"Mojí agendou nebyla agenda jednotlivých úvěrových případů. Já jsem se o nich dozvídal, až když se o nich mluvilo na představenstvu," prohlásil Salzmann, který byl od roku 1993 do roku 1998 generálním ředitelem a předsedou představenstva Komerční banky.
V bance podle něj fungoval systém, na jehož základě všechny úvěry do výše 70 milionů korun poskytovaly pobočky, kterých tehdy banka měla asi stovku. Centrála se o ně začala zajímat až v okamžiku, kdy se vyskytly problémy se splácením.
Salzmann se proto o H-Systému údajně dozvěděl až v roce 1997, kdy už bylo jasné, že firma nesplácí úvěry. V představenstvu se podle něj tehdy diskutovalo o variantě, že projekty H-Systému převezme jedna z dceřiných společností Komerční banky. Tuto možnost ale vedení banky nakonec odmítlo, protože by znamenala poskytnutí dalšího úvěru.
Salzmann také před soudem tvrdil, že o podnikatelských aktivitách manažerů pražské pobočky Komerční banky a o jejich propojení se Smetkou nic nevěděl.
Žalobce Boris Havel z vrchního státního zastupitelství ale novinářům řekl, že takovéto kontakty existovaly. Například náměstek pobočky Praha-centrum Vladimír Gulla chtěl společně se Smetkou založit finanční ústav, který měl nést název První národní banka. Navíc Gullova manželka byla členkou dozorčí rady firmy, kterou také ovládal Smetka.
| JAK SE VYVÍJEL PŘÍPAD LEVNÝCH BYTŮ |
|
• Projekt se rozjel v roce 1994, sliboval byty a domky na okraji Prahy za polovinu běžné ceny. Nízké ceny měl zajistit princip hry Letadlo: prvním klientům přispějí ti, kdo přistoupili později. • V roce 1997 bydlelo pouze čtyřicet z tisíce klientů. H-Systém se topil v dluzích a jeho pozemky byly zastaveny u bank. • V roce 1999 policie obvinila šéfa projektu Petra Smetku z podvodu, zpronevěry a poškození věřitele a poslala ho do vazby. Později bylo obviněno dalších pět lidí. • H-Systém připravil klienty o miliardu korun. Jen od Komerční banky pak odčerpaly firmy napojené na Smetkovo impérium další skoro miliardu. |
