Jeho společnost pracuje téměř výhradně pro zákazníky v USA a Evropě. Bannov je příslušníkem nové generace, která učinila přítrž odlivu mozků, jenž po rozpadu Sovětského svazu připravil zemi o mnohé z jejích nejskvělejších vědců. Zůstávají ve vlasti, protože chtějí - ne proto, že by nemohli odejít do zahraničí.
Úroveň ruské ekonomiky od počátku zoufalých 90. let vzrostla a Rusové se těší svobodám, které jim umožnily podívat se do světa a vrátit se zpět. Mnozí teď už nepociťují tak palčivou touhu odejít.
"Hodně jsem cestoval a rád jezdím na dovolenou do zahraničí, ale nemyslím, že bych toužil žít tam," říká Bannov, který vzdal postgraduální studium matematiky, aby se mohl věnovat lukrativnímu byznysu - navrhování softwaru.
Svůj název získal Akademogorodok - Akademické městečko - díky zhruba třem desítkám vědeckých ústavů, vybudovaných podél jeho tříproudých ulic.
Byl postaven koncem 50. let zhruba 2800 kilometrů východně od Moskvy v éře, kdy SSSR jako o závod usiloval o rozvoj Sibiře a snažil se trumfnout západní vědu. Teď je jedním z jeho úkolů outsourcing (zajišťování služeb z vnějších zdrojů) pro společnosti na Západě.
"Není tady toho mnoho, čím by se dalo chlubit - ani vysoké platy, ani nic jiného - ale všechno se stalo stabilnější," říká zástupce šéfa zdejšího Ústavu jaderné fyziky Gennadij Kulipanov.
Z ústavu emigrovalo asi 150 lidí, říká Kulipanov a jako když bičem mrská odříkává jména čelných amerických vědeckých laboratoří, v nichž teď mnozí z nich pracují. Fermiho laboratoř pro výzkum částic (Fermi National Accelerator Laboratory)
ve státě Illinois by podle něj mohla z absolventů ústavu sestavit dva fotbalové týmy.
Za vrcholícího odlivu mozků se Akademie věd snaží přilákat a udržet si slibné vysokoškoláky mimo jiné tím, že jim nabízí půjčky na bydlení. Někteří vědci tu zůstávají díky grantům většinou ze zahraničních ale také ruských zdrojů, zatímco jiní vyjíždějí na dlouhé pracovní pobyty do zahraničí a pak se vracejí do Ruska.
