(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Rozpečený rohlík není čerstvý, upozorňuje potravinářská komora

  • 228
Je rohlík dopékaný přímo na prodejně čerstvým výrobkem, nebo není? Kolem této otázky se bude točit debata o novém značení potravin, které chce prosadit potravinářská komora.

Potravinářská komora totiž ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou vypracovala definici čerstvosti u pečiva, masa, ovoce a zeleniny a chce ji dostat do vyhlášek.

Pečivo by podle potravinářů mělo být označeno jako "čerstvé" jen tehdy, že jeho výrobu nepřerušilo zmrazení "nebo jiný technologický zásah".

"Nesmělo by se to označení používat u pečiva, které je rozpékané. Takové pečivo není čerstvé," říká prezident potravinářské komory Miroslav Toman.

To se však nelíbí obchodníkům, mezi nimiž je rozpékání stále populárnější. Mohou tak totiž okamžitě reagovat na poptávku v prodejně a během chvíle doplnit zboží v regále. Navíc jim po zavírací době nezůstane spousta prošlých rohlíků.

Je rozpečený rohlík méně kvalitní?

Podle agrárního analytika Petra Havla rozpékané pečivo nemá takovou trvanlivost ani kvalitu jako rohlík z pekárny. "Pečivo rozpečené přímo v obchodě na prodejně voní a zákazník je kupuje. Neví ale, že jde o rozmrazené zboží, a to považuji za klamání spotřebitele," hodnotí Havel.

Obchodníci nesouhlasí. "V drtivé většině případů jde o stejně kvalitní a mnohdy i kvalitnější výrobek než klasicky vyrobený, protože výrobní proces mrazeného pečiva je pod podstatně větší technologickou kontrolou," tvrdí Karel Kraus ze společnosti Ahold, která vlastní síť prodejen Albert. Podobě argumentují i další prodejci.

Dopékání dává řetězcům ještě jednu výhodu. Rozpékací směsi můžou dovážet ze zahraničí, čímž se stávají nezávislými na tuzemských pekárnách, a mají tak lepší pozici při vyjednávání o cenách.

Statistiky, kolik procent prodaného pečiva tvoří pečivo rozpékané, neexistují. Odborníci odhadují, že by to mohla být až pětina.

Čerstvé ryby a sezonní ovoce

Další návrhy potravinářů jsou už méně konfliktní. Požadují například, aby jako čerstvé nemohlo být označeno maso a ryby, které prošly zmrazením. Drůbeží maso by se nemohlo chladit vodou – podle potravinářů vede tato metoda k vyššímu riziku výskytu salmonely.

U ovoce a zeleniny pak navrhují používat slovo "sezonní". Tak by mělo být označeno ovoce a zelenina typické pro roční období a danou oblast. Od sklizně takto označeného ovoce by nemohlo uběhnout více než šedesát dní, u zeleniny pět dní. Na balení by muselo být datum sklizně.

V tomto bodě by se mohli obchodníci s potravináři i shodnout. "Bylo by smysluplné označovat jako sezonní ovoce a zeleninu to, které se u nás v daném období pěstuje, tedy například rajčata v jarních a letních měsících," uvedl za řetězec Tesco Radek Maršík.

Návrh potravinářů leží v současnosti na ministerstvu zemědělství, a než změny vyhlášek schválí vláda, bude podle mluvčí ministerstva Terezy Dvořáčkové trvat několik měsíců. Ministr Ivan Fuksa však slíbil, že aktivitu potravinářů podpoří.

Ale podle Havla by to mohlo být v rozporu s evropskou legislativou. "Taková věc se musí projednat s Evropskou unií a prokázat, že tím neznevýhodňujeme zahraniční dovozce," dodal Havel.

Že "čerstvost" potravin není žádná malichernost, dokazují i výsledky spotřebitelských průzkumů, kdy se tato podmínka objevuje na prvních příčkách mezi ostatními preferencemi. Podle ankety společnosti GfK je například čerstvost a kvalita rozhodující pro 97 procent spotřebitelů, zatímco na cenu se dívá "jen" 83 procent zákazníků.