Pokud by tedy byl rozepsán schodkový vládní návrh státního rozpočtu a následně v průběhu rozpočtového roku by byl Poslaneckou sněmovnou schválen státní rozpočet s výrazně nižšími výdaji, dostaly by se subjekty závislé na prostředcích ze státního rozpočtu do obtížné situace.
Z tohoto důvodu nebude ministerstvo financí pro první měsíce roku 2000 rozepisovat rozpočtové výdaje podílem 1/12 návrhu státního rozpočtu na jeden měsíc, ale bude uplatňovat nižší podíly.
Přitom mandatorní výdaje, tj. výdaje dané zákonnými normami, představují více než šedesát procent současného návrhu rozpočtu a tyto výdaje není možné krátit.
To znamená, že snížení výdajů bude nutné promítnout ve zbývající části státního rozpočtu. Konkrétně lze např. očekávat, že ministerstvo financí bude po dobu trvání rozpočtového provizoria jen velmi zdrženlivě uvolňovat finanční prostředky na nově zahajované investiční akce.
Ministerstvo financí rovněž nebude moci v prvních měsících roku 2000 poskytovat obvyklé finanční zálohy rozpočtům okresních úřadů a obcí v souvislosti s pravidelně nižšími daňovými výnosy na počátku roku.
Rozpočty obcí jsou na státním rozpočtu závislé asi jenom z 15 procent, protože ale výběr daní, které jim náleží je na začátku roku slabší, vítají obce v prvních měsících každou korunu, kterou jim státní pokladna poskytne.
Rozpočtové provizorium na úrovni státního rozpočtu tedy zákonitě vyvolává situaci rozpočtového provizoria i na úrovni okresních úřadů a obcí.
Provizorium je v každém případě nežádoucí nouzové řešení, které do určité míry destabilizuje plynulost finančních toků v průběhu celého rozpočtového roku a vysílá negativní signály pro zahraniční investory.
