Prezident Vladimir Putin navštívil po uvalení sankcí moskevský obchod s...

Prezident Vladimir Putin navštívil po uvalení sankcí moskevský obchod s potravinami. | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Rusko už sankce pociťuje. Je dráž, investice odtékají

  • 656
Evropská unie chystá přitvrzení ekonomických sankcí vůči Rusku, aby ho přiměla ke změně politiky na Ukrajině. Už nyní čísla z finančních trhů ukazují, že ho ty předešlé zasáhly. Hodnota rublu k dolaru padá, ze země odtékají investice, Rusku se zdražily půjčky. Bude to však stačit? ptá se v komentáři ekonom David Marek.

Místo zklidnění situace se boje na východě Ukrajiny opět stupňují a s nimi stoupá napětí i na mezinárodní politické scéně. Na stole leží návrhy na další přitvrzení ekonomických sankcí Evropské unie proti Rusku. Odpověď z ruské strany by na sebe patrně nenechala dlouho čekat.

Vcelku logicky se otevírá diskuse o tom, zda jsou ekonomické sankce účinným nástrojem k prosazení politických cílů, nebo by se od nich mělo upustit a dosáhnout zamýšlených cílů jinou cestou.

Předně je třeba říci, že na jasnou evidenci dopadů ekonomických sankcí je příliš brzo. První vlna přišla v březnu, nebyla však namířena na ekonomiku, ale spíše na konkrétní osoby.

Druhá, květnová vlna také nepředstavovala výraznější nebezpečí pro ruskou ekonomiku. Teprve třetí vlna, o níž se rozhodlo v červenci, přinesla sankce proti několika významným odvětvím ruské ekonomiky. Závažné ekonomické sankce jsou tedy v platnosti pouze měsíc a několik dní. Oficiální ekonomické statistiky přitom obvykle bývají k dispozici se zpožděním. Například údaje o hrubém domácím produktu ve 2. čtvrtletí zveřejní ruský statistický úřad příští týden a data za 3. čtvrtletí, v nichž by mohl být patrný dopad sankcí, budou publikována až na začátku prosince. Soudy o účinnosti či neúčinnosti sankcí je tedy třeba brát s jistou rezervou.

Pád rublu

Nicméně zcela rezignovat na hodnocení situace nemusíme. Oficiální statistika promluví až později, odpověď finančních trhů přichází hned. Rubl za poslední dva měsíce oslabil o 11 procent, z toho o 3,5 procenta za posledních několik dní v obavě z další vlny sankcí. Aktuálně se ruská měna obchoduje s kurzem 37,5 rublu za dolar, slabší dosud nikdy nebyla. V opčních kontraktech se počítá s tím, že kurz dále oslabí k hranici 40 rublů za dolar.

Slábnoucí měna jen přilévá do inflačního ohně, stejně jako ruské sankce v podobě zákazu dovozu vybraných potravin. Inflace je přitom dlouhodobě problémem a brzdou ruské ekonomiky. Proti slábnoucí měně a inflaci bojuje centrální banka zvyšováním úrokových sazeb.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Václav Dolejší: Skončí české billboardové peklo aneb co rozpoutal primátor Hudeček
  • Jana Bendová: Kamarádi, vysloužilci, bývalí politici a trafikanti okousají státní kapustičku
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Naposledy tak musela učinit na konci července, kdy svou základní úrokovou sazbu zvedla hned o polovinu procentního bodu, na osm procent.

K přísnější měnové politice se přidává rostoucí kreditní (dluhové) riziko. Ruské cenné papíry, akcie i dluhopisy vždy zahrnovaly nemalou slevu (v žargonu finančních trhů se jí říká „zlodějská prémie“) a hlavním vysvětlením je politické riziko.

Pokud to byla pravda v předchozích letech, nyní to platí dvojnásob. To je také důvod, proč si nyní Kreml musí půjčovat na finančních trzích velmi draze. Za půjčku na deset let platí téměř desetiprocentní úrok, zatímco například Německo platí méně než jedno procento (Česká republika jen o málo více).

Obavy z dopadu sankcí, omezování činnosti nebo v krajním případě znárodnění motivují k rychlému ústupu zahraničních investorů z ruského trhu. Za první polovinu letošního roku z něj odtekly investice v objemu 75 miliard dolarů. Po červencových sankcích z obou stran a dalším chystaném kole sankcí bude odliv kapitálu patrně pokračovat i v druhé polovině roku.

Umrtvení investic

Slabá měna zdražuje dovozy a svírá spotřebitelskou poptávku, vysoké úroky a odliv kapitálu umrtvují investiční aktivitu. Ruská ekonomika ztrácela dech ještě před eskalací situace na Ukrajině, přesto se ještě na začátku roku očekávalo, že se HDP letos zvýší zhruba o 2 procenta. V dubnu prognózy spadly na jedno procento a nyní je již pravděpodobné, že ve 3. čtvrtletí HDP klesne.

Informace, které nabízí finanční trh, údaje o odlivu kapitálu a zhoršující se ekonomické prognózy ukazují, že sankce proti Rusku nejsou bezzubé. Nejspíše se zakousnou i do reálné ekonomiky, ale to nám statistika ukáže až později. Připustíme-li, že sankce citelně zasáhnou ruskou ekonomiku, zbývá otázka, zda to přiměje Moskvu změnit svůj postoj, nebo naopak situaci dále zhorší (pro všechny strany) odvetná opatření a další eskalace situace na rusko-ukrajinské hranici. Kam až budou muset případné sankce zajít, aby se situace zklidnila? Jak drahý je mír a svoboda v Evropě?