Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ruská odveta za sestřelený Suchoj: práce na plynovodu do Turecka stojí

  13:03aktualizováno  13:03
Rusko pozastavilo přípravné práce v projektu plynovodu Turkish Stream. Informoval o tom ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Plynovodem Turkish Stream má proudit ruský zemní plyn do Turecka a z něj dál do Evropy. Turecký premiér oznámil, že společně s Azerbajdžánem urychlí výstavbu plynovodu vedoucí přes Turecko na hranice Evropské unie.

Zaměstnanec Gazpromu prochází kolem plynovodu v přečerpávací stanici Sudža. | foto: Reuters

„Práce na plynovodu Turkish Stream byly zastaveny,“ uvedl Novak, jehož citovala agentura Reuters. Rozhovory o výstavbě jaderné elektrárny, kterou má v Turecku vybudovat ruská společnost Rosatom, ale prý zůstávají nadále otevřené.

Sestřelení Su-24

Na plynovodu Turkish Stream začal ruský plynárenský podnik Gazprom pracovat poté, co koncem loňského roku odstoupil kvůli neshodám s Evropskou unií od projektu South Stream. Ten měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.

Několik hodin po prohlášení ruského ministra uvedl turecký premiér Ahmet Davutoglu na čtvrteční společné tiskové konferenci s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, že Azerbajdžán společně s Tureckem urychlí výstavbu plynovodu Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP). Bude jím proudit ázerbájdžánský plyn přes Turecko na hranice Evropské Unie. Projekt by měl být dokončen před termínem stanoveným na rok 2018.

Prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie slavnostně zahájili výstavbu plynovodu TANAP, jehož náklady se odhadují na deset miliard dolarů, letos v březnu. Prostřednictvím navazujícího plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie v něm mají země EU získat další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu.

TANAP má přepravovat ázerbájdžánský plyn z obřího kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem. Proudit jím má plyn v počátečním objemu 16 miliard krychlových metrů ročně.

Většinovým podílníkem v TANAP je ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR s 58 procenty. Turecký státní podnik Botas v něm vlastní 30 procent a 12 procent má britská ropná společnost BP. TANAP má do roku 2023 zvýšit přepravní kapacitu na 23 miliard kubíků a v roce 2026 má jeho kapacita dosáhnout 31 miliard krychlových metrů.

Vztahy mezi Ruskem a Tureckem se zhoršily minulý týden, když turecká stíhačka sestřelila ruský bombardér. Rusko v sobotu vyhlásilo slibované sankce proti Turecku, které citelně omezují vývoz tureckého zboží na ruský trh a blokují turistický ruch.

Agentura TASS už minulý týden uvedla, že kromě omezení dovozu zboží nebudou v Rusku zaměstnávaní turečtí občané, turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky a omezí se i dopravní spojení (více čtěte zde). Od ledna pak bude pozastaven bezvízový styk.

Turecko sestřelilo ruský suchoj 24. listopadu na syrsko-turecké hranici. Ankara tvrdí, že se stroj pohyboval v tureckém vzdušném prostoru a jeho posádka byla před zásahem desetkrát varována. Moskva zase trvá na tom, že letoun neopustil syrský vzdušný prostor a stroje mezi sebou vůbec nekomunikovaly (více čtěte zde).
Turecko podle Putina sestřelilo letoun kvůli ropě od IS:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.