O tom, že by se mohl zásadně změnit přístup k modernizaci, informovala agentura ČTK.
Další opravy povrchu by se už mohly provádět metodou takzvané fragmentace, kdy se nevyměňuje podkladová betonová vrstva, ale pouze se rozbije a přetáhne silnou vrstvou asfaltu. Je to rychlejší a levnější, ale podle dřívější studie ČVUT méně trvanlivé. Tuto technologii navrhovalo sdružení Stínové ŘSD, které se stalo kritikem práce silničářů a zejména prací na D1.
Předsedou správní rady Stínového ŘSD je přitom Jiří Petrák, který zároveň radí i šéfovi ŘSD Janu Kubišovi. Ten nedávno vyhodil šéfa Závodu Praha Jana Kroupu, který má na starosti i modernizaci dálnice D1. Místo něj jmenoval Petra Lakomého.
ŘSD nyní uvažuje o tom, že rozestavěné úseky budou dokončeny současnou technologií. Diskutovat se však bude o změně budoucích oprav, řekl Kubiš.
"U nových úseků, které budou soutěženy v tomto roce, považuji za nutné zvážit a projednat, jakou technologií bude ŘSD při modernizaci postupovat, a to například z časového hlediska. Kompletní změny projektů by totiž znamenaly oddálení modernizace," uvedl Kubiš.
Oprava D1 zlevní
Fragmentace spočívá v rozbití současného zvlněného povrchu vozovky, který se na místo odtěžení překryje silnou vrstvou asfaltu. Nyní používaná metoda spočívá ve vybourání původního povrchu, který se včetně zhruba dvaceticentimetrové podkladové vrstvy z dálnice odveze a nahradí se novým cementobetonovým.
Podle Jančury by ale použití metody fragmentace zkrátilo čas stavebních prací na třetinu a stejnou měrou by se snížily i potřebné náklady. Původní plán ministerstva dopravy kalkuloval s cenou zhruba 20 miliard korun. Kvůli snižování objemu peněz plynoucích do stavebnictví a s tím souvisejícím hladu stavebních firem po zakázkách se ale v posledních letech daří ceny stavebních prací soutěžit za zhruba 60 procent projektových cen. Dopravní resort proto původní cenu přehodnotil a očekává náklady za opravy dálnice kolem 15 miliard korun.
Experti: dálnice vydrží jen 15 let
Spor odborníků o použití nejvhodnější technologie na opravu nejstarší tuzemské dálnice měla rozhodnout studie ČVUT, kterou si objednalo bývalé vedení ŘSD. Ta jako vhodnější metodu určila modernizaci s rozšířením vozovky o 75 centimetrů, kterou ŘSD použilo na prvních čtyřech úsecích. Přestože fragmentace by podle studie vyšla na zhruba pět miliard korun, nešlo by o trvalou opravu, a dálnice by tak po dalších deseti až patnácti letech vyžadovala další velkou investici. Pro opravy dálnice by navíc nebylo možné použít peníze z Evropské unie a povrch vozovky by se musel zvýšit o desítky centimetrů.
S tím se ale počítalo už při samotné výstavbě D1, argumentuje Jiří Petrák, bývalý šéf poradenské firmy Mott Macdonald a jeden z nejhlasitějších kritiků prováděné modernizace. Nadjezdy na D1 byly postavené s patnácticentimetrovou rezervou, aby bylo možné na dálnici nové asfaltové vrstvy přidávat, dodal člen Jančurova Stínového ŘSD.
