Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rozpočet neprojde, říká ministr Rusnok

  0:01aktualizováno  0:01
Ministr financí Jiří Rusnok sestavil rozpočet, v jehož prosazení ani on sám nevěří. Myslí si však, že do voleb nemá smysl cokoli měnit. Ve stejný týden, kdy ministři odsouhlasili základní podobu státního rozpočtu na příští rok, už o něm začínají pochybovat. "Myslím si, že rozpočet v prvním kole schválen nebude," říká ministr financí Jiří Rusnok.

Půl roku před volbami podle něj nemá už žádná z opozičních stran důvod, aby představy vlády o utrácení v příštím roce podporovala. To připouštějí i ostatní ministři. "Tentokrát už opozice nemá žádnou motivaci nám rozpočet schválit," připustil člen vlády, který si nepřál být jmenován.

Vládní apatie si všímá i opozice. "Nevidíme ani žádnou snahu, že by chtěli jednat," uvedl místopředseda parlamentního rozpočtového výboru Martin Kocourek z ODS.
Rusnok předpokládá, že první měsíce příštího roku bude stát hospodařit bez rozpočtu - tedy podle takzvaného rozpočtového provizoria, kdy vláda utrácí de facto podle letošního plánu.

Některým členům Zemanova týmu by to prý vyhovovalo. "Když má někdo podle rozpočtu přijít o třicet procent výdajů a musí některé věci zastavit, tak samozřejmě řekne, že chce raději provizorium," říká ministr financí Rusnok.

Tento týden jste řekl, že schvalování rozpočtu bude těžká politická hra. Co tím myslíte?

Jsme v předvolebním období, kdy se vymezují pozice na startovní čáře. Každá strana chce vypadat jako nejlepší závodník ve svém dresu. Snaha schválit rozpočet proto nebude příliš velká, aby si nikdo svůj dres neušpinil.

Pro opozici, ať smluvní nebo nesmluvní, je prostě rozdíl, zda má rozpočet podpořit tři, nebo půl roku před volbami.

Co tedy podle vás bude příští rok? Rozpočtové provizorium?

Předpokládám, že existence rozpočtového provizoria v několika počátečních týdnech či měsících je velmi pravděpodobná. Myslím si, že rozpočet v prvním kole schválen nebude. Budeme se snažit. Ale obávám se, že výhrady opozice a to, co jsem řekl před tím, tedy hledání autentické pozice politických stran, budou větší překážkou než dřív.

Už víte, jak rozpočet upravit, aby podruhé prošel?

To je věc vyjednávání, která budou následovat poté, co to případně neprojde. Nebo už v průběhu jednání. Tuším, že je problém v příjmech, v jejich objemu a struktuře. Neslyšel jsem zatím žádné velké výhrady, pokud jde o strukturu výdajů, nicméně i to se může stát. Takže očekávám, že opozice bude tlačit tímto směrem.

Když takto dopředu předpokládáte, že rozpočet neprojde, nešlo jej sestavit rovnou úspornější? Opozice vám vytýká hlavně nadhodnocené příjmy.

Přesto, že opozice říká, že příjmy jsou nadhodnocené, tak je tam řada rozpočtových kapitol, které budou ve svém objemu na osmdesát, sedmdesát i pod sedmdesát procent letošních výdajů. Většinou jde o ministerstva, která šla dolů již letos.

Ale vždyť jste do rozpočtu započítali nové zdroje, třeba privatizaci, aby na výdaje zbylo. Většině ministerstev peníze přibyly...

Ano, ale rostou hlavně mandatorní složky těchto výdajů, tedy ty, kde šetřit nejde. To nejsou jen penze, ale i volby u ministerstva vnitra nebo summit NATO. Normální výdaje se většinou snižují. A udělat rozpočet s nižšími příjmy i nižšími výdaji, to je pro mnohé z kapitol smrtící. Jsou na pokraji funkčnosti, budou muset zastavovat investice. A to je neefektivní, protože stavby už běží, a když se zakonzervují, tak budou celkově dražší.

Když první verze neprojde, budete mít na vybranou. Buď snížíte příjmy i výdaje, což se vám nechce. Nebo na politickou hru rezignujete a půl roku budete vládnout bez rozpočtu, s rozpočtovým provizoriem, což vám umožní utrácet jako letos. Čemu byste dal přednost?

Já jako ministerstvo financí bych samozřejmě preferoval to první, tedy rozumně snížit příjmy a i výdaje a mít rozpočet. Ale nevylučuji, že pro některé kolegy je provizorium přirozeně lepší než dramaticky seškrtaná kapitola. Když má někdo mít sedmdesát procent svých výdajů letošního roku a musí některé věci zastavit, tak samozřejmě řekne, že chce raději provizorium. Sice by nemohl dělat žádné dlouhodobé úvahy o investicích, ale bude vědět, že mu to nějak bude fungovat.

Takže já chápu jejich postoj, ale z celkového a ekonomického pohledu jsou pro mě přijatelnější nižší příjmy a výdaje. Pak ještě bude debata, ale v politické rovině, jestli těch deset miliard dojednaných s ODS je absolutní tabu a jestli se to nedá změnit. Technicky je úplně jedno, jestli to bude deset, devět nebo třináct.

Za stav veřejných rozpočtů nás kritizují snad všechny mezinárodní instituce. Vy jste reformu před volbami vzdali, ale prý se na ministerstvu připravuje hluboká reforma pro příští vládu?

K té kritice chci říci jedno. My trpíme českým sebemrskačstvím. Měnový fond říká, že deficit veřejných financí bude 11 procent HDP, ale to je nesmyslné číslo, vycucané z prstu. Sečetli všechny teoretické výdaje, včetně nevím jakých třesků, a na druhé straně odečetli všechny příjmy z privatizace. To je nesmysl, tyto příjmy a výdaje patří k sobě. A nebudou-li peníze z privatizace, nebudou ani některé výdaje.

Bez privatizace a bez výdajů do Konsolidační banky jim vyšlo pět procent, a to je také hodně.

Samozřejmě je průšvih, že stav rozpočtu není dobrý, a nikdo z toho nemá radost. Ale chápejme to v nějakém kontextu. V Evropské unii měli před osmi lety schodky sedm osm procent a dnes jsou na nule. Nedělejme poplašné zprávy.

Proč tedy pro Financial Times říkáte, že to, jak se dnes sestavuje rozpočet, je dlouhodobě neudržitelné. To není sebemrskačství?

Ano, souhlas. Je dlouhodobě neudržitelné, abychom měli takový rozpor mezi příjmy a výdaji ve státních financích. Proto se bude pracovat na reformě, na kterou jste se ptali. Musíme zveřejnit rozpočtový výhled a nějaké scénáře, jak změnit politiku. Nějaké úvahy se provádějí, ale to je pro příští vlády. Do voleb je cokoli naprosto nereálné.

Co tedy čekáte po volbách, až tato reforma přijde na pořad dne?

Je třeba hledat úspory na straně výdajů, jako jsou nemocenské, perspektivně i důchody, dotace do podnikové sféry, různá neštěstí typu stavební spoření a tak dále. A je třeba uvažovat, co s příjmovou stranou. Už několik let samovolně klesá daňová kvóta, tedy podíl vybraných daní na celkovém HDP.

Jestliže se s tím spokojíme, pak musíme obyvatelstvu říci, že na spoustu věcí vláda mít nebude. A že se staneme zemí, kde řada věcí nebude fungovat, anebo se za ně bude tvrdě platit. U sedmdesáti procent lidí nevím, kde na to vezmou.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.