Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Právo na dítě už dávno máme, řekla v Rozstřelu gender socioložka Maříková

  17:37aktualizováno  4. května 12:27
Část politiků i veřejnosti tvrdí, že i single ženy mají mít šanci přivést na svět dítě díky umělému oplodnění. Oponenti soudí, že by taková pomoc osamoceným ženám dál oslabovala roli rodiny. „Jedná se o reprodukční práva, která jsou již ukotvena v mezinárodních úmluvách,“ řekla v Rozstřelu Hana Maříková, vědecká pracovnice oboru Gender a sociologie.

Minulý týden vzbudila obrovský zájem veřejnosti debata poslanců o možnosti umělého oplodnění pro nesezdané ženy, na kterou došlo při schvalování novely zákona o specifických zdravotních službách.

Část politiků i veřejnosti tvrdí, že i single ženy mají mít šanci přivést na svět dítě. Oponenti soudí, že by pomoc nesezdaným ženám s otěhotněním dál oslabovala roli rodiny, která je podle nich nejpřirozenějším prostředím pro výchovu dětí. Spor jsme rozebrali v pořadu iDNES.tv Rozstřel, který moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová.

Zmíněn byl i argument, že umělé oplodnění je i způsob, jak reagovat na demografický vývoj ve společnosti. „Tento trend je všude ve světě, u nás se takto narodí deset tisíc dětí ročně,“ řekla Maříková. Dodala, že ženy se do situace, kdy projeví zájem o umělé oplodnění, často nedostávají vlastní vinou. Mnohdy jde o neshody s partnerem. „Proč by potom taková žena neměla mít dítě jinou cestou,“ vysvětlila.

Společnost se individualizuje

Na otázku, zda se lidé nestaví proti přirozeným procesům, řekla, že zásahem do přirozeného chodu věcí jsou i operace a práce lékařů jako taková.

Ne vždy tomu tak bylo, že se rodina skládala z úplného páru, pokračovala Maříková. Lidé se podle ní společně s vývojem společnosti více individualizují. „Rodinu dnes tvoří i homosexuální páry,“ uvedla s tím, že je třeba i těmto lidem připravit podmínky. Umožnit umělé oplodnění pouze heterosexuálním rodinám by podle ní bylo diskriminující.

V Rozstřelu zazněl i argument, že společnost musí reagovat na úbytek porodnosti. Ve společnosti se navíc objevuje názorový tlak na ženy s více dětmi. Někteří je stigmatizují jako méně úspěšné či méněcenné. Takové nahlížení socioložka Maříková odmítla se slovy, že někdy jsou lidé až příliš konzervativní, ale i příliš shovívaví.

Možnost takzvané náhradní matky, tedy ženy, která páru, jenž nemůže mít přirozeně děti, odnosí, je dnes již běžná. Do budoucna se jako reálná jeví i možnost, že plod doroste do novorozence i pomocí umělé dělohy.

Děti „ze zkumavky“ nejsou ničím horší

Ve společnosti také panují mýty o tom, že děti, které jsou na svět přivedeny za pomoci umělého oplodnění, mají častěji poruchové rysy. Podle Maříkové však neexistuje dostatek argumentů pro toto tvrzení. Dosavadní výzkumy tomu nenasvědčují.

Došlo i na všeobecnější témata. Například na to, co znamená minorita a majorita a jak je společnost chápe. Maříková vysvětlila, že rigidní rozdělování lidí není pro společnost dobré.

Celý Rozstřel s Hanou Maříkovou:


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

(Ilustrační snímek)
COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Poškození mohou žádat „bolestné“

Společnost COOP Centrum družstvo, která zajišťuje nákup pro tisíce družstevních prodejen v Česku, tlačila na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.