Ministr financí Bohuslav Sobotka před poslanci obhájil verzi, která počítá s příjmy ve výši 754 miliard, výdaji 869 miliard korun a výsledným deficitem 115 miliard.
Rozpočet na příští rok má základy na reformě veřejných financí, kterou koncem září schválila sněmovna.
Bez reformy by deficit podle údajů ministerstva financí dosáhl příští rok až 183 miliard.
"Předložený návrh rozpočtu je prvním reformním rozpočtem postaveným na strategii postupného snižování deficitů," řekl v úvodním projevu ministr Sobotka.
"Deficit navrhovaný pro rok 2004 je nižší než očekávaný deficit pro rok 2003."
Bez čistých půjček a úhrad dluhů státních institucí by měl schodek dosáhnout 89 miliard korun.
Podle současného rozložení sil ve sněmovně, bylo předem téměř jisté, že rozpočet projde. Jasno nebylo pouze v případě nezařazeného Petra Kotta a poslance US-DEU Tomáše Vrbíka. Oba nakonec o rozpočtu nehlasovali. - více zde
Opozice napadla zadlužení
Zástupci ODS napadli plány vlády podobně, jako při projednávání zákonů z rozpočtové reformy. Poslanec Martin Kocourek označil premiéra Špidlu za rekordmana v zadlužování.
"Toto je vláda rekordně zadlužovací. Premiér Špidla vytvoří dluh 300 milionů korun za každý den své vlády. Dluhy, které za premiéra Klause vznikaly pět let, on zvládl za jeden měsíc a šestnáct dnů," vypočítal.
Martin Říman (ODS) dodal, že Špidlův kabinet naložil za dva roky na každého obyvatele břemeno státního dluhu ve výši 25 tisíc korun.
První čtení dává rámec
V prvním čtení rozhodují poslanci jen o rámcových údajích rozpočtu, tedy příjmech, výdajích a schodku. Ve druhém předkládají pozměňovací návrhy - těmi však už mohou jen přesouvat peníze v rámci jednotlivých kapitol.
Zamítnout rozpočet ale sněmovna může i později - ve třetím čtení nejprve hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích a posléze o rozpočtu jako celku.
Státní rozpočet neprojednává Senát. Pokud rozpočet není přijat, platí rozpočtové provizorium.
