Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petr Kellner v Česku rozjíždí informační dálnice za pět miliard

  7:00aktualizováno  7:00
Někdejší pojišťovací král se chce stát během dvou až tří let největším provozovatelem vysokorychlostního internetu v Česku. Do budování sítí pro čtyři pětiny území republiky hodlá Petr Kellner investovat okolo pěti miliard korun.
Sídlo společnosti Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) na pražském...

Sídlo společnosti Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) na pražském Žižkově (ilustrační snímek) | foto: CETIN

Když Kellner v září 2013 oznámil prodej České pojišťovny, odstřihl se tím od byznysu, na němž 16 let rostl a na němž vybudoval silnou skupinu PPF. Opouštěl firmu, díky níž se stal nejbohatším Čechem.

Po dvou letech je jasné, že tehdy vyrazil správným směrem. Posílen skoro 65 miliardami korun, jež za pojišťovnu dostal, vtrhl do telekomunikací.

Nejenže dnes tuzemskému trhu v této branži vládne, má navíc šanci k dalšímu obrovskému růstu. Být doma v Česku je přitom pro muže, který loni překročil padesátku a velký kus života strávil kvůli byznysu na cestách, čím dál důležitější.

Z Cetinu bude klenot PPF

Kellnerova firma Cetin má za pár týdnů oficiálně oznámit, že spouští obří investice do budování sítí pro rychlý internet. Během dvou tří let se chce stát největším provozovatelem informačních dálnic v Česku.

Podle informací z PPF se firma chystá dát na jejich výstavbu kolem pěti miliard korun, aby pokryla vlastními vysokorychlostními sítěmi čtyři pětiny českého území.

Stavět se sice chystá také konkurence, ale nikdo ne v takovém rozsahu jako Kellner. Navíc Kellnerovi lidé už v politickém zákulisí dělají vše pro to, aby si Cetin sáhl na co největší část ze 14 miliard, jež mají na rychlé sítě zamířit z Bruselu.

Křišťálová Lupa 2015

Zájmy nejmovitějšího Čecha je tak namístě hledat i v pozadí přestřelek mezi ministerstvem vnitra a průmyslu o to, kdo a jak bude miliardy rozdělovat.

Kellner se zajímal o telekomunikace už dříve, když pošilhával po státním Telecomu. Nyní se do nich pouští naplno. Cetin, do něhož letos v létě vyčlenil infrastrukturní část původního O2, má být hlavním motorem.

Cetin se má postupně plně začlenit do skupiny PPF, zatímco operátor pro koncové zákazníky O2 zůstane jen finanční investicí, v níž Kellnerův holding nemá držet víc než dnešních necelých 85 procent.

Naopak, podíl PPF může podle náznaků manažerů skupiny v budoucnu klesnout. Manažersky mají být obě firmy kvůli regulačním pravidlům zcela odděleny, protože Cetin musí infrastrukturu poskytovat stejně snadno a ochotně jak spřízněnému operátorovi, tak dalším hráčům.

Na začátku akce O2 to přitom pro Kellnera vypadalo na těžký šrám na reputaci. Poměrně tvrdé podmínky při první veřejné nabídce na odkup akcií od minoritních akcionářů a zejména avizovaná finanční půjčka až 32 miliard, kterou PPF chtěla od O2, trh dostaly do stresu a hodnotu akcií na rekordní minima.

Drobní akcionáři O2 – často obyčejní, nijak bohatí Češi, kteří akcie operátora drželi od dob kuponové privatizace – se cítili okradeni. Báli se, že mocná PPF zatrhne výplatu dividendy a postupně je vytěsní.

Kdo však válku nervů s PPF přežil či nakupoval v době výprodeje, dnes může počítat slušné zisky. Zejména osekanému operátorovi O2 v polovině roku přestaly po letech klesat tržby a zisk vyskočil o desítky procent. Akcie Cetinu a O2 dohromady stojí asi o 15 procent více než za poslední vlády Španělů.

