Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rusnok: Česko je na euro připravené. Musíme však ještě zvýšit mzdy

  9:21aktualizováno  9:34
Česko je na přijetí eura připravené a zvládlo by jej. Bylo by ale dobré před tím snížit rozdíl mezi cenami a mzdami, řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný. Eura nakoupená v rámci intervencí by podle něj bylo nejlepší investovat.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok. | foto: ČTK

Propast mezi Českem a eurozónou v oblasti cen a příjmů je veliká a bylo by dobré ji před přijetím eura snížit, řekl v rozhovoru s ČTK guvernér.

„Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje,“ uvedl guvernér.

V současné době je podle Rusnoka dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. „Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, tak v ČR rostou o pět procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toto využít, a to se i děje,“ řekl guvernér.

Reformou kvůli přijetí eura by podle něj měl projít státní rozpočet. Přijetím eura se ČR zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. „A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky více pružné. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje,“ uvedl.

Dalším problémem je podle něj dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. Projekt Bankovní unie podle Rusnoka provází velká byrokracie. Navíc záchranný fond nemá dostatek peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů.

Sazby se nejspíše mírně zvýší

Guvernér ČNB také uvedl, že současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. Případné zvýšení nebude výrazné, dodal.

Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.

„Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.

Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.

Co teď s nakoupenými eury?

Co se týče v rámci intervencí nakoupených eur, ČNB je hodlá investovat, aby dosáhla vyšších výnosů, uvedl Rusnok. Cílem je omezit ztráty z přecenění rezerv. Může tak učinit například přesunem části rezerv z méně výnosných eur na dolary nebo nákupem kvalitních dluhopisů. Důvodem je mimo jiné snaha zmírnit kumulované ztráty banky z přecenění rezerv v souvislosti s posilování koruny po konci intervencí. Rusnok upozornil, že jde o úvahy a banka o takových krocích nikdy neinformuje předem.

„Část devizových rezerv, kterou nepotřebujeme nutně pro měnovou politiku, budeme pravděpodobně orientovat více výnosově. Uvažujeme o změnách v měnové struktuře, například dolar vynáší více než eura. Logicky je zde prostor pro další instrumenty, byť stále relativně bezpečné. Jde o různé dluhopisy kryté zástavami americké nebo evropské provenience. Prostor by se mohl najít také například pro korporátní dluhopisy, což Evropská centrální banka běžně dělá,“ řekl. Investice ČNB stále zůstanou poměrně konzervativní, dodal.

ČNB měla ke konci května devizové rezervy za 3,27 bilionu korun. Za jejich růstem v posledních letech jsou především intervence ČNB, kdy centrální banka od listopadu 2013 do letošního dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.

Jiří Rusnok byl v dubnu hostem Rozstřelu. Řeč byla o intervencích i o euru:

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Tržby Budějovického Budvaru jsou rekordní. Přesahují dvě a půl miliardy

Tržby národního podniku Budějovický Budvar se loni zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy korun. Hrubý zisk klesl o necelá čtyři procenta na 337,3...  celý článek

Sparťanský útočník David Lafata slaví gól.
Lafata prokopal cestu ostatním, šanci na vrácení daní mají stovky sportovců

Vítězství fotbalisty pražské Sparty Davida Lafaty nad finančním úřadem znamená výhru i pro nejméně stovky dalších sportovců, kteří podnikají jako živnostníci....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Koruna prolomila hranici 26 za euro. Poprvé od intervencí ČNB

Česká měna ve čtvrtek poprvé od ukončení intervencí České národní banky prolomila hranici 26 korun za euro. Koruna dopoledne krátkodobě posílila na 25,995 Kč...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.