Loni na jaře slavili rybáři zdánlivě velké vítězství. Ministerstvo životního prostředí vyškrtlo k 1. dubnu 2013 ze seznamu zvláště chráněných živočichů kormorána, ptáka s nezkrotným apetitem, který decimoval stavy ryb v tuzemských vodách.
Díky tomu mohli rybáři nechat ptáky střílet a chránit své rybníky, na druhou stranu přišli majitelé rybníků o státní kompenzaci za škody, které jim kormoráni napáchali. Hradit je totiž možné pouze poškození způsobené chráněnými druhy, mezi které kormorán více než rok nepatří. Jenže odstřel se ukázal jako nepříliš účinná metoda regulace, kterou navíc musí rybníkáři hradit ze svého.
„Mnohá rybářství žádala o povolení odstřelu poměrně značného množství ptáků a to se jim nedaří naplnit. Zastihnout a střelit ptáky není nijak jednoduchá záležitost,“ říká ornitolog Kamil Čihák. Podle členů zemědělského výboru sněmovny se myslivci do lovu kormorána příliš nehrnou a částka 300 korun „za zobák“ pro ně není ani atraktivní. Na ptáka se musí dlouho číhat, trefit ho není snadné a každý výstřel, byť mimo, znamená náklady na náboje.
Hlavní slovo bude mít ministerstvo financí
Poslanci se proto rozhodli vyjít rybářům vstříc a navrhují peníze za způsobené škody opět proplácet ze státní kasy. „Chceme nějakou podporu rybářům a rybníkářům prosadit. Mohlo by jít o 15 až 20 milionů korun ročně,“ říká poslanec Jan Volný (ANO), který již vypracoval příslušný návrh.
Nově by navíc peníze měli dostat nejen majitelé komerčních rybníků, ale i rybářské revíry starající se o volně žijící ryby. Ty doposud neměly na odškodné nárok a musely se o ně soudit.
K záměru se staví vstřícně ministerstvo zemědělství, hlavní slovo bude mít však ministerstvo financí, které peníze vyplácí. Pro resort může být částka příliš vysoká. Poslanci sice mluví o 20 milionech korun ročně, ale v posledních letech kompenzace za kormorány činila dvojnásobek. V roce 2013, kdy byl kormorán chráněn pouhé první tři měsíce, se suma vyšplhala dokonce na 50 milionů.
Podle Jany Taušové z tiskového odboru ministerstva životního prostředí to způsobilo zpětné vyplácení náhrad za zimní měsíce roku 2012. Také se podle ní musela zaplatit náhrada rybářům z plzeňského revíru - ti by na ni normálně nedosáhli, ale o peníze se soudili a spor vyhráli. Podle jednatele Martina Bílého se však jednalo jen o 38 tisíc korun.
Kolik vlastně vylovili?
Vyčíslit, jakou škodu hejno kormoránů v rybníce způsobilo, však není snadné a panují pochyby o přesnosti výpočtů, které znalci používají - to potvrzuje i exministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Náhrada škody je složitě doložitelná a vím, že se to spoustě lidí líbilo,“ prohlásil Bendl.
Peníze ze státní kasy na škody způsobené nechráněnými druhy mohou navíc narazit i v Bruselu, který to může kvalifikovat jako nedovolenou podporu. Zkušenost s tím mají vinaři, kteří dříve získávali peníze na boj se špačky.
„Existovaly dotace na ochranu proti špačkům, to ale po dvou letech skončilo. Brusel to zarazil a v současné době žádná finanční pomoc není,“ potvrzuje Tomáš Martinec ze Svazu vinařů.
Dohodnout se musí všechny evropské země
Jak politici, tak rybáři se však shodují, že se problémy s kormoránem nepodaří vyřešit na národní úrovni, ale dohodnout se na tom musí všechny evropské země. Pták sice hnízdí i v Česku, ve velké míře však přes naše území přelétá ze severských zemí.
Bruselské instituce sice už mají k dispozici potřebné podklady, návrhy celoevropské regulace však zatím neexistují. „Konkrétní návrh zatím není na stole a bude záležet na tom, jak se k problému postaví nová Komise a zda budou členské státy nakloněny společnému řešení,“ říká europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se problémem zabývá.
Rybáři v Plzni bezmocně přihlíží zkáze. Tisíc kormoránů jim plundruje Radbuzu:
6. ledna 2011 |