Zatímco Cetin stojí na prahu investiční smršti, O2 chce růst na stabilizovaných tržbách z mobilního volání, datových služeb a z „chytré“ televize, kterou zasadilo slušnou ránu kabelovým operátorům.

O2 TV totiž vsadila na vlastní obsah, když spustila sportovní kanál s exkluzivními právy na českou fotbalovou ligu a další přenosy.

Tržby firmy z předplacené televize v pololetí rostly o 17 procent.Díky O2 má Kellner šanci pronikat i k lukrativním státním zakázkám na IT služby, které Telefónica historicky zdědila od státního Telecomu.

Nejde jen o telekomunikační služby pro úřady a ministerstva, nově by si O2 ráda sáhla na projekty, jako je Registr vozidel, pražská Opencard, elektronická evidence tržeb, či na mýtný systém na dálnicích.

Kellner a jeho muži

Koupě O2 Kellnerovi umožnila vytvořit v PPF stabilní a do značné míry bezpečnou protiváhu jeho druhému klíčovému oboru, což jsou spotřebitelské půjčky a bankovní služby pod hlavičkou Home Credit. Telekomunikace sice podléhají evropské regulaci, která drží pod kontrolou zisky operátorů a chrání jejich zákazníky, ale na druhou stranu zajišťuje stabilitu a bezpečný výnos.

Půjčky jsou mnohem rizikovější obor. Dá se tam hodně vydělat stejně jako prohrát miliardy. Právě to od loňska PPF pociťuje v Rusku, kde Home Credit kvůli propadu rublu a ekonomice oslabené poklesem cen ropy silně krvácí.

Hlavní pilíře nové PPF

  • Home Credit a Air Bank – spotřebitelské půjčky a bankovní služby
  • O2 a Cetin – mobilní operátor a infrastruktura
  • Sotio – biotechnologická firma zaměřená na vývoj léků
  • Eldorado – ruská obchodní síť spotřební elektroniky
  • RAV Agro-Pro – holding podnikající v ruském zemědělství
  • PPF Real Estate Holding – nemovitosti v Česku, Rusku, Nizozemsku a Německu

Skupina PPF se dva roky po odchodu z pojišťovnictví změnila i v jiných ohledech. Zcela jiná je její struktura, z původního managementu, který s Kellnerem PPF léta budoval, nezbyl kámen na kameni.

Z nejvyššího patra Kellnerova sídelního paláce PPF GATE v pražských Dejvicích zmizeli dva jeho nejdůležitější spolupracovníci, Jiří Šmejc a Martin Štefunko.

Šmejc, léta minoritní akcionář PPF, motor zahraniční expanze Home Creditu a jediný člen vedení, který míval moc a sílu změnit šéfova rozhodnutí, se předloni rozhodl postavit na vlastní nohy. Zůstal sice ve vedení Home Creditu, kde si vysloužil minoritní podíl, věnuje se ale i vlastním investičním aktivitám a od Kellnera se částečně odstřihl.

Loni Kellner přišel i o svého investičního stratéga Martina Štefunka. Ten v PPF strávil pět let, řídil útok skupiny na loterii Sazka a další klíčové investice a zasadil se o výraznou proměnu holdingu. Za něj PPF zjednodušila strukturu a začala cílit výhradně velké „dealy“ nad dvě miliardy korun.

Štefunko pro Kellnera připravil koupi O2 a dnes operátora sleduje z pozice šéfa dozorčí rady. Jeho odchod z PPF je tak do určité míry pragmatickým krokem, jak ukázat, že PPF již O2 přímo neovládá.

Mezi oběma ambiciózními finančníky to nicméně už několik měsíců skřípalo a Štefunko toužil po nezávislosti. Zatím není jasné, nakolik Šmejc se Štefunkem PPF chybějí, ale jejich nástupce se dle znalců poměrů ve skupině usilovně hledá.

