Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Malé zakázky za velké peníze. Silničáři vzkřísili neprůhledný systém

  • 252
Na Ředitelství silnic a dálnic se znovu vrátil neprůhledný systém porcování malých zakázek. Státní firma místo pěti firem oslovuje běžně jen tři, vybrané podniky navíc mají často pochybné zázemí. Za malé zakázky už ředitelství utratilo přes dvě miliardy korun, ale podle ministra dopravy je vše v pořádku.

Na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se potichu vrátili k systému z let minulých, který několikrát kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad nebo pokutoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. To vše v době, kdy ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) tvrdí, že ŘSD je v nejlepším stavu za poslední roky.

Od března do srpna letošního roku uzavřelo ŘSD celkem 347 zakázek, u kterých stačilo oslovit tři firmy a žádné jiné. Šlo o zakázky malého rozsahu, tedy pod šest milionů korun. V součtu jde o tři čtvrtiny všech zakázek. Jiní na ně nedosáhli, neboť se nabídka soutěže na profilu zadavatele vůbec neobjevila.

Jde sice zdánlivě o drobné zakázky, v součtu se však hraje o miliardy korun. Jen za pět měsíců jde o smlouvy za 2,3 miliardy korun, bezmála polovinu všech peněz, které ŘSD za stejné období vysoutěžilo jinak.

Ještě loni za dob ředitelování Davida Čermáka, kterého odvolal exministr Zdeněk Žák, platilo pravidlo, že pro všechny zakázky malého rozsahu musí jednotlivé správy a ŘSD oslovit nejméně pět firem. To je minulostí, ŘSD podle přehledu běžně oslovuje jen tři firmy a spokojí se i s tím, že nabídku pošlou jen dvě.

Zahradnické firmy bez minulosti a sekání trávníku za miliony

Pochybný je i výběr firem, které budou osloveny. Ukázalo se to například u zakázek na sekání trávy nebo prořezy stromů organizované pražským závodem ŘSD. Ten oslovoval firmy vzniklé teprve letos, z nichž většina nesla jména po vinařských odrůdách nebo vinařských regionech.

MF DNES se pokoušela zjistit, jaké zkušenosti firmy se sekáním trávy či kácením stromů mají. Marně. Společnost Malvasier sídlí v kancelářské budově v Praze 4, kde ji nikdo nezná. Shodou okolností hned vedle je pražský závod ŘSD. Firma má webové stránky, kde jen píše, co dělá, jako kontakt je pouze e-mail. Na dotazy po dvou dnech a urgencích odpovědělo „tiskové oddělení“, že je zpracovává. Podobné to bylo například s firmou Erinol, která ani neodpověděla.

Postup pražského závodu je zvláštní i v porovnání s jejich kolegy z jiných částí republiky. Ti většinou osloví nejméně pět firem, navíc firmy se zkušenostmi a mnohaletým působením na trhu, často i krajské správy silnic. Například v Ostravě se takto díky soutěži podařilo odhadovanou cenu snížit na polovinu.

Zákon přikazuje transparentní a nediskriminační přístup, i proto řada zadavatelů dává i malé zakázky na web, aby se k nim mohlo dostat více firem. Například Liberecký kraj ve své směrnici požaduje, aby úředníci u každé zakázky nad 30 tisíc oslovili nejméně pět firem a ještě ji zveřejnili.

Pověřená ředitelka ŘSD Soňa Křítková odmítá, že by se s malými zakázkami dělo něco nekalého. „Všechny zakázky zadáváme v souladu se zákonem. Zakázky malého rozsahu jsou upraveny vnitřním právním předpisem, který respektuje zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení,“ tvrdí Křítková.