Růst mezd neodpovídá vývoji ekonomiky

P r a h a - Růst reálných mezd přes pět procent a zároveň pokles výkonnosti všech klíčových odvětví ekonomiky - to je dnešní obrázek domácí ekonomiky. Podobně vypadalo hospodářství v roce 1997 těsně před tím, než v důsledku obrovského deficitu obchodní bilance devalvovala koruna a vláda spolu s centrální bankou sáhly k tvrdým úsporám. Přestože se z těchto restrikcí ekonomika dodnes nedostala, na obzoru je strach z opakování tohoto vývoje.

"Bezprostřední rizika zatím necítíme, pokud by se však nůžky mezi růstem mezd a poklesem produktivity dále rozevíraly, mohlo by to ohrozit ekonomickou stabilitu," uvedl mluvčí České národní banky Martin Švehla.
K obavám o to, že se vysoký růst mezd stejně jako v roce 1997 začíná odrážet v rostoucích nákupech domácností a tlačí dovoz nahoru, přispěly i poslední údaje o vývoji maloobchodních prodejů a zahraničního obchodu.
V březnu totiž vzrostl obrat obchodníků meziročně o deset procent, v potravinách dokonce o sedmnáct. Dovozy, které v dubnu ve všech oblastech klesaly, táhly nahoru právě ty druhy výrobků, které nakupují domácnosti - potraviny a spotřební zboží.
Ekonomové i sociologové se však brání uvěřit, že by se zvýšení mezd opravdu začalo tak dramaticky přelévat do růstu spotřeby. "Číslo Českého statistického úřadu o maloobchodním prodeji je naprosto zavádějící.
Ani růst mezd o osm a půl procenta nemohl vytáhnout prodeje o deset procent. Navíc řada lidí byla propuštěna a žádné mzdy nedostávají," říká pochybovačně Robert Beange z investiční banky Lehman Brothers.
Sociolog Martin Mácha také upozorňuje, že podle všech dosavadních průzkumů mají lidé stále větší obavy z budoucnosti a snaží se spíše šetřit na horší časy. "Bojí se nezaměstnanosti a ztráty příjmů. Rozhodně nic neukazuje na to, že by díky vyššímu růstu mezd začali více utrácet," říká Mácha.
Tyto obavy jsou podle řady odborníků oprávněné. "Pokud nebudou odbory ochotny přistoupit na nová kolektivní vyjednávání a snížit své požadavky na růst mezd, firmy začnou masivně propouštět," míní například Radomír Jáč z Commerzbank Capital Markets.
Odboráři jsou však s vývojem platů spokojeni. "Vyšší mzdy mohou zvýšit poptávku a díky tomu i výrobu, což je pro ekonomiku pozitivní," uvedl místopředseda odborové centrály Milan Štěch. Podobný názor sdílí i vláda.

Mzdy v prvním čtvrtletí
- celkově činily platy 11 366 korun, což znamenalo nominální zvýšení o 8,6 a reálné o 5,4 procenta
- státním zaměstnancům reálně mzdy stouply o 10,6 procenta na 10 149 korun
- v podnikatelské sféře jsou platy vyšší - dosáhly 11 740 korun, ovšem reálně rostly pomaleji, o 5,4 procenta
(eko)