Zbývající minoritní akcionáři Ladislav Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart k šéfovi nemají tak blízko. Bartoníček, někdejší šéf České pojišťovny, se postavil do čela Kellnerovy biotechnologické firmy Sotio, Duvieusart je zodpovědný za zahraniční finanční byznys PPF a úřaduje převážně v Rusku.

Z horních pater v PPF v posledních letech zmizela řada jmen, léta se skupinou spjatých. Expert na komunikaci Evžen Hart firmu opustil po neúspěšném pokusu o vybudování sítě regionálních redakcí Naše adresa.

Dlouholetý finanční ředitel Pavel Horák přeběhl ke Šmejcovi. Kellnerův pražský lobbista, expert na obchod s pohledávkami Karel Pražák, se postavil na vlastní nohy stejně jako investiční manažer Jan Blaško.

Na druhou stranu má ke Kellnerovi stále blíž Vladimír Mlynář, který má v PPF na starosti komunikaci a budování vnějších vztahů. Byl to shodou okolností právě on, kdo před lety zhatil vůbec první Kellnerův pokus o vstup do telekomunikanční branže.

Nejbohatší Čech se už v roce 1999 zajímal o privatizaci SPT Telecom, ale plán na převzetí nevyšel. Privatizační klání, jež tehdy řídil právě Mlynář jako ministr informatiky, vyhrála španělská Telefónica. Kellner na sousto musel čekat přes deset let.

Důvodem, proč Mlynářova hvězda v PPF stoupá, může být bobtnající byznys PPF se státem, zejména pak v telekomunikacích, který vyžaduje větší důraz na lobbing a budování vztahů. Že Kellner tuto oblast nepodceňuje, dokládá i fakt, že od začátku října angažuje známého pražského spin doktora Radima Ochvata, který dřív pracoval pro Topolánkovu vládu či prezidenta Václava Klause.

Horká ruská půda

Nyní PPF nejvíc zaměstnává jeden z méně nápadných podniků skupiny. Doslova paniku v holdingu vyvolalo riziko znárodnění ruské zemědělské půdy zahraničních majitelů, které naznačil v uplynulých týdnech Kreml.

Kellner patří k největším zemědělským investorům v zemi. Jeho voroněžský holding RAV Agro-Pro v Rusku drží 112 tisíc hektarů té nejúrodnější černozemě. Pro Kellnera navíc bylo ruské zemědělské dobrodružství dosud spíš o investicích, větší zisky měly teprve přijít. Teď se ale může stát, že nepřijdou.

I proto se od Kellnera dnes dají čekat spíše další defenzivní investice v Česku a na západ od nás. Těmi byly v posledních letech realitní projekty v Nizozemsku, Německu či Velké Británii.

Sázkou na stabilní a regulovaný byznys by mohl být rovněž petrochemický obr Unipetrol. O jeho prodeji se spekuluje několik měsíců, nejagilnějšími zájemci údajně byl Kellner v tandemu s Danielem Křetínským. Unipetrol je totiž ideálním podnikem, kde lze zopakovat „vzorec O2“, tedy firmu koupit a rozporcovat. Nabízí se zejména oddělení rafinerií od navazujícího byznysu s petrochemickou výrobou. S těmito kartami Kellner hrát umí, zbývá jen přesvědčit polského majitele k prodeji.

Zajímavý je také vztah PPF k čínskému kapitálu. Čínská ekonomická invaze z posledních dní, kterou se pyšní prezident Miloš Zeman, je zčásti plodem Kellnerem budovaných česko-čínských vztahů. Kellner má v Číně plány hlavně s půjčkovým byznysem Home Creditu. Na druhé straně lidé z okolí PPF tvrdí, že sám Kellner je opatrný. Na rozdíl od spřátelené skupiny J&T se prý brání pustit čínský kapitál přímo do jakékoliv ze svých klíčových aktiv.



Témata: Petr Kellner, PPF




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.