Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Adamec, MAFRA

Rozúčtování tepla se pro miliony lidí změní. Pohorší si „šetřílci“

  • 685
Stát od ledna změní pravidla, podle nichž lidé rozpočítávají náklady na teplo v bytových domech. Systém má být spravedlivější než dosud. Ti, kdo hodně šetří, si nejvíc připlatí. Zdánlivě nenápadná vyhláška dokáže v bytových domech udělat ze sousedů nepřátele na život a na smrt.

Vyhláška 269/2015 mění vzorce, podle nichž se vypočítávají peníze, které nájemníci uhradí za vytápění. Po letošním povinném zavedení měřáků v bytech je to další velká změna, která se dotkne milionů lidí. Vyhláška měla původně platit už před dvěma lety, ministerstvo pro místní rozvoj ale nakonec její platnost několikrát posunulo. Lednový termín však už měnit nelze.

„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to. Je to krok k větší spravedlnosti mezi obyvateli,“ prohlašuje Jaromír Pohanka, tajemník Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu. Právě snahou o větší spravedlnost ministerstvo vyhlášku zdůvodňuje.

Vyhláška se týká všech bytových domů napojených na teplárnu nebo s vlastní společnou kotelnou. „Dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní. Protože každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Vároši.

Velikost už tolik nerozhoduje

Dosavadní vyhláška umožňuje rozdělit náklady na teplo ze 40 až 50 procent podle podlahové plochy (základní složka) a zbytek na skutečnou spotřebu každého bytu (spotřební složka). U některých bytů se zohledňuje také to, že jsou na špatném místě, kde se musí více topit, například v přízemí či pod střechou.

Jak se změní rozpočítávání plateb za teplo.

Významná je především pro spořivé domácnosti nová výše maximální odchylky od průměrné ceny za teplo na metr čtvereční. Pokud například dosud stálo roční vytopení metru čtverečního v domě 300 korun, mohla se účtovaná cena lišit o 40 procent každým směrem podle toho, jak moc lidé topili. Rozmezí tedy bylo 180 až 420 korun.

Nově může klesnout oproti průměru jen o pětinu, stoupnout na sto procent. Tedy rozmezí se změní z 240 na 600 korun. To znamená, že ti, kdo „berou“ teplo od souseda, nemohou na nechtěnou pomoc tolik spoléhat. Připlatí si ovšem ti, kteří topí třeba dvakrát tolik, než je průměr domu. Ti, kdo neotočí za celý rok kohoutkem radiátoru, zaplatí 80 procent průměrné spotřeby domu.

Vytopené i s vypnutým topením

Dnes mezi extrémy ve spotřebě převažují podle Pohanky hlavně „šetřílci“. „Lidé si neuvědomují, že dům je uvnitř velmi propustný, i když má zvenčí dobrou izolaci,“ upozorňuje. Propustnost umožňuje zejména středovým bytům, aby byly při vypnutém radiátoru stále vytápěné.

Modelové příklady výpočtu plateb za teplo podle nových pravidel.

Spravedlnost v rozúčtování přesto nastolena nikde nebude. A to především kvůli faktu, že každý topí na jinou teplotu. Zatímco někomu stačí v bytě 20 stupňů, jiný musí topit na pětadvacet. Stejně tak vznikají nepoměry kvůli odlišným orientacím bytů. Sice občas někde řeší, jestli okna bytu směřují převážně na sever nebo na jih, ve většině bytových domů se tak ale zatím neděje.

Vyhláška je nepříjemnou zprávou i pro majitele bytů, kteří si do nich uložili peníze a nechávají je prázdné. I když v nich nikdo nebude bydlet, budou muset na topení ostatních přispívat více než dosud.

Lidé a firmy, kteří se podílí na rozúčtování tepla, budou mít ještě rok a půl klid od dotazů, proč najednou někteří platí více a proč méně. Vyhláška se bude týkat vyúčtování až za rok 2016. A to firmy rozesílají obvykle ve druhém čtvrtletí následujícího roku.

Modelové příklady výpočtu plateb za teplo podle nových pravidel.