Ekonomický experiment s devizovými a zlatými rezervami odráží prezidentovo přesvědčení, že zlato a tvrdá měna jsou nejlepší zárukou ruské finanční nezávislosti.

Ekonomický experiment s devizovými a zlatými rezervami odráží prezidentovo přesvědčení, že zlato a tvrdá měna jsou nejlepší zárukou ruské finanční nezávislosti. | foto: AP

Putin sází na zlato a cizí bankovky v sejfech. Mají zmírnit propad rublu

  • 144
Přestože se Rusko utápí v nejdelší recesi za posledních dvacet let, objevila se teď jedna dobrá zpráva. Ruská centrální banka má slušné rezervy. Pád rublu to sice nezastaví, pro ekonomiku ale představují polštář. Prezident Putin na devizové rezervy a zlato sází od ekonomické krize v roce 2008.

Pozitivně vyhlíží ukazatel devizových a zlatých rezerv - pro Vladimira Putina velmi důležitých. Ruská centrální banka k 19. únoru disponovala v devizách a ve zlatě celkovou částkou 379 miliard amerických dolarů. To je od loňského dubna nárůst o 29 miliard, uvedla agentura Bloomberg.

KOMENTÁŘ: Putinův ropný problém protéká naskrz ruskou ekonomikou

Už loni v létě se první náměstek předsedy Banky Ruska Dmitrij Tulin nechal slyšet, že regulátor plánuje zvýšení zlatých a devizových rezerv během tří až pěti let na 500 miliard dolarů.

Celková hodnota ruských zásob zlata se koncem prosince, kdy by kov na svém šestiletém minimu, pohybovala kolem 48,6 miliardy. Teď, s masivním nárůstem ceny zlata v novém roce, se předpokládaná hodnota ruských zásob odhaduje na zhruba 61,8 miliard dolarů.

To znamená, že zatímco nízká cena ropy tvrdě dopadá na ruský rubl, strmý růst zlata naopak může ruské centrální bance pomoci tlak zmírnit. Pokud bude cena žlutého kovu stoupat i nadále, mohl by rubl předešlé ztráty dohnat, věří Kreml.

Rozšíření rezerv namísto intervence

Zatímco Čína a Saúdská Arábie nalily desítky miliard dolarů na podporu svých měn, centrální banka v Moskvě intervenovala jen jednou. Poté, co koncem roku 2014 neúspěšně vložila přes 67 miliard dolarů na pozvednutí rublu, už v tomto směru nezainvestovala ani kopějku. Namísto toho Moskva nakoupila valuty.

„Žádné výdaje z měnových rezerv rubl neupevní,“ prohlásil několik týdnů po pokleslu rublu na nová minima náměstek guvernéra centrální banky Tulin. „Vystřílet všechny náboje najednou je velice jednoduché. To by pro nás ale znamenalo Pyrrhovo vítězství.“

Podle vysokých ruských úředníků, kteří s Vladimirem Putinem ekonomické záležitosti řešili, ekonomický experiment jasně odráží prezidentovo přesvědčení, že zlato a tvrdé měny v devizových rezervách jsou nejlepší zárukou ruské finanční nezávislosti. Od roku 2000, kdy se Putin chopil moci, dosahovaly rezervy pouhých 13 miliard dolarů.

„Vladimir Putin si uvědomil sílu rezerv někdy v letech 2008 až 2009, díky nim přežil ekonomickou krizi bez významnějších ztrát,“ konstatuje bývalý ruský ministr financí Alexei Kudrin, který dodnes s prezidentem ekonomické záležitosti konzultuje.