Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Farmáři kvůli ruskému embargu krvácejí, vepřové prodávají na psí žrádlo

  19:45aktualizováno  19:45
Ruské embargo na dovoz evropských potravin citelně dopadá především na chovatele prasat. Rusko bylo ještě před dvěma lety největším odběratelem evropského vepřového, nyní se farmáři přebytky snaží prodat v Asii. Sklady však mají plné tučnějšího masa a sádla, které Asiaté nechtějí.

Selata v německém Schoenfeldu. | foto: AP

Rodina Sorena Sondergaardse chová prasata už 138 let bez přestávky. Rok 2015 je pro ně však zatím tím nejhorším, co zažili. „Je to docela dramatická situace pro malé firmy jako je ta naše. V Dánsku je hodně farem, které končí,“ postěžoval si agentuře Bloomberg 35letý Sondergaards.

Evropská unie je největší producent vepřového masa na světě. Minulý rok vyvezla celkem 22,4 milionů tun vepřového, což je dvakrát více než Spojené státy. Chovatelé však nyní řeší, co s přebytky.

Nejvíce evropského masa tradičně skupovalo Rusko, kam ještě v roce 2013 směřovala čtvrtina evropské produkce v hodnotě 1,4 miliardy eur (asi 37,8 miliardy korun). Obyvatelé největší země na světě si však na evropském vepřovém už rok a půl pochutnat nemohou.

Rusko zakázalo dovoz vepřového z Evropy v lednu 2014 poté, co se u divokých prasat v Litvě a Polsku objevil prasečí mor. V srpnu téhož roku Moskva navíc uvalila embargo na dovoz západního masa, ovoce, zeleniny a mléčných výrobků jako reakci na západní sankce za ruskou anexi Krymu a agresi v Donbasu.

Ceny vepřového od té doby klesly o 16 procent. Zatímco ještě před rokem se kilo jatečního vepřového v průměru prodávalo za 1,78 eura (asi 48 korun), nyní cena spadla na 1,49 eura (asi 40 korun). Aby se jim chov vyplatil, potřebují farmáři prodávat kilo maso aspoň za 1,60 eur.

Embargo se dotklo i českých exportérů vepřového. „Viděl jsem čísla v jednom chovu a ceny některých vepřových produktů jsou třicet procent pod výrobními náklady. Chovatelé nechtějí omezovat produkci, která už je tak dost nízká. Je však otázka, jestli to střední a malé firmy vydrží,“ řekl iDNES.cz bývalý prezident Agrární komory a senátor Jan Veleba. Podle něj prochází Česko nyní obdobím, které by se dalo nazvat „vepřovou krizí“.

Asiaté tučné nechtějí

Evropští producenti vepřového masa nyní kvůli ruskému embargu hledají nové exportní příležitosti. „Státy jako Německo nebo Dánsko, které mají velkou produkci vepřového, ho teď kvůli přebytkům prodávají například i do České republiky,“ uvedl Veleba. Kromě toho se zaměřili i na asijský trh a podle Veleby prodávají maso například do Japonska.

Vývozu sice napomohlo slabší euro, asijští zákazníci však mají zcela jiné chutě než Rusové. Nechtějí například kupovat tučnější maso či sádlo vhodné na výrobu klobás. Výkupní cena prasat tak zůstává stále dole.„Napříč Evropskou unií jsou výkupní ceny prasat obecně pod výrobními náklady,“ říká britský obchodní specialista Stephen Howarth.

Přebytečné tučné vepřové prodávají nyní chovatelé na průmyslové zpracování nebo do firem vyrábějících krmení pro domácí mazlíčky. Ty však platí mnohem méně než potravinářský průmysl. S rostoucími cenami krmiva pro prasata přijdou někteří chovatelé o zisk úplně. 

Sankce se však dotkly i jiných odvětví zemědělské produkce. Stěžují si zpracovatelé mléka i chovatelé skotu. Sankce přitom budou i nadále pokračovat. Prodloužení hospodářských sankcí by mělo trvat do konce ledna příštího roku (více čtěte zde).

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal vyhlášku, podle které se veškeré zemědělské produkty a potraviny dovezené do Ruska v rozporu s vyhlášeným embargem mají ničit na hranicích. Podle listu Kommersant už na ruských hranicích existují speciální pece, v nichž se nebezpečná nebo nezákonně dovážená produkce likviduje.

Sondergaard však ani přes nepříznivé podmínky neuvažuje, že by s chovem přestal, a to i když jeho rodině hrozí, že letos prodělá až 100 tisíc euro (asi 2,7 milionu korun).  „Z toho asi úplně není cesta ven. Pojedeme naplno a budeme doufat, že se to zlepší,“ uvažuje farmář, jehož rodina chová prasata už od roku 1877.



Témata: Rusko a sankce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.