Chleba se v ruské metropoli prodává všude - přímo z korby nákladního auta, v dřevěné boudě na tržišti i pod plachtou na ulici. Jeho výroba se stala výhodnou nelegální cestou k penězům, protože jej každý potřebuje a inspektoři ji i přes četné kontroly nemohou zakázat.
Přitom se často stává, že falešný chleba není nejen chuťově na výši, ale může přímo uškodit lidskému organismu. Loni inspekce zabavila více než dvě tuny chleba nevhodného k užívání, který byl vyroben z plesnivé či jinak závadné mouky. Za to udělila pokutu 26 tisíc rublů, což není ani půl kopějky na jeden bochník.
Neutěšená situace ale panuje také na trhu s dalšími potravinami i spotřebním zbožím. Experti například tvrdí, že 80 procent minerálních vod je falešných, vyrobených pomocí jodu, soli, sody a vody z vodovodu.
Na rozdíl od vodky, kdy se doporučuje láhví zatřepat a kupovat jen v případě, že se uvnitř objeví "bublinková zmije", podobné vizuální testování u vody neobstojí. Podezření obsahu lahví s vinětami Boržomi, Narzan, Merkurij, Jessentuki a dalších známých léčebných pramenů se tak může mít zcela opačný efekt.
Čaj, máslo, kaviár a také nejrůznější drogistické zboží se balí do úhledných obalů, známých z televizních reklam, které se téměř neliší od originálu. Nehledě na četné prověrky na tržištích i v obchodech jsou pokoutní výrobci odhaleni jen málokdy.
Skupina pro ochranu firemních značek, jejímiž členy jsou firmy jako Nestlé, Procter & Gamble, Philip Morris či Energizer, spočítala své ztráty za loňský rok na 473 milionů dolarů.
Ačkoli v Rusku hrozí za porušení ochrany obchodní značky až pětileté vězení, tržiště jsou stále plná falešného oblečení i obuvi světových značek. Experti odhadují, že padělky tvoří zhruba 60 procent produkce realizované na ruském trhu.
Pověstná moskevská Gorbuška, kde se prodávají pirátské videokazety, CD a počítačová produkce, se už léta vyhýbá jakýmkoli postihům. Loni se dokonce chaotické tržiště z parku přestěhovalo do moderně zrekonstruované haly bývalé továrny a prodejci na své padělané zboží poskytují záruku.
