Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rozpočet na rok 2001 vnucuje státu šetření

aktualizováno 
Ministerstva a státní úřady budou muset příští rok s největší pravděpodobností výrazně šetřit. První návrh státního rozpočtu na rok 2001 z dílny ministerstva financí totiž naordinoval odtučňovací kúru devětadvaceti úřadům z celkem šestatřiceti. Z celkem 633 miliard korun má dostat méně peněz než letos například zemědělství, průmysl, zdravotnictví či resort životního prostředí. V rozpočtu pro tento rok se ubralo jen deseti institucím a úředníci už tehdy úpěli nad tím, jak je rozpočet napjatý.
Ačkoliv premiér Miloš Zeman v minulých dnech prohlásil, že absolutní prioritou při rozdělování státních peněz bude školství, a dostane tedy o 17 miliard korun více než letos, jeho příděl je v návrhu rozpočtu velmi hubený.

Místo letošních 70,8 miliardy korun má dostat jen o osm set milionů korun více.
"Prioritou rozpočtu není jen samotné školství, ale celkové vzdělání. Tyto výdaje jsou tak skryty i v rozpočtech jiných ministerstev a institucí, například u Grantové agentury či Akademie věd," obhajuje návrh mluvčí ministra financí Libor Vacek.

Už dnes podle něj ministerstvo financí očekává od ostatních resortů odpovědi, jestli s penězi souhlasí, či nikoliv. Během srpna se bude dále vyjednávat. "Další kolo bude v září, kdy dostaneme přesnější odhady růstu hrubého domácího produktu. Bude-li růst vyšší, budou vyšší i příjmy můžeme zvednout i některé výdaje," dodal Vacek.

Právě s tím počítá ministerstvo školství a věří, že nakonec slíbené peníze dostane. "Ministr financí i premiér mě osobně ubezpečili, že veškeré nárůsty, které ještě v rozpočtu budou, půjdou první řadě do kapitoly školství," zdůraznil náměstek ministra školství Ladislav Malý.

Ze škol se však už ozývají pochybnosti. "Pan rektor měl schůzku na ministerstvu školství a řekli mu, že ze slíbeného sedmnáctimiliardového navýšení nejspíš sejde a školství dostane přidáno jen pět miliard korun," uvedl mluvčí Univerzity Karlovy v Praze Václav Hájek.

Nenajdou-li se nové příjmy, nemohou se dál zvyšovat ani výdaje.
Rozpočet státu na příští rok má totiž striktní omezení dané dodatkem opoziční smlouvy: schodek může být jen dvacet miliard.  Ministerstvo financí zatím při výpočtu rozpočtových příjmů vychází z předpokladu, že hrubý domácí produkt vzroste v příštím roce o tři procenta. Pokud bude růst vyšší, bude to znamenat například více vybraných peněz na daních. Rychlejší růst ekonomiky již nyní předvídají některé soukromé instituce, například Patria Finance odhaduje růst HDP na 3,5 procenta.

Ačkoli větší příjmy státu mají jít automaticky na potřeby školství a vzdělávání, většina ministerstev se nevzdává a připravuje se na tvrdý boj o další příděly.

Například ministerstvo zemědělství považuje snížení své kapitoly o 3,5 miliardy korun proti letošnímu roku za katastrofu.

"Navrhovaný rozpočet nestačí pokrýt ani nezbytné potřeby resortu a neumožňuje naplnit cíle, které stanovuje koncepce agrární politiky pro rok 2001," reagoval mluvčí ministerstva Ladislav Kovář.

Ministerstvo zdravotnictví pak přichází s argumentem, že kvůli rozpočtovým škrtům se zastaví práce na opravách nemocnic a výstavba dalších zdravotnických zařízení. "Sami jsme ze svých ideálních představ slevili více než o polovinu. Strop od ministerstva financí je ale ještě mnohokrát níž," stěžuje si náměstek ministra zdravotnictví Antonín Hlaváček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má dostat o miliardu korun méně než letos, chce při dalších jednáních Mertlíkovu úřadu připomenout úkoly vlády.

"Máme například vyplatit zhruba pět miliard korun na útlumový program v hornictví, který schválila vláda. Budeme tak požadovat z rozpočtu alespoň stejnou sumu, jakou máme letos," uvedla mluvčí ministra průmyslu Dagmar Plachá.

Naopak větší díl z celého rozpočtu ukousne stejně jako v minulých letech ministerstvo práce, jehož rozpočet vzroste kvůli vyšším výdajům na důchody, nemocenskou a sociální dávky o 7,3 procenta na 241 miliard. "Je to způsobeno vývojem ze zákona vyplácených dávek. Na tom se nedá změnit nic, vidět by bylo leda snížení důchodů, a to z mého hlediska nepřipadá v úvahu," řekl ministr práce Vladimír Špidla.

Šetřit se nebude ani na ministerstvu obrany, které má nárůst výdajů zaručen díky členství země v NATO. Stát musí resortu přidělit 2,2 procenta z hodnoty HDP, což bude příští rok 44,66 miliardy korun. "Peníze půjdou například na nákup stíhacích letounů L-159 z Aera Vodochody," uvedlo tiskové oddělení ministerstva.

Rozdělování státních peněz nicméně ani letos neskončí pouze u samotného rozpočtu. Kromě toho se vláda bude muset vypořádat s dalšími účty, které se do ostře sledovaného rozpočtu nepočítají, ale zaplatit se budou muset. Největším břemenem je státní Konsolidační banka, do níž vláda ukládá například ztrátové úvěry při očišťování ostatních bankovních institucí před jejich privatizací. Konsolidační banka naposledy odhadla svou letošní ztrátu na 35 až 50 miliard korun. To však bylo už v březnu a částka se patrně zvýší, například kvůli přesunu některých špatných úvěrů z Investiční a Poštovní banky.

Ztráta se každoročně platí vydáním dluhopisů, tedy stejným způsobem jako rozpočtový schodek. Další dluhopisy mimo státní rozpočet, které se budou muset v budoucnu i s úrokem splatit, chce vláda vydat na odškodnění klientů zkrachovalých kampeliček, a to za šest miliard korun. Pět miliard si chce kabinet půjčit také na zaplacení škod zemědělcům postiženým letošním suchem.

Další únikovou cestou kromě zadlužování jsou pro vládu příjmy z privatizace. Dvanáct miliard z prodeje státních podniků má zamířit do nově vzniklých fondů bydlení a dopravy, jež převezmou ze státního rozpočtu některé výdaje, s penězi z privatizace počítá rovněž do Konsolidační banky.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.