Ruský prezident řekl, že Rusko poskytne Turecku slevu na nákup plynu v rámci širších dohod, které zahrnují vybudování plynovodu. Moskva také zruší embargo na dovoz tureckého zboží.
Projekt plynovodu TurkStream navrhlo Rusko před několika lety jako náhradu za nezdařený plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán. Projekt se ocitl u ledu, když turecké stíhačky loni v listopadu sestřelily u syrsko-tureckých hranic ruský bombardér. (více čtěte zde). Vztahy obou zemí tak prudce ochladly. Erdogan se později za incident omluvil a oba prezidenti se v srpnu sešli v Rusku, aby oznámili návrat k předkrizovým poměrům.
Původní plány plynovodu TurkStream počítaly s celkovou kapacitou 63 miliard metrů krychlových ročně, později však byla jeho plánovaná kapacita snížena na 32 miliard metrů krychlových.
Erdogan v pondělí na společné tiskové konferenci s Putinem také řekl, že po normalizaci vztahů obou zemí předpokládá také urychlení plánů na výstavbu jaderné elektrárny, kterou má Rusko postavit v Akkuyu v jihoturecké provincii Mersin na pobřeží Středozemního moře. Kontrakt na výstavbu první turecké jaderné elektrárny v hodnotě dvaceti miliard dolarů (asi 480 miliard korun) vyhrál v roce 2013 ruský státní podnik Rosatom. Projekt pozastavilo ochlazení vztahů loni v listopadu.
Plánovaná trasa plynovodu z Ruska do Turecka pod Černým mořem
Posílení vojenské spolupráce
Putin s Erdoganem se také dohodli na posílení vojenských kontaktů svých zemí. Oba zároveň zdůraznili nutnost zajištění humanitární pomoci pro válkou zmítané syrské město Aleppo, neshodili se však na podmínkách jejího doručení. Oba prezidenti se též vyslovili pro rychlý postup normalizace rusko-tureckých vztahů.
„Rusko stejně jako Turecko jsou pro rychlý konec krveprolití v Sýrii a pro přechod k politickému jednání,“ uvedl na společné tiskové konferenci podle agentury DPA Putin. Erdogan nicméně zdůraznil, že otázkou zůstává, jak umožnit dodání humanitární pomoci do Aleppa. Putin k tomuto tématu řekl, že jediným problémem je zajistit bezpečnost doručení této pomoci.
Rusko o víkendu vetovalo v Radě bezpečnosti OSN rezoluci navrhující příměří a bezletovou zóna v syrském Aleppu. Západní země zase nezvedly ruku pro ruský protinávrh, který nepočítal se zákazem vojenských přeletů nad městem.
Rusko i Turecko se ve válce v Sýrii přímo angažují a společně se zaměřují zejména na pozice islámských extremistů. Každá ze zemí ale podporuje jinou stranu konfliktu: Rusko prezidenta Bašára Asada a Turecko povstalce bojující za Asadovo svržení.
Ruský a turecký prezident se dohodli rovněž na intenzivnějších kontaktech svých ministerstev obrany a tajných služeb. Putin také podle agentury TASS řekl, že státní vesmírná společnost Roscosmos se bude ucházet o zakázku týkající se vývoje a vyslání tureckých komunikačních satelitů do vesmíru.
