Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rychleji rostou platy jen Maďarům

  0:01aktualizováno  0:01
Výdělky v Česku svou úrovní v regionu střední a východní Evropy nijak nevybočují, patří k průměrným. Pozornost však letos budí svým rychlým růstem. Strměji rostou platy už jen v Maďarsku, jehož ekonomika už také kvůli tomu čelí problémům.

Maďarské mzdy letos zatím vzrostly reálně přibližně o osm procent, což je jen o procento rychleji než v tuzemsku. V zemích Evropské unie si zaměstnanci reálně polepšili o pouhé procento.

V Česku iMaďarsku jsou tahounem růstu platů státní zaměstnanci. V Maďarsku se jejich platy dokonce zvyšují díky štědrosti vlády třikrát rychleji než v soukromých podnicích.

Tamější ekonomika však již na rozevřenou ruku vlády, lákající voliče, doplácí. "Země po takové dynamice růstu mezd začala rychle ztrácet konkurenceschopnost na zahraničních trzích, byla nucena devalvovat domácí měnu a čeká ji i vyšší růst cen. Hrozí opožděné přistoupení k euru," říká analytik Raiffeisenbank Miroslav Brabec.

Opačná je situace na Slovensku, kde sice počátkem roku mzdy vzrostly o 6,5 procenta, ale reálně lidé kvůli vyšší inflaci ještě jedno procento svého platu ztratili. Na obzoru je přitom ještě rychlejší růst cen, který vyvolá na příští rok naplánované zvyšování nepřímých daní. Průměrný výdělek na Slovensku letos podle odhadů vzroste na necelých 11 tisíc českých korun, což znamená, že bude o třetinu nižší než v tuzemsku.

Pouze o tři procenta se zvyšují i reálné výdělky v Polsku. Svou absolutní výší sice české převyšují, ale částečně to je kvůli rozdílným odvodům z hrubé mzdy. Zatímco Čech dostane z hrubého příjmu asi 60 procent, Polák získá jen půlku.

Průměrný plat vyšplhal nad 17 tisíc - čtěte zde

Poláci se však mohou těšit, že s novým ministrem financí Jerzym Hausnerem porostou jejich výdělky více. Hausner, který nahradil v létě Grzegorze Kolodka, prosazujícího tvrdé škrty státních financí, chce totiž rozhýbat ekonomiku veřejnými výdaji, a tedy i růstem platů ve státním sféře.

Negativním důsledkům podobné politiky nyní čelí Maďaři. Bují schodek státního rozpočtu a nadměrný růst ohrožuje hospodářství také tím, že může odradit zahraniční firmy od investic do země. Výše mezd je totiž jedním z hlavním kritérií při jejich rozhodování, kde začít vyrábět.

Při růstu mezd se tak především jednodušší výroby, jako jsou nejrůznější montáže, vždy začínají přesouvat do levnějších regionů. Ve střední Evropě jde hlavně o Rumunsko, Bulharsko, ale i Slovensko.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.