Nejnovější předpověď ministerstva financí varuje, že v tomto roce růst zpomalí na polovinu, nicméně zaměstnání si lidé udrží a ceny porostou jen minimálně.
Česko loni patřilo k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropské unii. Po Irsku (+26,3 %), Maltě (+6,4 %) a Lucembursku (+4,8 %), jak konstatuje včera publikovaná každoroční rozsáhlá zpráva Českého statistického úřadu (ČSÚ) Tendence makroekonomického vývoje a kvality života v ČR.
Nejrychlejší růst za osm let se hned tak nebude opakovat. „V nadcházejícím druhém pololetí roku 2016 i v roce 2017 lze očekávat o něco méně optimistické vyhlídky,“ mírní očekávání ekonomové ministerstva financí. Loňský růst byl totiž výjimečný tím, že ho táhlo především rychlé dočerpávání peněz z evropských fondů a nízké ceny ropy.
Jenže při současném výhledu se karta obrací. Čeká se, že v dohledné době ropa začne mírně podražovat. A rychlost, s níž se evropské peníze loni utrácely zejména na výstavbu, také poklesne. Soukromé investice to nenahradí.
Za předpokládané zpomalení růstu může i výsledek referenda o brexitu. I když jediným výsledkem je zatím „jen“ nejistota, důvěra spotřebitelů i firem ve vývoj ekonomiky kvůli tomu klesla a evropské státy opravily své předpovědi růstu směrem dolů.
Ministerstvo financí v Česku letos snížilo očekávání ohledně růstu z 2,5 na 2,2 procenta, pro příští rok z 2,6 na 2,4 procenta.
Mzdy porostou
Dobré zprávy však ještě úplně nedošly: lidé budou dál moci utrácet, protože zaměstnanost poroste a s ní platy. „Důvodem je zejména zlepšující se trh práce, což se projevuje ve zvyšující se zaměstnanosti i zrychlování tempa růstu mezd,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Zaměstnanost je aktuálně v Česku na historickém maximu. „Práci loni mělo 5,18 milionu osob, spolu s rokem 2008 nejvíce lidí v historii samostatné České republiky,“ říká Lukáš Kučera, analytik ČSÚ a spoluautor zprávy o tendencích vývoje.
Česko je v tomto směru dokonce rekordmanem. Po očištění o sezonní vlivy je zde míra nezaměstnanosti letos nejnižší v celé Unii. Podle předpovědi ministerstva financí má navíc dál klesat až ke čtyřem procentům.
Zaměstnavatelé už proto nemají kam sáhnout, takže přetahují lidi díky zvyšování mezd. Jestliže loni rostly v průměru jen o 2,2 procenta, letos se má růst mezd zrychlit na 4,4 a příští rok na 4,7 procenta.
Nabídka volných pracovních míst je nejvyšší za posledních osm let, v některých okresech je dokonce stejně volných míst jako nezaměstnaných. A není kde brát. Situace je zejména v řemeslných profesích ve zpracovatelském průmyslu tak naléhavá, že firmy volají po dovozu pracovní síly z Ukrajiny. Vláda zřejmě kvůli tomu zrychlí udělování víz (více čtěte zde).
Ceny přitom stejně jako loni ještě chvíli neporostou. Spotřební koš domácnosti (množina toho, co obvykle lidé nakupují) podražil loni jen o 0,3 procenta, což je nejpomaleji za posledních dvanáct let. Může za to především propad cen ropy na světovém trhu, který zlevnil výrobu zboží i služby.
Potraviny loni byly dokonce meziročně levnější o 1,1 procenta, zejména díky mléku a jatečným prasatům. „Souvisí to s restrikcemi na vývoz do Ruska, zboží zůstává v Evropě. A také s odbouráním kvót na mléko, kterého se začalo vyrábět víc,“ říká Kučera.
Ani letos přitom Čechy zvyšování cen trápit nebude: inflace se odhaduje na půl procenta, příští rok na 1,2 procenta.
