ČNB však její žádost o licenci ještě oficiálně nemá. "Naposledy jsme udělili licenci loni v říjnu a nyní neevidujeme žádnou žádost," říká mluvčí Alice Frišaufová.
Připravit půdu pro to, aby dosáhla na licenci, má bankéř Jan Struž, který před půl rokem opustil post šéfa tuzemské pobočky ING. Stružovo angažmá kolem První česko-ruské banky se pojí k jeho nové pozici poradce ředitele České konsolidační agentury Pavla Řežábka.
Agentura nyní drží v ruské bance jako dědictví po IPB podíl. "Připravují se řešení, jak s bankou naložit dál. Stát ji může buď rozvíjet a posílit v ní pozici, aby pak asistovala českým podnikatelům mířícím na ruský trh, nebo to nebude reálné a podíl prodáme. Posoudíme, co je výhodnější," říká Radka Kafková z představenstva ČKA.
Po pádu IPB se z První česko-ruské banky postupně stal téměř čistě ruský finanční dům. Český podíl je dnes už jen 5,5 procenta. Jejím hlavním majitelem je od loňského listopadu ruská firma Strojtransgas, která buduje zařízení na těžbu a rozvod zemního plynu.
Vyrostla hlavně na exkluzivních zakázkách pro plynařský gigant Gazprom. Nový vlastník doplnil kapitál banky o 8 milionů dolarů, čímž v ní získal podíl bezmála 95 procent.
Strojtransgas přesto v bance ponechal velký vliv českému státu Česko má tři křesla v dozorčí radě i svého zástupce v představenstvu. "Stát má možnost navýšit kapitál a získat až poloviční podíl v bance. Rozhodnout musí ministři," říká mluvčí konsolidační agentury Jiří Pekárek.
Stát převzal také dluhy ruské banky vůči bývalé IPB a mohl by je přeměnit na majetkový podíl. Čeští diplomaté také zkoušejí, zda by podíl v ruské bance nešel zvýšit výměnou za část nedobytného ruského dluhu.
O tom nedávno jednal v Moskvě i ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Tomu však není nakloněn prezident Putin," říká nejmenovaný diplomatický zdroj. V Rusku je První česko-ruská banka s bilancí přes deset miliard korun trpaslíkem.
