Prezident Vladimir Putin navštívil po uvalení sankcí moskevský obchod s...

Prezident Vladimir Putin navštívil po uvalení sankcí moskevský obchod s potravinami. | foto: Reuters

Byznys v Rusku se nadechuje. Západní sankce ekonomice pomohly

  • 709
Chcete tady prodávat? Potom zde i vyrábějte. Nekompromisní obchodní politika Ruska pomáhá kromě lepších cen ropy zemi opět se postavit na nohy. Před rokem to vypadalo s ruskou ekonomikou nevalně, teď se probouzí k životu. A láká i české firmy.

Rusku se začíná o něco lépe dařit nejen díky pozvolnému vzestupu světových cen ropy, s níž tamní hospodářství stojí a padá. Paradoxně pomohly i západní sankce, na které Kreml reagoval vlastním omezením dovozu. A to podle expertů otevřelo prostor pro výrobu přímo v Rusku, protože bylo třeba nějak nahradit výpadek zboží z dovozu.

Jak však upozorňuje agentura Bloomberg, příznivé údaje o růstu ekonomiky, které publikovala ruská centrální banka, ovlivnila také přepočítaná statistika a přímé zahrnutí vojenských výdajů, které meziročně rostly dvouciferným tempem.

Banka tvrdí, že Rusko vybředlo z recese už začátkem loňského roku. O několik čtvrtletí dříve, než se čekalo a než předpovídaly mezinárodní instituce. Vzestup ekonomiky se podle centrální banky čeká i během celého letošního roku, v prvním kvartále by měla růst o 0,4 až 0,7 procenta, ve zbytku roku ještě rychleji.

A podobně optimističtí jsou i analytici. „První letošní měsíční data naznačují, že Rusko čeká v roce 2017 zřetelné oživení,“ říká Dmitrij Polevoj, hlavní ekonom skupiny ING v Rusku. Vyšší ekonomická aktivita je podle něj spojena s o něco silnějším rublem, nižší inflací a oživující se domácí poptávkou.

Rusko se také, alespoň částečně, snaží zbavit své závislosti na exportu ropy a zemního plynu. Zatímco ještě v roce 2014 tvořil polovinu příjmů státního rozpočtu, loni to bylo už jen 36 procent. Podíl těchto surovin na celkovém vývozu se během stejného období snížil ze tří čtvrtin na polovinu.

Vyrobeno v Rusku. Jinak nelze

Překvapivě však loni zaznamenala zhruba pětiprocentní růst odvětví, kde se to příliš nečekalo. Jako například chemický průmysl, zemědělství či strojírenství. Projevuje se tak politika nahrazování dovozu, která ještě umocnila dlouhodobou snahu přinutit zahraniční firmy, aby do Ruska přesunuly svou výrobu, pokud tu chtějí prodávat.

Vývoj ruské ekonomiky

Je to patrné například v automobilovém průmyslu.

„Všechny zahraniční značky, které jsou na trhu úspěšné, lokalizují, respektive musí lokalizovat svou výrobu v Rusku. Postupné navyšování místní produkce byla podmínka nutná pro vstup na trh a je jasně zakotvena v ruské legislativě,“ říká český obchodní rada v Moskvě Martin Bašta.

Podle odhadů jsou dnes více než dvě třetiny výrobků v automobilovém průmyslu „ruského“ původu. Třeba táborský výrobce zapalovacích svíček Brisk proto loni otevřel v Toljatti v Samarské oblasti svůj nový závod za pět milionů eur (135 milionů korun). Fabrika má v první fázi pokrýt poptávku největší ruské automobilky Avtovaz, který většinově vlastní aliance Nissan-Renault.

„Cílem je, aby se v novém závodě v Rusku vyrábělo pět milionů svíček ročně. Možností je ale i další navyšování objemů výroby až na deset milionů kusů ročně pro potřeby dalších automobilek v Rusku,“ řekl při otevření podniku loni v říjnu majitel Brisku Mojmír Čapka.

Brisk od té doby získal další zakázku, stal se generálním dodavatelem snímačů pro Avtovaz. Zatímco zpočátku je bude do Ruska dovážet, v roce 2019 plánuje přesun technologií do haly v Toljatti, kde se budou snímače montovat.

Už loni na jaře se v Nižném Novgorodu otevřel závod firmy Brano, kterou postavila jihlavská společnost PSJ. Tlak na větší lokalizaci výroby roste podle Bašty i v dalších oborech, nejen v autoprůmyslu.

Snahu o přímou přítomnost v Rusku dokládají i statistiky. České přímé zahraniční investice v Rusku jen za první polovinu loňského roku dosáhly 148 milionů dolarů (přibližně 3,7 miliardy korun), což je téměř tolik jako za předchozí dva roky dohromady.

Naopak vývoz z Česka do Ruska od roku 2012, kdy dosáhl 118 miliard korun, stále klesal až na loňských 75 miliard. I tady se trend obrací, díky posilujícímu rublu se vyplatí do Ruska vyvážet. Jen v lednu se z Česka do Ruska vyvezlo meziročně téměř o 35 procent víc.

„Se zlepšujícími se výsledky ruské ekonomiky lze očekávat i nárůst objemů našeho zahraničního obchodu s Ruskem,“ míní Bašta.