Údajné plány ruských firem souvisí podle bankéřů s obavami, že západní sankce by mohly ruským firmám přístup k dolarům znesnadnit.
"V posledních týdnech je na trhu značný zájem ze strany velkých ruských korporací o využívání různých produktů v žen-min pi (oficiální název pro čínský jüan) a v jiných asijských měnách a také o zakládání účtů v asijských lokacích," řekl Financial Times šéf Deutsche Bank v Rusku Pavel Tepluchin.
Generální ředitel ruské státní banky VTB Andrej Kostin uvedl, že jedním z "hlavních úkolů" banky je rozšířit používání nedolarových měn. "Vzhledem k rozsahu našeho bilaterálního obchodu s Čínou je teď prioritou umožnit vypořádání v rublech a jüanech, na čemž nyní pracujeme," řekl Kostin během brífinku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Tento krok, tedy otevírání účtů pro obchodování v jüanech, v hongkongských nebo v singapurských dolarech, poukazuje na snahu Ruska obrátit se v době napjatých vztahů s Evropou více k Asii. Americké a evropské banky po ruském záboru ukrajinského Krymu letos v březnu dramaticky zpomalily činnost v oblasti poskytování úvěrů v Rusku. Sankce tlačí ruské společnosti k tomu, aby omezily závislost na západních finančních trzích, podotkl Financial Times.
O možné změně kontraktů na jinou měnu než americký dolar či o denominaci dlouhodobých kontraktů na jüan prý se zákazníky jednaly ropná divize ruského plynárenského podniku Gazprom a těžařský gigant Norilsk Nickel. Kroky v tomto směru konal i jeden nejmenovaný ruský výrobce, který získává 70 procent příjmů z vývozu v amerických dolarech.
Někteří politici naznačili, že Moskva by na západní sankce měla odpovědět naprostou "oddolarizací" své ekonomiky. Putinův ekonomický poradce Andrej Belousov však uvedl, že dokud Rusko není terčem odvětvových sankcí, které by omezily přístup ekonomiky k dolarům, nepodnikne podle jeho názoru žádné kroky k dosažení "umělé oddolarizaci".
