Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko je na žebříčku smrtelných leteckých katastrof druhé nejhorší

  11:03aktualizováno  11:03
V Rusku se podle serveru Aviaton Safety Network od roku 1945 stalo 326 fatálních leteckých havárií, při kterých zemřelo 7 134 lidí. Země je tak po Spojených státech druhým regionem s největším počtem fatálních leteckých katastrof. V USA přišlo o život od roku 1945 celkem 10 548 lidí v některé z 772 leteckých nehod.

Podle serveru Aviation Safety Network se v Rusku od roku 1945 stalo 326 fatálních leteckých havárií, při kterých zemřelo 7134 lidí. Ilustrační foto | foto: AP

Web Aviaton Safety Network ovšem pouze registruje tragické události a statistiky pro dané země či regiony nezohledňují například hustotu leteckého provozu, velikost území či celkovou úroveň letecké bezpečnosti v oblasti.

Dosud poslední nehoda s fatálními následky se v Rusku stala loni v listopadu, kdy se při přistávání zřítilo letadlo tatarstánských aerolinek mířící z Moskvy do Kazaně. Při pádu a následném požáru zemřelo všech 44 pasažérů a šest členů posádky.

Po této nehodě upozornil ruský poslanec Dimitrij Gudkov, že Rusko je sice v počtu leteckých katastrof po USA až druhé, letecký provoz je však v obou zemích neporovnatelný. Zatímco ve Spojených státech se ročně prodá miliarda letenek, v Rusku je to jen 75 milionů.

A zatímco USA se v posledních letech letecké tragédie vyhýbají, Rusko jich má na kontě hned několik.

Země s největším počtem nehod od roku 1945
PořadíZeměPočet nehodObětiOběti na zemi
1USA77210548130
2Rusko326713424
3Kanada17717642
4Brazílie176268867
5Kolumbie173282431
6Velká Británie103128611
7Francie101224015
8Mexiko96125353
9Indie94234426
10Indonésie94190852
Zdroj: Aviaton Safety Network
Pozn.: Tabulka nezahrnuje nehody vojenských strojů, soukromých tryskáčů a oběti únosů.

V noci z pondělí na úterý 21. října na moskevském letišti Vnukovo havarovalo soukromé letadlo, když se srazilo se sněžným pluhem. V troskách zahynul šéf francouzské ropné společnosti Total Christophe de Margerie a tři členové posádky. Řidič pluhu z nehody vyvázl bez zranění, podle vyšetřovatelů byl opilý (více čtěte zde). 

Mezi letecké tragédie v Rusku, které nejvíce rezonovaly, patří případy Smolensk a Jaroslavl. První oplakali Poláci, druhý Češi.

Při pádu polského vládního speciálu Tupolevu TU154 u ruského Smolenska zahynulo v dubnu 2010 téměř sto lidí včetně prezidenta Lecha Kaczynského a jeho manželky. Delegace, v níž bylo 97 vysoce postavených politiků, vojáků a duchovních, mířila do Katyně uctít památku tisíců Poláků, které popravili Rusové za druhé světové války na příkaz Josifa Stalina. Letadlo se zřítilo při přistání na letišti ve Smolensku. Katastrofu nikdo nepřežil. Ruští i polští vyšetřovatelé zjistili sérii pochybení posádky letadla. Varšava ale odmítá výhradní odpovědnost za nehodu a poukazuje také na nedostatky smolenského letiště a jeho bezpečnostního zajištění (více o katastrofě čtěte zde).

V září 2011 se na chvíli zastavil hokejový svět. Během pádu letadla s týmem KHL zahynulo u ruské Jaroslavle 44 lidí, mezi nimi i tři čeští hokejoví reprezentanti Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. Vyšetřování nehody trvalo víc než tři roky (o viníkovi nehody čtěte zde).

Vina za neštěstí přitom původně padla na pilota, který tragédii podobně jako dalších 43 pasažérů nepřežil a který při startu údajně nedopatřením brzdil. Nezávislí vyšetřovatelé sice pár měsíců po havárii došli k závěru, že hlavní příčinou byla zastaralá a neudržovaná ruská technika, tamní úřady však tuto verzi vyloučily. 

Ruský vyšetřovací výbor nedávno toto stanovisko jen oficiálně potvrdil. Kromě pilota obviňuje zástupce ředitele aerolinek Jak-servis Vadima Timofejeva, jenž měl porušit bezpečnostní pravidla letového provozu. A to především tím, že nezákonně připustil posádku k letu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.