Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mzdy letí vzhůru nejvíce od krize, Česko přesto zůstává „levnou zemí“

  1:00aktualizováno  1:00
Růst ekonomiky, poměrně slušný vzestup tržeb i nedostatek volných pracovníků nutí firmy zvyšovat mzdy rychleji než v minulosti. Letos hodlá svým zaměstnancům přidat téměř polovina malých a středních podniků. Desetina dokonce počítá s růstem mezd o více než pět procent. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu ČSOB mezi pětistovkou podnikatelů.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Jde o nejoptimističtější předpoklad za poslední roky. Třeba před čtyřmi roky se ke zvyšování mezd chystala pouze čtvrtina firem.

„Podnikatelé musí reagovat na silný přetlak poptávky po zaměstnancích, jehož jsme svědky napříč obory i regiony. Vedle toho budou lidé stále více pociťovat ve svých peněženkách zdražování. Mzdové tlaky ve firmách proto budou dále narůstat,“ odhaduje výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Kalkulátor čisté mzdy v roce 2017

Ekonomové očekávají, že rekordní růst výdělků pocítí skoro všichni. „Letošní rok zřejmě zaznamená nejsilnější růst mezd od roku 2008. Celkové tempo se přiblíží pěti procentům. Nadprůměrné nárůsty zaznamenají nejhůře placené profese kvůli mimořádně silnému zvýšení minimální mzdy,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Platí, že na vyšší mzdy se mohou těšit spíše lidé, kteří pracují ve větších firmách. Zatímco mezi podniky minimálně s 11 zaměstnanci chystá zvýšení 60 procent, u malých firem do tří zaměstnanců je to pouze 38 procent.

Navyšování může být plošné

Pokud se firmy k navýšení mezd odhodlají, udělají to spíše plošně a přidají všem svým zaměstnancům bez rozdílu. To je rozdíl oproti předchozím letům, kdy zejména větší firmy postupovaly opatrně a platy zvedaly jen vybraným pracovníkům.

„Ze středně velkých firem porostou mzdy zejména v oblasti výroby s vyšší přidanou hodnotou, v exportně orientovaných firmách a ve službách. Ani přes dobrou spotřebitelskou poptávku ale neočekáváme velké nárůsty ve sféře maloobchodu,“ předpokládá šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Rychlý růst mezd letos chystají také velké průmyslové firmy, kde o nich vyjednávají odbory. Například ČEZ zvedne tarifní mzdy o pět procent, ve Škodě Auto porostou mzdy díky vypláceným bonusům ještě o něco více.

Tahle situace však straší menší firmy, které se nacházejí v okolí velkých továren. Působí jako magnet, protože díky vyšším platům dokážou „malým“ odlákat pracovníky. V tomto ohledu je situace kritická zejména v okolí škodovácké fabriky v Kvasinách na Rychnovsku.

Na vyšší platy se letos mohou těšit také řidiči, kterým růst platů vyjednala vláda, či zaměstnanci nemocnic.

Platy rostou, ČR je přesto „levnou“ zemí

Navzdory růstu mezd v posledním období zůstává Česko „levnou“ zemí, kde jsou mzdy hluboko pod evropským průměrem. Dle hloubkového šetření Eurostatu dosahuje česká roční mzda 345 tisíc korun ročně, což je pouhých 37 procent průměru Evropské unie. Česko se řadí až na devatenáctou příčku žebříčku.

Mzda a životní úroveň: jak si žijeme ve srovnání s ostatními státy

Co se týče budoucnosti, nejsou podnikatelé tak optimističtí, jako byli během uplynulých měsíců. Čtvrtina firem čeká, že začátkem roku přijde pokles poptávky. Na přelomu roku jsou však odhady tradičně nejpesimističtější, takže se nedá jasně říci, zda podnikatelé začínají větřit problémy ekonomiky.

Podnikatelé každopádně příliš nevěří výkonu české ekonomiky jako celku. Téměř polovina z nich čeká, že poroste jedno- až dvouprocentním tempem, podle třetiny respondentů se dokonce růst nepřehoupne ani přes jedno procento. Aktuální prognóza České národní banky přitom v roce 2017 počítá s růstem HDP o 2,9 procenta, ČSOB odhaduje zhruba 2,5 procenta.

Podnikatelé růst HDP tak optimisticky nevidí

„Odhady vývoje HDP jsou ze strany podnikatelů poměrně opatrné. Růst české ekonomiky je dobře strukturovaný, podnikový i finanční sektor jsou jako celek zdravé a vysoce konkurenceschopné. Pokud existují nějaká rizika pro celkový ekonomický vývoj, tak spíše ve vnějším prostředí,“ říká hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

Sami malí podnikatelé podle průzkumu vidí největší rizika ve vládních zásazích, přílišné byrokracii spolu s častými legislativními změnami a v globální situaci. Jako čtvrtou nejčastější hrozbu zmiňovali působení ministra financí Andreje Babiše.

Může se hodit

Navštivte portál jobDNES.cz a vyberte si nové zaměstnání z široké nabídky pracovních míst.

„Za hlavní hrozbu pro českou ekonomiku považuji přílišné spoléhání na různé formy podpory, ať již evropské, nebo národní. Pro určité obory, inovace a investice to dává smysl, firmy si ale na finanční injekce rády zvykly a těžko se jim bude odvykat,“ doplňuje Havlíček.

Česko se podle něj navíc příliš spoléhá na velké firmy, zejména z automobilového průmyslu. „Závislost je vyšší, než je zdrávo, a jakékoliv zpomalení tohoto odvětví nás velmi zasáhne,“ upozorňuje.

Evropskou ekonomiku podle tuzemských podnikatelů nejvíc ohrožují uprchlíci. Jejich neblahý vliv na růst zmínila téměř třetina respondentů. Na druhém místě podle nich brzdí evropský blahobyt různá nařízení EU, evropská politika i dotace.

S tím souhlasí i Havlíček. „Evropskou ekonomiku ohrožuje sociálně-byrokratický model, kdy slabší místo zvýšení aktivity neustále spoléhají, že jim někdo pomůže. Pomoc má smysl, ale jen u toho, kdo si to uvědomí,“ říká.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.