zde).
Šéfka MMF Christine Lagardeová nicméně uvedla, že Evropa by měla lépe objasnit investorům, jak přesně hodlá s dluhovou krizí v eurozóně bojovat.
"Prosincový summit neposkytl dostatek finančních podrobností," řekla Lagardeová v nedávném rozhovoru pro francouzský list Journal du Dimanche.
"Pro Evropany by bylo užitečné, kdyby mluvili jedním hlasem a představili snadno pochopitelný a podrobný harmonogram (protikrizových opatření). Investoři na to čekají," dodala.
