Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Schodek na volební rok přesáhne 48 miliard. Za co chce stát utrácet?

  0:57aktualizováno  12:52
Rychlejší růst důchodů, vyšší platy lékařům, daňové slevy pro rodiče s více dětmi. Vláda začala chystat rozpočet pro volební rok 2017. A počítá se s dárky.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek.

Ministerstvo financí přišlo se svým návrhem rozpočtu na příští rok. Má mít výdaje 1 297,6 miliardy korun a příjmy 1 249,1 miliardy. Schodek by tak měl činit 48,5 miliardy korun, kvůli dalším požadavkům ministrů však ještě vzroste.

Vláda schválila zvýšení peněz pro zdravotnictví – o 3,6 miliardy. Na vědu půjde příští rok o 3,75 miliardy Kč více než letos. A rozpočet počítá s tím, že vláda ještě schválí rychlejší růst důchodů, než dovoluje valorizační vzorec – jde o nejméně pět miliard korun.

Další tlak na výdaje bude následovat – odboráři už přišli s návrhy na zvýšení mezd státním zaměstnancům o deset procent – učitelům, úředníkům, policistům.

Vládě jde na ruku ekonomický růst 2,7 procenta v předvolebním roce, nemusí se tak bát, že deficit rozpočtu překročí Bruselem nastavenou hranici tří procent. Vybere se víc na daních i pojištění.

Opozici připadá návrh schodku příliš vysoký. „Při takto dobrých časech a takto předpokládaném růstu již třetím rokem počítat pro příští rok s deficitem vyšším než 20 miliard korun je nezodpovědné utrácení peněz,“ říká exministr financí, šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předvolební dárky

Vláda Bohuslava Sobotky má před sebou poslední možnost, jak potěšit voliče. A vypadá to, že chce potěšit hlavně ty, kterým schodek rozpočtu nevadí.
Schválené manko by mělo být nejméně o deset miliard nižší než loni – takže 60 miliard – jenže ministr financí Andrej Babiš prohlásil, že už v rámci příprav rozpočtu přišli další ministři s požadavky za dalších 40 miliard. A to se koalice na 60 miliardách dohodla už loni.

Státní rozpočet - plánovaný vs. skutečný schodek

V pondělí, kdy se rozpočet poprvé dostal na vládu, tak koaliční partneři dostali možnost pohádat se naživo.

Babišovi se nelíbilo navýšení peněz na vědu a výzkum, které prosadil šéf lidovců a ministr Pavel Bělobrádek, ani navýšení plateb za státní pojištěnce, které protlačil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

„Měl jsem pocit, že jsem byl ve vládě zbytečně. Ve všech důležitých bodech jsem byl přehlasován. Velice dobře fungovala dvoukoalice ČSSD a KDU-ČSL,“ zlobil se Babiš před novináři (více čtěte zde).

Přetahovaná o to, kdo se svými požadavky uspěje a kdo ostrouhá, ale teprve začíná. Vyříkat si své neshody chtějí ministři na nejbližší koaliční radě. Rozpočet musí ministři dopilovat nejpozději do konce září, kdy jej vláda předkládá do parlamentu.

Kde se přidá

Návrh rozpočtu už pokrývá jasně dané priority – nejvíc se přidá na důchody. Ty představují bezkonkurenčně největší státní výdaj, padne na ně téměř třetina všech výdajů.

Vláda může od srpna zvýšit penze, i když by podle vývoje cen růst neměly. Díky tomu důchodci dostanou v průměru o zhruba 200 korun navíc. Valorizace však není jediný důvod, proč na důchody půjde víc peněz – o penzi se hlásí čerství důchodci, kteří brali víc než starší důchodové ročníky, a proto mají nárok na vyšší penze.

Státní rozpočet - příjmy a výdaje

Přidáno dostanou postižení, těm se příspěvek na péči valorizuje o deset procent. Namísto maximálních 11 tisíc tak budou lidé zcela odkázaní na péči druhých dostávat 13 200 korun.

Lidé s více dětmi dostanou větší daňovou slevu, případně bonus od státu – oproti letošku o 1 200 korun víc na druhé a o 3 600 korun víc na třetí a každé další dítě v rodině.

Další velkou položkou v rozpočtu jsou platy státních zaměstnanců, ty přijdou na 149 miliard korun ročně. Odboráři požadují přidat nebývalých deset procent. Premiér Bohuslav Sobotka už se dříve vyjádřil, že je ochoten přistoupit na pětiprocentní růst. „Rozpočet musí umožnit stabilizaci zdravotnictví, slušnou valorizaci penzí a růst platů učitelů, hasičů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru,“ uvedl premiér na svém twitterovém účtu.

Babiš s růstem platů v návrhu zatím nepočítá, je ale jisté, že nakonec bude muset několik miliard pustit. Koaliční partneři se zatím shodnou jen na přidání učitelům.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) chce pro svůj resort navíc osm miliard korun – na spolufinancování evropských projektů v krajích a obcích. Evropské dotace představují významnou část rozpočtu, 115 miliard korun v roce 2017, o 22 miliard víc než letos. Zásadní pro Česko bude zařídit rychlejší a bezproblémové čerpání evropských fondů, ne jako v minulých letech.

Kde se na to vezme

Růst ekonomiky vládě s příjmy do rozpočtu hodně pomůže. Příští rok poroste o malinko rychleji než letos – odhadem o 2,7 procenta. Vláda tak stejně jako dosud nemusí řešit úsporná opatření ani ji nic netlačí k nepopulárním reformám.

Díky vývoji ekonomiky mají růst i mzdy, takže na daních a na pojištění přiteče do státní kasy víc peněz než letos. Více se má také vybrat na DPH díky kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci tržeb.

Ta se rozjede letos v prosinci a ze začátku se bude týkat stravovacího a ubytovacího byznysu, příští rok na jaře pak také maloobchodníků a velkoobchodníků.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.