Čeští manažeři si v posledních letech čím dál víc uvědomují, že oblek je klíčem k úspěchu

Čeští manažeři si v posledních letech čím dál víc uvědomují, že oblek je klíčem k úspěchu | foto: Profimedia.cz

Šaty dělají byznysmena, oblek je klíčem k úspěchu

  • 16
Tuzemští manažeři se čím dál viditelněji řídí poučkou, že bez kvalitního obleku nejde dělat dobrý byznys. A mezi jmény, která se v jejich společnosti čím dál častěji skloňují, se objevuje i návrhářka Iška Fišárková. Do jejího studia Max Fred v Praze už nedojíždějí jen fajnšmekři jako před pár lety.

Když si salon ve zlatokopeckých dobách po revoluci otevřela, letěla mezi podnikateli dnes už legendární móda bílých ponožek a fialových sak s ohrnutými manžetami a sháňka po dokonalých, originálních oblecích nebyla. "Ale taková prostě byla doba," hodnotí smířlivě tehdejší podnikatelský vkus Fišárková.

Zlom v chápání módy podle ní přišel před pěti lety. "Manažeři, kteří si dlouho vozili konfekci z ciziny, zjistili, že za stejnou cenu si mohou nechat ušít originální obleky na míru," říká. Fišárková šije i na americké nebo německé klienty a dnes už v oblékání mezi šéfy firem v zahraničí a doma nevidí rozdíl.

Oblek i doplňky jsou pro manažera a byznysmena prvním klíčem k úspěchu. "Měly by vyzařovat sílu jeho postavení i peněz," popisuje.

Vojtěch Steiner, majitel módního domu Adam Steiner, naznačuje, proč je investice do oblečení tak důležitá. "Lidé investují miliony do vil a automobilů, ale první, na co padne zrak jejich obchodního partnera, je oblek, kravata, boty. Za minimum tady můžete dosáhnout maxima."

Možností je několik, v Česku jsou proslulé krejčovské i konfekční salony jako Adam Steiner, Blažek Praha, OP Prostějov, Pierre Cardin nebo Wilvorst, který zastupuje několik zahraničních luxusních konfekčních značek. O tom, jak odvětví nabývá na významu, svědčí třeba i počet registrovaných klientů poslední zmíněné firmy. Zatímco v roce 1992 měl Wilvorst 300 stálých klientů, nyní jich má dvacetkrát více.

Návrháři jsou napřed
"U mě naleznou lidé to, co nenajdou v klasických krejčovstvích. Přibývá klientů, kteří si nechají ušít klasiku a pak si dárkem přikoupí i velkou výstřednost. Chtějí také něco 'napřed', módu v předstihu," říká designérka Fišárková.

Návrháři tvoří s předstihem, zatímco v obchodech bývá až přímo sezonní zboží. Ostatně letní móda, kterou teď předvedla na jarní módní show v Praze a v nizozemském Haagu, už byla kolekcí na léto 2008 a v září se vrhne na šití modelů na zimu 2008/2009.

Douška pro zvědavé - poletí kombinace černé a bílé.

"Po deseti sezonách uzavřených sak s mnoha knoflíky přicházejí na řadu saka otevřenější. Obleky jsou dnes štíhlejší, subtilnější, na tělo, pohodlné, používají se látky s lycrou -jasný trend je "cool vlna", tedy tenká, nemačkavá, kvalitní, vzdušná. Ostatně všude je teplo," popisuje designérka.

Z detailů zaujme například to, že na vnitřní stranu límce v týlové části našila červenou látku, nebo luxusní výbava podšívky - různé kapsičky, monogram, u košile na slavnostní společenské příležitosti nahradí límec plizovaný decentní volán. "Naštěstí už začíná být prostor pro řemeslo, lidé chtějí vidět ruční detail," pochvaluje si Fišárková.

Obleky za desítky tisíc
Oblek v konfekci stojí většinou do 8 tisíc korun, v salonech a u návrhářů záleží na látce, cena začíná většinou na 15 tisících. Fišárková si oblíbila vzorkovníky stovek vlněných látek značky Dormeuil, v nichž metr vlny může vyjít do tisícikoruny, ale i devětkrát dráž. "Takový oblek pak stojí k 60 tisícům," říká.

Mezi jejími zákazníky stále mají navrch cizinci. Oblékají se nejen do práce, ale i na uvolněnější společenské akce, jako jsou zahradní party, večírky. "Bohužel v tom jsme vyhlášení spíše sportovními úbory. Podle významu akce přijdu ve večerní toaletě a vedle mě má muž džíny a tričko," uvádí.

Pánský svět košil se s postupem doby otevřel i růžové barvě, typické pro manažery od Itálie po USA, která je stále v českém povědomí "holčičí" barvou.

"Ale vždyť až do 19. století byla pánská móda neobyčejně pestrá! Říká se také, že růžová zabraňuje agresivitě. Třeba v Mnichově se v minulosti z veřejných telefonních budek hojně kradla sluchátka a od té doby, co jsou narůžovo, už se nekradou. Proto bych ji nedoporučovala na jednání, kdy má manažer vystupovat tvrdě, ale jinak s ní vůbec nemám problém. A taky - existuje spousta odstínů růžové," vysvětluje Fišárková.

"Černý oblek ovládl až 19. a 20. století, i když na jeho konci je zajímavý boom sportovního oblečení, který souvisí se změnou životního stylu a s chutí vymanit se z obleku," pokračuje.

Designérka vyzdvihuje rozdíly v oblékání mezi manažerem a podnikatelem. "Manažer už je součástí systému a ví přesně, co si může dovolit, až kam jít i s ohledem na šéfa, karty jsou rozdané. Naopak podnikatel si může dovolit osobitější styl, vždycky bojuje sám za sebe," srovnává.

Výbava manažera

Podle Išky Fišárkové
studio Max Fred
Několik dobře ušitých obleků, z nichž jeden těžce společenský, černý, dost košil a kravat a kvalitní kožené boty - zapovězené jsou mokasíny k obleku. Kdo neumí kombinovat, ať se drží pravidla -stejná barva pásku, bot a aktovky. Na oblek dobrý vzdušný materiál, většinou s lycrou, díky níž se látka neuválí v autě ani na poradách.

Podle Vojtěcha Steinera
módní dům Adam Steiner

Na rozdíl od ženské módy není třeba u pánské přílišná variabilita. Za normální pokládám obměňovat tři až čtyři obleky za rok. Ideální počet obleků je pět na léto a pět na zimu (podnikatel by nikdy neměl obléci stejný oblek dva dny po sobě - z hygienických i estetických důvodů). Šaty by neměly ukazovat, jak jsem bohatý, ale jak dobře znám hodnotu peněz. Lidé, kteří nosí saka otevřená, aby bylo vidět značku, můj respekt nevzbuzují. Kvalita musí být patrná na materiálu.