Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vysokorychlostní železnici můžeme mít do 12 let, řekl v Rozstřelu expert

  18:26aktualizováno  22. března 12:28
Proč je Česko ve výstavbě vysokorychlostní železnice oproti jiný zemím tak pozadu? A potřebujeme ji vůbec? V pořadu Rozstřel diskutovali zastánce rychlotratí Petr Šlegr a skeptický finančník Tomáš Hlaváč. Podle Šlegra může vysokorychlostní trať v Česku stát do 12 let i dříve.

Česko se za poslední měsíc alespoň papírově přiblížilo tomu, aby po zemi jezdily vysokorychlostní vlaky. Stále jsou ale jen na papíře, zatímco v řadě zemí světa se letos otevřou stovky nových kilometrů takových tratí.

„Myslím, že by se mělo mluvit o tom, kolik to bude stát a kdo za to bude platit,“ řekl na úvod pořadu Rozstřel Tomáš Hlaváč. Ten zdůraznil, že celý koncept je třeba dobře propočítat.

Jeho oponent Petr Šlegr je toho názoru, že „Česko dráhy potřebuje. Jsou efektivní a ekologické.“ Dodal, že i materiál ministerstva dopravy uvádí, že vysokorychlostní železnice je pro Česko důležitý koncept.“

Opravovat nebo stavět novou trať?

Fotogalerie

Šlegr také řekl, že vysokorychlostní železnice je v první řadě investicí a nedá se na ni pohlížet optikou zadlužení, jak ji vnímá Tomáš Hlaváč. Podle něj by Česko mělo prvořadě přistoupit k modernizace stávající železniční sítě. Ne všude mohou totiž rychlovlaky jezdit.

„Přikláním se k tomu, že lepší by bylo modernizovat současnou železnici, na které by se potom mohlo jezdit rychlostí 160 km za hodinu,“ řekl Hlaváč. Dle jeho oponenta Šlegra ale stát již ve většině případu potřebné úseky modernizoval. Cena výstavby nové trati je podle něj mnohdy navíc výhodnější, než modernizovat starou trať.

„Nejde jen o spojení mezi dvěma body. Je to jako dálnice, která je propojena s celou dopravní sítí,“ míní Šlegr. Ne všechno se podle něj okamžitě promítne v číslech. Důležité jsou i socioekonomické výhody. Podle něj jeden cestující rychlovlakem ušetří státu 3 koruny.

Efektivita versus zastaralost

Například ekonom Miroslav Zámečník je ale toho názoru, že stavět velké množství vysokorychlostních tratí je v Evropě finančně neefektivní a osvědčilo se především v Asii, kde vlaky zdolávají podstatně větší vzdálenost. Hlaváč na četné evropské plány stavět mnoho tisíc kilometrů vysokorychlostních železnic uvedl, že „se mnohdy jedná o tlak lobbistických firem.“

Čtenáři se mimo jiné ptali, zdali má mít Česko ambice na vysokorychlostní trať, když není schopno řádně spravovat například ani současnou silniční síť. Zajímalo je také jestli není vysokorychlostní železnice už zastará technologie. Objevují se totiž nové a ještě modernější koncepty v cestování, například systém hyperloop, který vyvíjí tým Američana Elona Muska.

„Stačí nám vystavět trochu rychlých tratí. Díky husté síti,“ reagoval Šlegr. Rychlodráha má tak dle něj své jasné a nepopiratelné klady a doplní stávající síť komunikací.

Dosud je v Česku maximální rychlost na železnic 160 kilometrů v hodině. Kvůli tomu už například vlaky z Hamburku do Vídně budou jezdit rychleji delší cestou přes Německo, namísto kratší trasy přes Česko.

Rychlovlaky by měly také vyřešit chybějící kapacitu pro další vlaky na hlavních koridorech. Zatím nejoptimističtější scénář mluví o zahájení stavby vlaků kolem roku 2025.

Celý Rozstřel s Petrem Šlegrem a Tomášem Hlaváčem:

Kdo byl v Rozstřelu

Petr Šlegr

velký zastánce vysokorychlostních vlaků v Česku. Působil jako náměstek ministra dopravy nominovaný Stranou zelených v době ministrování Aleše Řebíčka. Působil jako náměstek pro modernizaci na SŽDC, v poslední době pracuje v Centru pro efektivní dopravu (Cedop), které vysokorychlostní tratě prosazuje.

Tomáš Hlaváč

finančník. Absolvent strojní fakulty ČVUT a Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Byl například ředitelem Škofinu nebo ING Lease. Od roku 2010 je na volné noze a věnuje se fúzím a akvizicím.

Argumenty pro stavbu vysokorychlostních železnic v nedávném komentáři pro Lidové noviny označil jako lehce vyděračské. „Projekt vysokorychlostní železnice by zadlužení státu zvýšil minimálně o deset procent,“ upozornil.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.