Jde o jednu z největších evropských zakázek: hodnota dostavby spojená s opcí na výrobu dalších tří reaktorů (společnost ČEZ zvažuje připojit k zakázce rozšíření Dukovan a další investice na Slovensku či Polsku) se odhaduje na 500 miliard korun. A to není málo ani pro Američany, Rusy či Francouze, kteří se o dokončení Temelína ucházejí. Budoucí ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) si dokončení Temelína vytkl jako prioritu své vládní mise. Stejně to vidí i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
"Starostové, kteří musí velmi pozorně vnímat názory lidí, jsou sice hodně zelení – nesouhlasíme třeba s prolomením limitů těžby uhlí – rozvoj jaderné energetiky je ale výjimkou. Bezvýhradně ji podporujeme," říká Gazdík.
Zadávací dokumentace na rozšíření Temelína má být hotova už v září. V říjnu ji pak dostanou zájemci o středoevropský projekt století.
"Je nejvyšší čas. Kvůli dohodám Evropské unie o snižování emisí musíme do deseti let odstavit většinu hnědouhelných elektráren. A jejich výpadek musíme něčím nahradit," upozorňuje Kocourek. Rozšíření Temelína považuje za optimální a k přírodě velmi šetrnou variantu.
Elektřina z jádra: vývozní artikl, nebo vývoz přírody?
Dostavbu tuzemských jaderných elektráren podporuje podle průzkumů společnosti SANEP 83 procent dotázaných. Zelení jsou přesto kategoricky proti jádru. Upozorňují, že pokud by Česko přistoupilo k razantním úsporám elektrické energie, přestalo ji vyvážet a orientovalo se na alternativní zdroje, Temelín by se dostavovat nemusel. "Zejména proto mi ten projekt nedává smysl," namítá exministr životního prostředí Martin Bursík. Vývoz elektřiny srovnává s drancováním životního prostředí.
Profesor Václav Pačes, jehož komise zpracovala pro vládu vizi rozvoje energetiky v Česku, souhlasí s tím, že rezervy v úsporách jsou nemalé a že tuzemský průmysl má i větší spotřebu energie než srovnatelné země EU. Úspory však podle něj v budoucnu ani zdaleka nepokryjí očekávaný růst spotřeby elektřiny. "Jádro je bezpečná a čistá energie a svým způsobem i velmi výhodný vývozní artikl," oponuje Pačes. Více elektřiny bude prý Česko potřebovat i k tomu, aby se v rozvoji vyrovnalo vyspělým zemím Unie.
Rozšíření Temelína nemá u vědců podporu jen kvůli energetické soběstačnosti Česka. V nynějších jaderných reaktorech vidí mezičlánek k pokročilejším typům, které budou spotřebovávat dnešní již "vyhořelé" jaderné palivo. Tím zkrátí jeho radioaktivitu z tisíců let na stovky a jeho hmotnost asi čtyřnásobně. "Vyřešilo by to problém s jadernými úložišti," připomíná Kocourek.
Mezinárodně uznávaný jaderný fyzik František Janouch odhaduje, že reaktory čtvrté generace mohou být vyvinuty asi tak za šedesát let. Česko má přitom zásoby uranu na 150 let. Nelze jej však těžit efektivní, nicméně přírodu devastující metodou s použitím kyseliny sírové.
Zaplatí to lidé na elektřině?
Senátorovi Bedřichu Moldanovi vadí rozšíření Temelína i z jiného důvodu: "ČEZ ho zaplatí daňoví poplatníci." Martin Kocourek odporuje, že cenu elektřiny určuje trh. ČEZ sice vytváří značné zisky, ale kumuluje je i proto, aby mohl financovat dostavbu Temelína.
