S vyvlastňováním pozemků vláda narazí

  • 29
Zkušenosti ze zdlouhavých jednání s Markétou Regecovou, která v minulosti žádala vyšší cenu za svůj pozemek určený pro výstavbu továrny Philips, vláda přenesla do ožehavého plánu. V případě potřeby pozemků pro výstavbu továrny významného investora je chce získat i za cenu vyvlastnění.

Záměr prosadili silou většiny ministři ČSSD přes odpor koaličních partnerů, takže na půdě parlamentu budou hledat spojence pro prosazení svého plánu velice obtížně. U poslanců ODS nemůže vláda čekat podporu a při slově "vyvlastnění" stoupá tlak i poslancům koaličních stran.

"Určitě budeme proti. Vyvlastňování pozemků pro průmyslové zóny je špatné a je to plán, který nekryje koaliční smlouva," reagoval Karel Kühnl z Unie svobody. "Podle mě je to za hranicí ústavního práva a za hranicí pohledu, kam až smí stát zasahovat do majetkových práv občana," dodal předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Naopak náměstek ministra průmyslu a obchodu Václav Petříček soudí, že by stát měl mít možnost pozemky vyvlastňovat. Podle něj je stavba průmyslové zóny ve veřejném zájmu, když má pomoci regionu s vysokou nezaměstnaností.

Novelu stavebního zákona, která by rozšířila definici veřejně prospěšné stavby o strategické průmyslové zóny, má připravit ministerstvo pro místní rozvoj do května 2004.

Návrh na vyvlastňování pozemků je součástí rozsáhlého materiálu z dílny agentury pro podporu investic Czechinvest a ministerstva průmyslu a obchodu, který definuje řadu problémů v oblasti podnikání a navrhuje jejich řešení.

Ne zcela odmítavě se k nápadu ministrů ČSSD stavějí komunisté. "V principu je možné vyvlastňovat, ale muselo by se zcela striktně definovat, co je strategická stavba, a sledovat, jestli nedochází k nepřiměřeně liberálnímu výkladu," soudí poslanec KSČM Miroslav Dolejš.

Materiál dále navrhuje řešení dlouhodobě kritizovaných překážek v podnikání. Kromě notoricky známých pomalých zápisů do obchodních rejstříků a problémů při získávání pobytových víz pro zahraniční pracovníky se analýza pouští do řady zásadních i detailních překážek.

Navrhuje urychlení stavebního řízení, odbavování na hranicích, možnost odepisovat si investice do výzkumu a vývoje, omezit zneužívání nemocenských dávek, zlepšení dopravní obslužnosti či lepší spolupráci škol a zaměstnavatelů. Právě dlouhodobější spolupráce firem a škol by měla zajistit studentům nezbytnou praxi a po ukončení studia usnadnit nalezení zaměstnání.

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Zdeňka Vorlíčka by se měl školský systém modernizovat s ohledem na trh práce. Zatímco některé školy prý produkují "kvalifikované nezaměstnané", je i v regionech s dvacetiprocentní nezaměstnaností problém sehnat konstruktéry, technology a kvalifikované dělnické profese.