Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unie prodloužila sankce proti Krymu, Rusko nezažívá podle Putina krizi

  15:25aktualizováno  16:03
Hospodářské sankce proti Krymu, které loni zavedla Evropská unie po anexi poloostrova Ruskem, budou platit další rok. Rusko nicméně podle pátečního vyjádření prezidenta Vladimira Putina neprochází větší krizí, zároveň prý zvažuje zpřísnění podmínek pro zahraniční firmy, které v zemi podnikají.

Ruská ekonomika neprochází podle prezidenta Putina krizí. | foto: AP

Putin na ekonomickém fóru v Petrohradě chválil ruské hospodářství. Ekonomika se prý relativně dobře vyrovnává s klesajícími cenami ropy i důsledky sankcí, které mimo jiné omezují přístup Ruska na finanční trhy a západní země je vyhlásily v souvislosti s ruským podílem na ukrajinské krizi.

Inflaci se podle ruského prezidenta daří držet pod kontrolou, kurz rublu je stabilnější a banky se přizpůsobily novým podmínkám.

Sankce prý Rusku prospívají

Prezident poté oznámil, že Moskva plánuje investiční pobídky, chce zmrazit daně na období čtyř let a podpoří vědu a technologické inovace. Spolupráce se Západem prý podle něj bude i přes diplomatické neshody pokračovat. „Dialog je v našem společném zájmu,“ řekl Putin.

Západní sankce podle Putina de facto Rusku prospívají. Čím víc bude Rusku do cesty kladeno vnějších překážek, tím otevřenější a svobodnější se podle něj země stane.

„Ještě na konci loňského roku nám předpovídali hlubokou krizi. To se nestalo. Stabilizovali jsme situaci, neutralizovali negativní výkyvy a obdobím těžkostí procházíme sebevědomě. Stalo se tak především proto, že Rusko je dostatečně odolné,“ řekl prezident. Protikrizová opatření splnila účel a teď je podle Putina možné přejít k „systémovému rozvoji“.

Prodloužení sankcí proti Krymu

Sankce, které platí od 23. června 2014, se týkají dovozu zboží z Krymu do zemí EU i turistického ruchu. Unie je přijala jako reakci na loňskou anexi ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Zahrnují rovněž zákaz investování na Krymu, což znamená, že žádný Evropan či společnost pocházející z EU nemůže nakupovat nemovitosti na Krymském poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jiné služby.

Evropské výletní lodě pak nesmí kontaktovat přístavy na Krymu, s výjimkou případu nouze. A do oblasti rovněž nesmí být dováženo určité zboží, které by místní firmy mohly využít v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s těžbou ropy, zemního plynu a jiných nerostných zdrojů, uvedl Brusel ve svém prohlášení.

Přísnější podmínky pro cizí firmy

Rusko navíc v reakci na středeční prodloužení sankcí proti Rusku do konce ledna zvažuje zpřísnění podmínek pro zahraniční firmy. Oznámila to dnes agentura RIA Novosti s odvoláním na prohlášení ministra přírodních zdrojů Sergeje Donského.

Důvodem je postup Ruska v krizi na Ukrajině. Ekonomický poradce Kremlu Andrej Bělousov ve čtvrtek na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě prohlásil, že Rusko zvažuje, jak na rozhodnutí EU zareaguje.

„Uvažujeme o široké škále akcí. Nehodlám odhalovat opatření, která můžeme zavést. Záleží to na pozici EU, nevylučuji nic,“ řekl Bělousov.

Podle ministra hospodářského rozvoje Alexeje Uljukajeva ale Moskva nepředpokládá, že by v odvetě za prodloužení evropských hospodářských sankcí proti Rusku zavedla nové sankce proti unii.

Evropské hospodářské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruským firmám a dalším organizacím přístup na západní finanční trhy. Platí od loňského léta a jejich platnost by bez prodloužení skončila koncem července.

Autoři: ,


Témata: Krym, Evropská unie




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.