Autobazar, který plánuje otevření nové pobočky a potřebuje peníze na její rozjezd. Živnostník, jenž provozuje dřevovýrobu a chce nakoupit kulatinu, dřevo sám vysušit a díky tomu ušetřit na vstupních nákladech. Nebo autoservis, který vedle oprav vozů hodlá provozovat STK a měření emisí.
To jsou příklady roky fungujících drobných firem, jejichž majitelé by rádi rozšířili své podnikání. Peníze na nutné investice si však nepůjčí v bance. Prostřednictvím emise vlastních dluhopisů je získají přímo od lidí.
Obliba tohoto způsobu financování mezi podnikateli roste. „Ozývá se nám stále více podnikatelů, zájem mají desítky firem,“ říká Ondřej Marek, spoluzakladatel portálu Dluhopisy.cz, na němž se emise dluhopisů inzerují.
Jedním z důvodů je nedostatečná atraktivita některých projektů pro banky. „Malá emise je flexibilní alternativa k bankovnímu financování, ke kterému přece jen malé společnosti mají u českých bank horší přístup než u společnosti větší,“ tvrdí ředitel investičního fondu Sirius Martin Burda.
„Bankovní úvěr bez zástavy nemovitostmi není prakticky možné získat. Když už, tak jen stovky tisíc. Zkoušeli jsme to ve třech bankách včetně té, která nám dlouhé roky vede účet,“ potvrzuje Jaroslav Dvořák, dřevovýrobce sídlící nedaleko Velkého Meziříčí.
Úroky stejné jako v bance
Od lidí si na další rozvoj své živnosti chce půjčit až deset milionů korun. Jako fyzická osoba přitom za dluhopisy automaticky ručí celým svým majetkem. Investorům, kteří si jeho dluhopisy pořídí, nabízí devítiprocentní roční úrok. Zhruba stejné peníze by prý platil i za bankovní úvěr.
Firemní dluhopisy● Dluhopisy může vydat kdokoliv – stát, kraje, banky, podniky či fyzické osoby. ● Každý emitent musí připravit prospekt, který obsahuje řadu emisních podmínek, včetně hodnoty dluhopisu, tedy dlužné částky, data splatnosti, úroku či frekvence jeho vyplácení. ● Výhodou bývá zpravidla vyšší výnos než u jiných investic. Rizikem je nesplacení dluhopisu ve stanoveném termínu dlužníkem. ● Prospekt podléhá schválení ze strany ČNB, přesáhne-li emise milion eur (26 milionů korun). |
Zvyšuje se i zájem ze strany investorů. „Daleko více se přitom lidé zajímají o konkrétní věci, o nějakou výrobu, o to, na co si mohou sáhnout, nebo kam se mohou jet podívat,“ tvrdí Marek. V době nízkých úrokových sazeb je lákavý hlavně výnos, který se podle Marka pohybuje v průměru kolem osmi procent ročně.
„Investice do dluhopisů mne zaujaly proto, že mají větší výnos než jiné druhy investic. Tyto malé emise jsou průhledné a konkrétní, vím, do čeho investuji,“ říká osmašedesátiletý pan Josef z Jesenice, který do dluhopisů malých firem vložil zhruba milion korun.
Podle Marka preferují investoři spíše kratší emise, tedy takové, kde se splatnost pohybuje mezi dvěma a třemi roky. „Emitenti pochopitelně usilují o co nejdelší splatnost, ale lidé chtějí peníze rychle zpět,“ říká Marek. Pokud někdo neodhadne situaci a chce třeba půjčit na delší dobu, může se stát, že o jeho dluhopisy nebude zájem a peníze nezíská.
Investor by si měl firmu prověřit
Průměrná investice je podle Marka zhruba 220 tisíc korun, 20 až 30 procent lidí investuje opakovaně. Investor by ale neměl „střílet“ naslepo, firmu by si měl dopředu prověřit. A to i když v porovnání s většími emisemi pro něj může být komplikovanější získat o menší firmě dostatečné informace.
„Za normálních okolností byste měli firmu, které půjčujete, dobře znát od sklepa po střechu: její historii, majitele, hospodaření, produkty nebo služby. Pokud společnost neznáte a přesvědčuje vás o výhodnosti investice jen její marketing, dal bych ruce pryč,“ říká Miloš Filip, ředitel oddělení investičních produktů Generali Investments.
Vedle případů, kdy firma hodlá investory od začátku podvést, se ale podle něj mohou vyskytnout situace, kdy podnik neodhadne budoucí rizika, byznys plán nevyjde podle jeho představ a zkrachuje. Ačkoliv má majitel dluhopisu při konkurzu lepší postavení než akcionář, při rozprodeji majetku má před ním přednost ještě stát a banky.
Marek říká, že investoři jsou většinou poučení a nesázejí „na jednoho koně“. A živnostník Dvořák potvrzuje, že několik případných investorů se u něj bylo skutečně podívat, jak jeho byznys funguje. Jiní se telefonicky zajímali o ekonomiku provozu. Zatím od investorů za své dvouleté dluhopisy získal 3,2 milionu.
„Dluhopisy vybírám podle vlastního odhadu solidnosti emitenta, podle délky splatnosti a podle výnosu. Prostuduji si údaje, které o sobě emitent uvádí, jaké má zázemí, co dokázal v minulosti,“ dodává pan Josef, který se zajímá hlavně o stavební projekty.
