Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům vlády Vladimira Putina. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998.

Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům vlády Vladimira Putina. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. | foto: AP

Kurz rublu se opět prudce propadl, noční intervence nepomohla

  • 2744
Ruský rubl v úterý ztratil všechny zisky dosažené po nočním zásahu centrální banky a obnovil sestup na nová minima. V pondělí zažila ruská měna nejprudší propad od finanční krize v Rusku v roce 1998 a centrální banka na to reagovala zvýšením základní úrokové sazby o 6,5 procentního bodu na 17 procent. Od počátku roku rubl ztrácí zhruba 50 procent.

Rubl zahájil obchodování vzestupem vůči dolaru o devět procent na 58,60 RUB/USD. Kolem 13:00 SEČ byl už ale na novém minimu 77 rublů za dolar.

Pád rublu

Odpoledne rubl část ztrát smazal a kolem 15:30 SEČ se již dolar prodával za 72, 50 rublu. Proti pondělnímu závěru tak ruská měna ztrácela zhruba 12 procent.

Viceguvernér centrální banky Sergej Švecov uvedl, že banka je připravena zavést další opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů, a navázat tak na prudké zvýšení úrokových sazeb, k němuž přikročila v noci. Dodal, že situace na ruském akciovém i devizovém trhu je nyní kritická.

V pondělí kurz ruské měny poprvé překročil hranici 60 rublů a večer se dostal až na 65,90 RUB/USD, což znamenalo jednodenní propad o více než deset procent. Od počátku roku rubl ztrácí zhruba 50 procent.

Analytici označují úterý pro rubl za klíčový. Trh bude sledovat, zda zásah centrální banky bude dostatečný, nebo zda budou muset měnu podpořit další kroky, řekl agentuře Reuters obchodník Igor Akinšin z Alfa Bank. Analytici Eurasia Group se domnívají, že pokud zvýšení sazeb pád rublu nezastaví, přijdou na řadu méně ortodoxní kroky.

Kurz rublu vůči dolaru za posledních 20 let:

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová v televizním rozhovoru uvedla, že oslabování rublu je pro ekonomiku signálem, aby se přizpůsobila nové situaci, kdy prudce klesají ceny ropy a Rusko postihují západní sankce. Dodala ale, že centrální banka je připravena koordinovat své kroky s vládou. Předtím mluvčí prezidenta Vladimira Putina ke zvýšení úroků řekl, že Kreml nemůže komentovat kroky nezávislé centrální banky.

Zvýšením sazeb chce centrální banka podle guvernérky omezit negativní dopady slabého kurzu rublu na ekonomiku. Nabiullinová rovněž řekla, že ruské firmy budou i v situaci podstatně slabšího rublu schopny splácet své zahraniční dluhy.

Ruská centrální banka na podporu měny naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu před týdnem ve čtvrtek, tehdy to bylo o jeden procentní bod na 10,5 procenta.

Přísnější měnová politika by mohla zbrzdit inflaci, která v listopadu činila 9,1 procenta. Počátkem roku by pak inflace podle centrální banky mohla dosáhnout až 11,5 procenta.

Cena za válku

Ruská měna se spolu s tamní ekonomikou dostala pod značný tlak v důsledku ukrajinské krize, západních sankcí proti Moskvě a prudce klesajících cen ropy. Ty ztrácejí z červnových maxim rovněž přes 40 procent.

Investoři na ruském trhu se nyní obávají prohloubení protiruských sankcí. Ve čtvrtek schválily obě komory amerického Kongresu zákon, který otevírá dveře k dodávkám zbraní Ukrajině a k rozšíření sankcí. V případě výpadků v dodávkách zemního plynu členským státům NATO se má na sankčním seznamu USA ocitnout i ruský monopolní vývozce plynu Gazprom.

Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům vlády Vladimira Putina. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva.

Chmurná předpověď

Ruská centrální banka v pondělí navíc předpověděla, že ekonomika příští rok klesne zhruba o 4,5 procenta, pokud ceny ropy zůstanou na nynější úrovni kolem 60 dolarů za barel. Podle ní se v posledním čtvrtletí tohoto roku zvýší objem odlivu kapitálu ze země na vysokou úroveň srovnatelnou s odlivem prvních tří měsíců roku.

Počátkem prosince ruská vláda připustila, že ekonomika příští rok asi klesne o necelé jedno procento. Rusko by tak zažilo první recesi od roku 2009, kdy se jeho ekonomika v důsledku světové finanční krize propadla o téměř osm procent. Pesimistický scénář vlády na příští rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) až o čtyři procenta. Vláda do té doby předpovídala, že příští rok HDP vzroste o 1,2 procenta.

Odliv kapitálu z Ruska se v prvním čtvrtletí prudce zrychlil na zhruba 62 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč), pak se ale zpomalil. Za prvních devět měsíců roku dosáhl čistý odliv kapitálu 77,5 miliardy dolarů, což bylo 75 procent nad úrovní stejného období loňského roku.

V příštím roce odteče z Ruska podle odhadu banky asi 120 miliard dolarů. V dalších letech se odliv zpomalí a v roce 2017 ze země odejde 55 miliard dolarů.

,